Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 32856 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: so duben 17 2021, 22:54 Předmět:
L2 není trafo a ty malý špulky ve výstupech nejsou přesytky. Přesytka je právě L2 a ty špulky jsou filtrační tlemifky ve výstupních ∏-článkách ... Zkus některý z těch několika vinutí na tý L2 zapojit obráceně a takovej zdroj pak zapnout a zatížit ... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
V tom zdroji žádná přesytka není. L2 je výstupní tlumivka, která tím, že je společná, pomáhá vyrovnávat nerovnoměrná zatížení v jednotlivých větvích a stabilizovat poměry výstupních napětí. Ty malé tlumivky jsou jen dodatečná filtrace, mnohdy se ani neosazují, protože některé stabilizaci spíš zhoršují.
Založen: Feb 09, 2017 Příspěvky: 425 Bydliště: Na dohled od Spolany
Zaslal: ne duben 18 2021, 8:08 Předmět:
L2 je výstupní tlumivka nutná pro správnou funkci propustného měniče. Je společná pro všechna výstupní napětí - vinutí mají vzájemnou vazbu - protože pak je výstupní napětí méně závislé na rozdílném zatížení jednotlivých větví. Filtrační tlumivky jsou až ty L3 - L8.
Když mi nezáleží na velikosti výstupního napětí - nepožaduji napěťovou regulaci - a vyřadím přepěťovou ochranu a přepojím upravenou napěťovou zpětnou vazbu z výstupu na referenční napětí, ponechám jen ochranu při zkratu (překlopí a podrží DTC vstup KA7500B):
- ohrozím tím spínací prvky na primární straně?
- změní se poměry na primární straně když v takovém případě připojím odporovou zátěž rovnou na sekundár nebo za usměrňovací diody sekundáru, nebo za tlumivku sekundáru?
- ovlivní absence elytů na sekundáru poměry na primáru?
Nemám teď totiž náhradu pro nafouklé elyty.
- snese takto upravený zdroj (bez ZV) odpojení a připojení zátěže? _________________ pro mládež - Hamíkův koutek
Založen: Feb 18, 2008 Příspěvky: 5099 Bydliště: Brno
Zaslal: ne duben 18 2021, 11:34 Předmět:
Když vyřadíš zpětnou vazbu, bude na výstupu buď nulové nebo maximální napětí. Připojit zpětnovazební vstup zrovna na referenční napětí je asi blbě. Může to vést k oběma mezním stavům na výstupu - buď nula nebo naplno. Takže ho připoj na bezpečně menší než referenční napětí, aby se zdroj snažil rozdíl dohnat.
Prvky na primární straně to neohrozí (pokud je nepřetížíš teplotně).
V normálním stavu spínací tranzistor jede se střídou (zatěžovatelem) asi (20-30)%. Když rozpojíš zp. vazbu, pojede se střídou skoro 50% (zmenšenou o nutné "mrtvé doby"). Střední napětí na výstupu vzroste zhruba na dvojnásobek (naprázdno asi na 25V).
Pokud připojíš odpor přímo za usměrňovací diody, bude to fungovat, ale tvar napětí budou zubaté obdélníky s mezerami.
Amplituda napětí(výška obdélníků) je daná převodem trafa a bývá kolem kolem 50V. Kdybys použil dvoucestný usměrňovač, dostaneš ze zdroje kolem 50V.
Tlumivka a kondenzátor slouží k tomu, aby výstupní napětí nepadalo k nule a bylo vyhlazené.
Bez zpětné vazby bude výstupní napětí zdroje pochopitelně dost záviset na velikosti proudu a na velikosti napájecího napětí.
Já bych jaksi i z praxe podotknul, že to je teda docela naivní představa, že prvky na primáru umřou jenom teplotně.
Jelikož podle schématu to bude nějakej šmejd na platformě z 80. let, rejžákem patřičně , navíc tydlety stařičký kontroléry typu 7500, nemají vůbec žádnej způsob, jak měřit stav transformátoru a řadu dalších věcí (nemá to nejspíš ani měření nadproudu, natož zkratu na primáru), tak pokud to přežene, obvyklou kratochvílí bývá nasycení jádra trafa a okamžitá destrukce tranzistorů, který jdou do zkratu, jakmile impedanca jádra klesá k nule.
Ostatně je vůbec problém vědět, co pak odejde jako první, jelikož (podřadný) součástky pak jedou na limitu (nebo za ním), i to řízení se snadno rozjede a i kdyby nakrásně ten kontrolér chtěl držet střídu maximálně 50 %, tak ovšem tam nemáš ideální ani ty tranzistory, ani diody, ani kondenzátory, všechno to má parazitní kapacity a indukce, takže snadno těch 50 % přelezeš. Výsledkem vždycky je odpálení spínačů a v ten moment už je to v rukou křemíkovýho páně, co všechno ten šlus vezme.
S ohledem na styl dotazu bez urážky, ale mám dojem, že autor zase vymejšlí nějakou pěknou kokotinu. Jako že vyndám půlku součástek, bude to fungovat? No tvl
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 32856 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: ne duben 18 2021, 12:27 Předmět:
Mně se zas při pokusech o přestavbu ATX zdrojů (všeobecně v tu dobu šmahem řízenejch TL494 = KIA7500) na aspoň v určitejch mezích regulovatelnej zdroj stalo několikrát, že při pokusu stáhnout výstupní napětí co nejníž zdroj do tý doby krom větráku fungující naprosto bezhlučně najednou zasyčel nebo spíš bzíknul na hodně vysoký, ale slyšitelný frekvenci - a odpálil právě oba spínáky na primární straně. Obvykle tam byly na chladič namontovaný MJE1503 nebo podobný typy futrálovaný do TO-220 a odlítly vždycky oba dva naráz, buzený byly malýma bipolárama ve futrálech TO-92 kolem řídícího švába. Protože nemám paměťový oscilo, nikdy jsem přesně nezjistil, za jakejch poměrů k takovýmu odpálení došlo - ale po probádání problému spolu s několika dalšíma známýma jsme usoudili, že na vině byla patrně "podregulace" buzení, neboli stav, kdy řídící impuls pro vstupní spínáky už byl ZV tak zkrácenej, že je nedokázal dostatečně rychle otevřít a ty umřely na přehřátí, protože se nedostaly do saturovanýho stavu a vlastně celou dobu trvání příslušnýho otevíracího impulsu byly v lineární oblasti charakteristiky ... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Stalo se mi totéž.
Výchozí stav byl nefunkční ATX s nafouklými elity.
Po vyřazení přepěťové ochrany výstupu to začalo pískat/syčet, rozsvítilo to halogenku do auta 5A. Při zatížetní jel zdroj tiše, ZV byla původní.
Po určité době se odporoučely trandy půlmůstku v dané chvíli bez chladiče a bez zátěže na výstupu a pořádně teplé.
Je mi jasné, že nevyhlazený výstup může rozkmitat regulační smyčku a zlikvidovat trandy.
V dalším se chystám osadit půlmůstek tranyistoryBUT76A (vhodnější právě nemám) a předřadit žárovku jako ochranu. Vzhledem k delším časům (ton=1us, ts=3us, tr=0,8us) a nízkému ft=7MHz je asi na 33 us periodě spínání čeká podobná labutí píseň. _________________ pro mládež - Hamíkův koutek
Předpokládám je na primáru, na schématu nevidim. To je smysluplná úprava, programově to mají totiž až pozdější zdroje s novějšíma řídicíma obvodama (obvykle už s trandama ve forward konfiguraci), kde si to ty šváby cíleně měří kvůli korekci účiníku, takže přidat k tomu pár hradel k vypnutí při nadproudu už je vlastně zadarmo.
Z těch starších to neměly obvykle nikdy, maximálně pokud si s tím svědomitej výrobce vyhrál a přes nějakej komparátor to tam přidal.
Založen: Feb 18, 2008 Příspěvky: 5099 Bydliště: Brno
Zaslal: ne duben 18 2021, 15:44 Předmět:
Behemot napsal(a):
..., navíc tydlety stařičký kontroléry typu 7500, nemají vůbec žádnej způsob, jak měřit stav transformátoru a řadu dalších věcí (nemá to nejspíš ani měření nadproudu, natož zkratu na primáru), tak pokud to přežene, obvyklou kratochvílí bývá nasycení jádra trafa a okamžitá destrukce tranzistorů, který jdou do zkratu, jakmile impedanca jádra klesá k nule....
To je hojně rozšířená ale úplně špatná představa, že transformátor se přesytí PROUDEM. Větší proud primáru je důsledkem zvýšené zátěže (na sekundáru). Na nasycení jádra nemá proud žádný přímý vliv. Žádná impedance neklesá k nule. Co myslíš slovy" ...natož zkratu na primáru"? Jak vznikne zkrat na primáru?
Behemot napsal(a):
....a i kdyby nakrásně ten kontrolér chtěl držet střídu maximálně 50 %, tak ovšem tam nemáš ideální ani ty tranzistory, ani diody, ani kondenzátory, všechno to má parazitní kapacity a indukce, takže snadno těch 50 % přelezeš. Výsledkem vždycky je odpálení spínačů...
Kontrolér má HW limit na maximálně 45%. A mrtvou dobu lze ještě zvětšit podle potřeby.
Pokud tomu někdo nerozumí a vrtá se v tom, tak mu to zpočátku hoří pod rukama. Nějak se to naučit musí. Ale není to stařičkým kontrolérem.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku 1, 2, 3Další
Strana 1 z 3
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
, navíc tydlety stařičký kontroléry typu 7500, nemají vůbec žádnej způsob, jak měřit stav transformátoru a řadu dalších věcí (nemá to nejspíš ani měření nadproudu, natož zkratu na primáru), tak pokud to přežene, obvyklou kratochvílí bývá nasycení jádra trafa a okamžitá destrukce tranzistorů, který jdou do zkratu, jakmile impedanca jádra klesá k nule.
