Transformator v AZL000

[somorastik]

Pozeral som sa na tento predzosilovač a zaujal ma, rád by som si postavil kópiu.
Rád by som poznal váš názor na transformátor, ktorý je tam použitý, vedeli by ste mi o ňom niečo povedať?

Takto z popisu je len jasné že má 200 ohmov výstupnú impedanciu...

http://www.elektroakustika.cz/tesla_preamp_azl000.html

Ďakujem

[sinclair]

Ten transformátorek je zřejmě speciál pro tuto aplikaci, ale vůbec nic nezkazíš, pokud použiješ tzv. "vajíčko" - samozřejmě bez "vajíčkového" krytu - uvnitř je totiž ve filcu a jednom závitu měděné fólie prakticky stejný transformátorek, jestli to dokonce není i on, takhle z fotky můžu porovnávat velikost akorát tak podle velikosti ruského ŠR konektoru. Pokud použiješ typ 3AN670.05, zapojený se vzestupným poměrem, získáš ještě vyšší výstupní napětí, ale můžeš použít i typ 3AN670.07 s převodem 1:1, nebo přímo mikrofonní typ 3AN670.04, používaný na vstupech rozhlasových ústředen AUA110-120, AUB110-120, AUR110, AUR120. Tyto transformátorky s konc. dvojčíslím .04 měly jako jediné nástřik khaki barvou. Mají vzestupný převod asi 1:3, takže rovněž získáš vyšší výstupní napětí.
Ovšem s nevybíranými, starými tranzistory 107NU70 to bude šumět jak kráva, když chceš mermomocí germanium, tak si sežeň 106NU70, označený na čepičce bílou barvou a s co nejmenším zbytkovým proudem Iceo /s odpojenou bází/, u germania dost platí, že čím menší Iceo, tím menší šum. Šlo by to osadit i křemíky, ovšem pak by bylo nutno jednak zavést nfb pro nadakustické kmitočty /malý keramický kondenzátor paralelně k odporům 33k, které ale budou muset být o dost větší, a ochranu vstupu před vf rušením - na to stačí podélný odpory kolem 1k a keramické kondenzátory kolem 1n proti zemi. Křemíky, dokonce i československé KC149, KC509 mají totiž Ft běžně 200-300MHz a prakticky nulový zbytkový proud, vyjádřený v pA, zatímco germaniové mají Ft o dva řády nižší a zbytkové proudy Iceo v jednotkách uA /u velmi dobrých/ až po desítky uA u průměrných malých tranzistorů do 500mW, výkonová germania mají zbytkové proudy vyjádřeny v jednotkách, horší i ve dvou desítkách mA /NU73,74,0C26,0C27 apod./. Podle mě je nesmysl to stavět, leda pro zábavu jako repliku, k použití to není. Navíc je to vyřešeno hooodně blbě, když chtěli vstupní tranzistor co nejlépe přizpůsobit 200-ohmovým mikrofonním vložkám, měli jejich signál cpát do emitoru a navázat sledovačem. Takhle mi to připomíná pionýrský zesilovač 2T61, jen ten VT37 tam chybí...Výborné a nešumící mikrofonní předzesilovače, některé i s limiterem, nebo korekcemi jsou v knize pana Bozděcha "Stavba doplňků pro magnetofony", napájení okolo 4,5-9V a výborný předzesilovač je v knize pana Kubáta "Zvukař amatér".Zajímavých schémat je v druhé jmenované knize vícero.

[somorastik]

Sinclair! Ďakuje za rozsiahlu odpoveď a odkazy na knižky. Určite si to preštudujem. So zapojením asi v blízkej dobe poexperimentujem.
Nedávno som triedil asi 30-40 germániových tranzistorov a z nich boli použiteľné asi 3.
Bohive či degradujú časom, alebo sú mechnaicky citlivejšie na poškodenie?

[ZVUK2000]

Podle fota ten mikrofon. předzes neměl DIN konektory, ale EŽERY. Asi byl určen pro armádní účely.

[EKKAR]

Toho Bozděcha mám - díky koupi zde na fóru. Tudíž v případě zájmu můžu některý Sinclairem zmíněný plánky oskenovat.

[EKKAR]

Toho Bozděcha mám - díky koupi zde na fóru. Tudíž v případě zájmu můžu některý Sinclairem zmíněný plánky oskenovat.

[rudolf02]

Germaniovým tranzistorům se líbí malé napětí, křemík pro 1,5V není nejlepší a rád kmitá (jak bylo řečeno výše). Tesly uměly dobře dělat v germaniu pnp (v křemíku naopak npn) tranzistory.
Za zvážení by stálo obrátit polaritu napájení a elektrolytů a použít OC170. Ty mají nízký šum.

[somorastik]

EKKAR,
Publikaci Zvukař Amarér sa mi podarilo stiahnuť na uložto, ak by si našiel plánek zesilovač 2T61 tak to by ma zaujímalo. Prípadne nejaká zaujímavá konštrukcia zo Stavba doplňkú pro magnetofony by ma potešila.

Ďakujem.

Pripájam obrázok, mechanických častí kondenzátorového a páskového mikrofónu na ktorých pracujem.

R.

[EKKAR]

Bozděch je z roku 1977, už jsou tam logicky i Si tranzistory (nejen Ge). Ale celý to má skoro 300 stran plus přílohy, když si řekneš, co by tě zajímalo, dalo by se nad nějakýma 20-30 stránkama popřemejšlet, ale "skenit" to celý je nad moje časový možnosti... Na rozdíl od jiných já ty skeny totiž kontroluju, ořezávám a případně čistím od fleků, nebo obrázky nuceně skenovaný na víc dílů (mám jen A4 skener) zase sceluju dohromady. A to je práce jednak strašně piplavá, druhak ji nikdo nezaplatí - a 300stránková knížka je tak na tejden každodenního několikahodinovýho prplání se s hlodavcem a nějakým obrázkovým editorem... Tady máš obsah knížky, jestli se ti bude něco líbit, písni mi SZ.

[EKKAR]

Bozděch je z roku 1977, už jsou tam logicky i Si tranzistory (nejen Ge). Ale celý to má skoro 300 stran plus přílohy, když si řekneš, co by tě zajímalo, dalo by se nad nějakýma 20-30 stránkama popřemejšlet, ale "skenit" to celý je nad moje časový možnosti... Na rozdíl od jiných já ty skeny totiž kontroluju, ořezávám a případně čistím od fleků, nebo obrázky nuceně skenovaný na víc dílů (mám jen A4 skener) zase sceluju dohromady. A to je práce jednak strašně piplavá, druhak ji nikdo nezaplatí - a 300stránková knížka je tak na tejden každodenního několikahodinovýho prplání se s hlodavcem a nějakým obrázkovým editorem... Tady máš obsah knížky, jestli se ti bude něco líbit, písni mi SZ.