Čím je dáno,že výkon jádra tranformátoru se počítá průřez jádra na druhou? Počítal a navíjel jsem dost traf,ale až nyní jsem se dostal do situace,že nevím jak je tohle odvozeno. Čím je dán ten přenos výkonu? Nebo pokud měl vzduchové jádro jak by se počítal přenášený výkon? Omluvte moji neznalost základů,ale tohle fakt nevím. _________________ To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Založen: Feb 25, 2008 Příspěvky: 18924 Bydliště: Rychnovsko
Zaslal: pá únor 08 2019, 17:05 Předmět:
Záleží na úhlu pohledu . V zásadě se spočítá vzorci , ale těm musíš zadat řadu proměnných .
Takže výkon určí konstruktér dle požadavku odběratele .
Ten si vnese : použité materiály , délky chodu , celkové zatěžovací charky , povolené(ne) průběhy přetížení , ztráty , způsoby chlazení , bezpečnost , okolní vlivy , zda má být kurvítko atd .
Kdyby jsi dnes postavil trafo z dnešních hobbysvářeček před konstruktéra z 50.-60.-sátých let minulého století a řekl mu , k jakému účelu se dnes prodává , tak by ho šlehlo .....
Založen: Feb 24, 2007 Příspěvky: 3995 Bydliště: Zlínsko
Zaslal: pá únor 08 2019, 17:52 Předmět:
BOBOBO špatně jsi mne pochopil,tohle co jsi popsal já vím. Mne zajímá pokud vezmu trafo změřím sloupek spočítám průřez a pokud chci vědět jak výkonově tohle trafo můžu zatížit tak umocním průřez jádra na druhou. Proč? Čím je to dáno? Nikde jsem nenanšel vzorec,který tohle počítá podrobněji. _________________ To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 32924 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: pá únor 08 2019, 17:55 Předmět:
No tak abych popsal co je to za parametry, ze kterejch se vypočítá maximální přenášenej výkon, tak základníma jsou plošnej průřez jádra, pak maximální magnetická indukce kterou snese matroš toho jádra než se přesytí a jako třetí to je spínací = přemagnetovávací frekvence toho zdroje. Frekvenci nejde moc navyšovat, protože s ní roste oteplení matroše jádra a může to hrozit i ztrátou magnetickejch vlastností, kdyby se jádro dostalo do blízkosti Curieova bodu. Zbytek parametrů hodně ovlivňuje složení materiálu a způsob jeho zpracování - jestli to jsou tenčí nebo silnější plechy, železoprachový nebo feritový masivní tvarovky atd. Třeba takový trochu rozšířenější vzorečky pro výpočet výkonu přenesitelnýho trafem na feritovým hrnci jsou v Konstrukční příloze AR z roku 1985 v textu návodu na výrobu měniče pro napájení malý zářivky z baterie. _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Určitému primárnímu napětí odpovídá při určité frekvenci, magnetické indukci a počtu závitů určitá plocha jádra. Zároveň se zvětšováním přenášeného výkonu roste při určitém napětí proud a tím pádem průřez vodičů. A aby se vodiče vešly, musí růst plocha okna. Takže přenášenému výkonu je úměrný součin plochy jádra a plochy okna. Při výběru vhodného jádra ale velikost tohoto součinu předem neznáš, takže se zavede zjednodušení, že plocha jádra se zhruba rovná ploše okna. Přenášený výkon je pak úměrný druhé mocnině plochy jádra (v obou případech rozměr m⁴). Podle toho si pak z nabídky vybereš vhodné jádro. A funguje to i obráceně, tj. u konkrétního jádra si pak můžeš spočítat, jak velký výkon za daných podmínek přenese.
Takmer tak. Pri konkrétnom tvare plechov sú ďalšie rozmery viazané na rozmer stredového stĺpika a teda na prierez jadra. Ja by som však namiesto veľkosti okna uvažoval skôr dĺžku magnetického obvodu alebo celkový objem materiálu v magnetickom obvode. Takže to vyjde pre konkrétny tvar plechov ako druhá mocnina prierezu jadra s nejakým koeficientom. Pre iný tvar plechov to vyjde tiež ako druhá mocnina, ale s iným koeficientom. Úplne najbližšie fyzikálnej podstate by mal byť výpočet pre toroidný transformátor. Nepamätám si však, že by bol niekde uvádzaný.
Založen: May 09, 2017 Příspěvky: 1647 Bydliště: Kósek vod Brna
Zaslal: pá únor 08 2019, 20:46 Předmět:
Čistě z teoretického pohledu, přenášený výkon není svázaný s průřezem jádra. Výkon se přenáší vazbou mezi cívkami, tj primár, sekundár. Jádro musí mít takový průřez aby vytvořilo dostatečnou indukčnost a s tím související sycení jádra, které se ale se zvyšujícím výkonem nezvyšuje. Omezující jsou hlavně ztráty v mědi, které způsobují teplo a to se odvádí rozměrem plechů. Jinými slovy, kdyby jsi použil místo mědi supravodič tak to můžeš zatížit co ti dovolí vzájemná vazba cívek
Založen: Jan 12, 2009 Příspěvky: 7159 Bydliště: Plzeňsko
Zaslal: pá únor 08 2019, 21:00 Předmět:
microlan napsal(a):
sycení jádra, které se ale se zvyšujícím výkonem nezvyšuje.
Proto taky musí mít trafa větších výkonů větší průřez jádra. _________________ Sháním hasičák s CO2 "sněhový", raději funkční.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
Založen: Feb 24, 2007 Příspěvky: 3995 Bydliště: Zlínsko
Zaslal: pá únor 08 2019, 22:29 Předmět:
microlan napsal(a):
Hlavně jsem chtěl sdělit, že jádrem se výkon nepřenáší.
Aha? A čím asi?
Si představ ,že se primár se sekundářem nepřekrývají myslím rozptylové trafo. Nebo i toroid. Na jedné straně primár na druhé sekundár a celý výkon je přenášen přes jádro.
To: Elekrosvit. Pokud by Tvá teorie byla pravdivá,tak by znamenalo,že pokud bych si poskládal trafo jinak i se stejným průřezem středního sloupku,ale jiné okénko pro vinutí mohl bych přenášet jiný výkon? To asi nebude pravda. _________________ To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 32924 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: pá únor 08 2019, 22:40 Předmět:
microlan napsal(a):
Hlavně jsem chtěl sdělit, že jádrem se výkon nepřenáší.
Tohle si uložím - abych ti měl co omlátit o to kulatý chlupatý, co ti vyrostlo mezi ramenama, až zase budeš mít blbý žvejky.
_________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
To je empirický, přibližný vztah pro železné jádro. V něm se vycházelo z poměru váhy železa k mědi (G = 1,5), primárního výkonu trafa (P), kmitočtu (f) magnetické indukce (B) a proudové hustotě ve vodiči (2,5 A/mm2). Přitom se zaužívalo, že za hodnotu G je dosazováno 1,25. Pak je výpočet plochy jádra roven:
q=√(P*G*100)/(f*B*I)
a po dosazení:
q= √(P*1.25*100)/(50*1*2.5)
tedy:
q= √P
Samozřejmě, není to dogma, při návrhu si lze vstupní údaje ve vzorci mírně upravit, nebo výsledek zaokrouhlit.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku 1, 2, 3 ... 15, 16, 17Další
Strana 1 z 17
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
