Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19927 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: čt únor 04 2016, 17:06 Předmět: Něco o historii výrobců elektroniky
Protože řada vláken si odskočila k historii různých firem vyrábějících elektroniku, zejména, pokud jde o zahraniční, rozhodl jsem se založit samostatné vlákno.
Sem prosím zařazujte ověřené zajímavosti o firmách už zaniklých, případně o firmách, které dnes dělají něco jiného, než ve svých počátcích.
...nezaměňuj provozovatele automatů a majitele obchodů: na rozdíl od našich mocipánů nechali soudruzi v NDR zejména obchůdky s potravinami i řeznictví v soukromých rukou. Samozřejmě pod ostřejší kontrolou.
Nebyli tak blbí, jako u nás...
EKKAR napsal(a):
Tyhle soukromý krámky spíš pamatuju z Polska nebo z Maďarska - u dederónů ne, asi to bude tím, že jsem tam moc často nejezdil - příbuzný jsem tam ani já ani nikdo z rodiny neměl, k moři do Rostocku nás to kvůli studenýmu Baltu nebavilo, v Berlíně a skoro všude jinde bylo to nejzajímavější obšancovaný dederónským Sicherheitsdienstem, zbejvaly nějaký ty nákupy a k těm stačily Drážďany nebo Pirna. Pšonsko nebo Dolní Uhry už vycházely i s FIPkou jako zajímavější zábava, hlavně v těch Uhrách se dalo jezdit do termálů i jeskynních anebo k Balatonu skoro za hubičku... A navíc se tam dalo domluvit slovensky, v Pšonsku i normálně česky, dederóni ze sebe naproti tomu dělali Hogo-fogo a ani v těsným příhraničí se jim do češtiny vůbec nechtělo, jako by měli svýho fýrera za zadelí i v tý době a jako by Sudety byly pořád jejich ...
Jimmi2 napsal(a):
Hill napsal(a):
...na rozdíl od našich mocipánů nechali soudruzi v NDR zejména obchůdky s potravinami i řeznictví v soukromých rukou. Samozřejmě pod ostřejší kontrolou...
Tohle potvrzuji. Ale nebyly to jen potraviny, byly to i restaurace nebo dokonce určité typy výrobních podniků, až do těch padesáti zaměstnanců, jako to bylo po první vlně znárodnění u nás.
Málokdo ví, že třeba výrobce vláčků Piko patřil do soukromých rukou. Navštívil jsem i technologickou soukromou firmu podobné velikosti v Drážďanech.
Ale za jakou to bylo cenu (teď nemám na mysli daňový odvod), to nevíme.
Nicméně třeba domácí šunka, jakou produkovali východoněmečtí soukromníci.... ta se u nás nedá koupit ani teď.
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19927 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: čt únor 04 2016, 17:15 Předmět:
Když už tu proběhla Pirna, tak něco z naší branže:
Elektro- Akustische Geräte Kurt Ehrlich (EAG), Lohmener Straße 21, Pirna-Copitz, česky elektroakustické přístroje.
Firmu založil v roce 1954 výše jmenovaný Kurt Ehrlich v roce 1954 jako závod na výrobu gramofonů. V roce 1959 už se firma rozrostla a změnila se na firmu s účastí státu. V letech 1963 - 1967 souběžně výroba elektromechanických programátorů.
Od roku 1968 výroba hifi přístrojů, 1969 se do EAG začleňuje Delphin-Werk OHG Pirna a vzniká národní podnik VEB Phonomat Pirna-Rottwersdorf. Spolumajitel a zakladatel Kurt Ehrlich umírá v roce 1971, jeho syn si ale na dědictví bude muset dlouho počkat.
V rámci vytváření kombinátů v NDR zhruba v letech 1978-1979 po spojení se žitavským závodem VEB Phonotechnik Zittau vzniká podnik VEB Phonotechnik Zittau/Pirna a po přestěhování vedení obchodu (1985) pak se přejmenoval na VEB Phonotechnik Zittau/Pirna se sídlem v Pirně. To už na podniku nebylo soukromého nic.
K reprivatizaci došlo 1990 ve prospěch syna zakladatele a šéfobchodníka firmy Güntera Ehrlicha. Firma se od té doby jmenuje "Výroba nářadí a přístrojů s.r.o. Pirna" ("Werkzeug und Gerätebau GmbH Pirna")
Že firma přestala mít soukromého podílníka až v roce 1971, jsme si u nás neuměli představit, tady se rušily živnosti už od roku 1950, hned po "znárodnění" firem nad 25 a pak i nad 12 zaměstnanců.
Ehrlich Kurt 2010-06-26.jpg
Komentář:
Tento článek vyšel v saských novinách 26.6.2010 a je uložený v městském muzeu v Pirně.
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: čt březen 09 2017, 10:12 Předmět:
Od té posledně jmenované DDR firmy, VEB Phonotechnik Zittau mám kompletní a funkční automat s magnetickou přenoskou i trafkem na přehrávání 7" desek.
Myslím, že tatáž mechanika je za tou škvírou z bílého bakelitu na DDR gramorádiu Juwel či snad Juwel 2. Je na půdě, dobře uložené, ale ještě jsem se nedostal k jeho zrestaurování. Vede mě k tomu přítomnost "vybavovacího" tlačítka na vyhození desky, které je zcela stejné, jako na automatu v sólo krabici. Pamatuju se, že to můj otec koupil v bazaru jako nějaký slevněný ND, takže ty přijímače se sem v nějakém mizivém množství určitě dovážely.
Z horkokrevných diskusí a stížností ve starých AR a v HaZ si pamatuju, že v rámci RVHP měla tehdy rada /koncem 60. a počátkem 70.let/ nařídit, že výroba luxusních přijímačů a přijímačů s FM rozsahem bude probíhat výhradně v NDR a že se na to specializují. Jenže to východní Němci totálně nezvládli, nestíhali, měli obrovské výmluvy na rozdílnost norem CCIR a OIRT atd.
Proto u nás vzniklo tolik přijímačů s mizernou kvalitou FM částí v počátcích celoplošného FM vysílání. Jediná 805A a Hymnus jsou co do kvality FM dílu slušné, ale nemají nf část stereo. Z menších Carioca, Capricio - vůbec nemusely vznikat, šrot. Z větších Rigoletto a ostatně i Stereodirigent, tedy asi jediné přijímače, z nichž do jednoho šel dodatečně vmontovat stereodekodér - Rigoletto /možná ještě Echo Stereo neoficiálně/ - to je mizérie sama o sobě.
Když si v HaZ přečtete test - porovnání Stereodirigenta s DDR přijímačem Rema 2072, tož jsme vlastně vyrobili něco pro něco, jen aby se neřeklo, že vlastní stereopřijímač nemáme vůbec. Ale celkovou kvalitou jsme zaostávali o 10 let bohužel už tehdy. 538A Stereodirigent je mizerný krám. No řekněte - co těm kktům z Bratislavy bránilo v tom, aby vzali dvakrát dvě už tehdy vyráběné ECL86, jejich triody použili na dobrou inverzi a udělali do Stereodirigenta slušné dvojčinné konce aspoň 2x6W - když už 805A jej ze dvou PL82 měla? Lidi by si to rádi koupili už jen kvůli slušným nf částem a bednám, lepší FM by byl už jen bonus navíc. Takhle vznikl předražený zprasek 2x2,5W. Mám jej a restauroval doslova s nechutí, protože jsem už předem věděl, že z toho nic rozumného stejně nevyleze..Rema 2072 má dva dvojčinné konce, co dávají ještě čistých 2x5W s 2xEL95 na kanál a velkými výstupními trafy.
Tutéž Remu 2072 jsem sice pro sebe sehnal /oficiálně se sem s OIRT rozsahem dovážela/, ale už bohužel bez původních reproskříněk..Nějak systematicky mě přijímače neberou - jen ty velké, po technické stránce slušně propracované. To jsou všecky z NDR, ale jen málo našich.
Nepochybuju, že výrobky z téhle firmy obsahovalo mnohem víc finálních přístrojů, možná vyráběli např. i finální gramofony se zesilovači, jako náš Litovel, ale sem se to bohužel nedováželo - nebo v mizivém množství.
On i ten Juwel totiž pochází původně ze Sudet, konkrétně z Jablonce n. Nisou, kde mi jej daroval pán, od kterého jsem primárně kupoval něco úplně jiného. Tenkrát byl funkční, což už po tolika letech nebude. Jak jsem se před ukládáním díval, tak je ten Juwel poměrně slušná a přehledná německá práce - i když s kompromisy, danými režimem země, kde jej vyrobili. Podobné, sice mnohem menší, ale přec kompromisy má ale i vrcholné DDR megarádio Beethoven a i všechny Stradivárky, co mám. S dvojkou s FM CCIR byly při rozcházení neskutečné potíže. Beethoven, snad díky ceně, těch kompromisů má nejmíň. Někde v HaZ 67 psali, že údajně všechny Beethoveny i přes FM CCIR rozsah východní Němci vyvezli, protože v NDR si to vůbec nikdo nemohl dovolit.
Pokládám za malý zázrak, že se mi jej vůbec podařilo v tak dobrém stavu sehnat, dost zvláštní oklikou ještě přes opravnu. Je to asi 30kg vážící přístroj, o dost větší, než 805A, s příkonem 125W.
Má opravdu precizní nf část se dvěma rezervními vstupy, 2x10W s 2xEL84 a 4xECC81 na kanál, vzadu už pětikolíky i repro-dvoukolíky podle DIN. S obrovským respektem jsem na něm po chvilkách dělal asi rok, s vf a mf částmi mi pomáhali jiní, protože to už na mě bylo trochu moc. Z elektronkových přijímačů právě tomuto a naší 805A říkám RÁDIO. Všecko menší jsou šidítka
Založen: Apr 25, 2013 Příspěvky: 2093 Bydliště: Dvůr Králové n.L.
Zaslal: út duben 25 2017, 21:06 Předmět:
Připojuji se - já jsem to NDR šásko koupil u nás v elektře někdy v červnu r. 1963, pamatuji jistý problém s připojením k radiu, protože třípolová vidlice měla zemnicí kolík od přenosky uprostřed a v levém i pravém kolíku byla žíla (stereo?). Po úpravě to chodilo, dobře si vzpomínám na ten knoflík, kterým se to vyhazovala deska. Bylo to pouze na malé desky 45 ot(min.
Ta přenoska byla zřejmě magnetodynamická, protože tam byl jakýsi korekční předzesilovač (nebo spíše trafo), bez něho to hrálo slabounce.
Podařilo se mi zlomit jehlu, ale můj strejda, který byl radio a TV opravářem, mi sehnal novou.
Jak je to dávno ....
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: pá červenec 28 2017, 14:00 Předmět:
Přenoska toho "automatu" z NDR je magnetická, velká a těžká kostka. Zespodu pod základní deskou je pod hliníkovou krytkou dvoucívkový převodní transformátorek s poměrně vysokým napěťovým převodem nahoru. Ještě nerekonstruovaný přijímač Juwel 2 jsem tedy nezapínal, jen otevřel, odpojil onen automat od zbytku, zhruba přezkoušel mechaniku a vložil 7" desku. Kupodivu velké gumové mezikolo není ztvrdlé a motorek není zaschlý, tak to bez většího kolísání běží.
Jakost signálu z magnetické přenosky a přes to trafo je dost mizerná, ale subjektivně dává sestava přenoska-trafo s běžně modulovanou deskou od Supraphonu o dost víc, než krystalové přenosky.
Měl jsem to zapojeno do "krystalového" vstupu Musicu 70 se vstupní impedancí blízko 1 MOhmu, ale i tak tomu úplně chybí hloubky, od nějakých 200Hz dolů tam není téměř nic. Výšky jsou typicky "plechové" jako ostatně ze skoro všech běžných typů magnetických přenosek /např. Supraphon PS16 a 17/. Možná, že některé byly i kvalitnější, ale tahle to není. Gramofonní vstup toho přijímače Juwel 2 taky není žádný super-vysokoimpedanční zázrak. V jeho nf části ani nejsou viditelné žádné účinné zpětnovazební, ani pasivní korekční členy, které by měly počítat s charakteristikou magnetické přenosky. Jinak je ale nf část dle zapojení celkem slušná.
Dověděl jsem se, že u velmi podobných mechanik gramofonů z NDR byly používány i piezokeramické přenosky. To asi uměli dobře, neboť je Litovel později, v 70. a 80. letech dovážel /CS29 apod./ a osazoval do svých levných šasi HC.
Takže to asi má tak být.
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: ne červenec 30 2017, 9:55 Předmět:
Nedávno jsem něco hledal v Kottkovi III. a celkem mě zamrzelo, že když už měl pan Kottek při tvorbě knih k dispozici všechny servisní manuály všech výrobků, tak by mu nic neudělalo, kdyby byly ve schématech R a TV u transformátorů jejich typová čísla. Jsou jen u některých zesilovačů.
Šlo by asi namítnout, že pak by mohly být označeny třeba i mezifrekvence, vstupní soupravy a byl by z toho guláš - jenže třeba mf nejsou zdaleka tolik poruchové, jako právě síťáky a výstupáky..
No, za pomoci toho metráku papíru co doma ještě je, jsem vytvořil asi nejúplnější seznam všemožných traf, nikde na netu jsem rozsáhlejší neviděl. Data jsou jen u mála z nich - ale je u nich vždy jejich přiřazení ke konkrétnímu přístroji. Takže kolik má trafo dávat, jak má zapojena vinutí apod. se dá pak nalézt v SM od konkrétního přístroje.
Je to takový spíše identifikační seznam, co poslouží hlavně tehdy, přijde-li Vám do rukou "nějaké" trafo a Vy si říkáte "z čeho a na co to sakra může být?".
Tak tenhle seznam :
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=80010
Vám umožní identifikovat a přiřadit kdeco. Včetně speciálů pro profesionální techniku.
Pokud máte někdo doma nějaká trafa s označením, která v seznamu nejsou, Vy víte, kam patří a znáte jejich účel, pošlete mi prosím jejich typ. číslo a původ do SZ.
Pokud máte čas a doma orig SM, vypište mi prosím z nich čísla traf a pošlete do SZ. Já to převážně tímto způsobem tvořil.
Seznam je průběžně aktualizován vždy, pokud přijdou údaje 3-4 nových.
Snad to bude některým z Vás k užitku.
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: ne červenec 30 2017, 10:13 Předmět:
Ještě jedna věc, co patří do historických aparátků:
Identifikoval už někdo z Vás typ. čísla krvavě červených a černých, polštářkových keramických kondenzátorů, co se hojně vyskytovaly v přenosných, ale i stolních tranz. přijímačích?
Červené jsou převážně typy na 40V= a 250V=, od asi 4n7 až do 100n.
Mám i nějaká data od čs. trubkové keramiky a pak i nějaké výrobky Hescho pro radiotechniku III. říše.
Pokud tady už někde nejsou jejich přehledná data, vč. koeficientů teplotní závislosti i použitého materiálu, něco o nich jsem našel a tedy poraďte, kam s jejich tabulkou.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.