Hlava Tesla ANH691

[Osmdesat]

Nevíte prosím, k čemu mohla sloužit hlava Tesla ANH 691? Je devítistopá, šíře pásku nevím. Vypadá to spíš jako do páskové paměti, než do studiového magnetofonu...

[Hill]

ANP961 je systém složený z devítistopé záznamové a snímací hlavy se štěrbinami pod sebou v jedné přímce. Rozestup štěrbin záznamové a snímací hlavy je 3,81 mm. Hlavy jsou navzájem magneticky stíněné.
Je určená pro magnetopáskové paměti s páskem šíře ½" (12,7 mm).
Záznam je osmibitový + paritní bit (formát ISO).
- šířka zaznamenané stopy je 1,13 mm
- snímaná šířka stopy 0,68 mm
- šířka štěrbiny záznamové hlavy 10 µm
- šířka štěrbiny snímací hlavy 4 µm
- odpor/indukčnost záznamové hlavy při 100 kHz: 210 Ω/ 0,18 mH
- odpor/indukčnost snímací hlavy při 100 kHz: 3,8 Ω/ 0,75 mH
- rozkmit výstupního napětí při hustotě 8 bit/mm: 25 mVpp
- platí pro rychlost posuvu 4 m/s.

Víc informací nemám.

[Hill]

ANP961 je systém složený z devítistopé záznamové a snímací hlavy se štěrbinami pod sebou v jedné přímce. Rozestup štěrbin záznamové a snímací hlavy je 3,81 mm. Hlavy jsou navzájem magneticky stíněné.
Je určená pro magnetopáskové paměti s páskem šíře ½" (12,7 mm).
Záznam je osmibitový + paritní bit (formát ISO).
- šířka zaznamenané stopy je 1,13 mm
- snímaná šířka stopy 0,68 mm
- šířka štěrbiny záznamové hlavy 10 µm
- šířka štěrbiny snímací hlavy 4 µm
- odpor/indukčnost záznamové hlavy při 100 kHz: 210 Ω/ 0,18 mH
- odpor/indukčnost snímací hlavy při 100 kHz: 3,8 Ω/ 0,75 mH
- rozkmit výstupního napětí při hustotě 8 bit/mm: 25 mVpp
- platí pro rychlost posuvu 4 m/s.

Víc informací nemám.

[kynolog07]

Hlava se používala v magnetopáskových jednotkách, jako např zde.

[Kremik]

Jednu tu cívku vlastním, ale hlavu jsem nikdy nepotkal. Domníval jsem se, že byla rotační. Je ale pravda, že když jsem ten pásek domů dotáhl, ještě jako děcko, část jsem podélně odřízl (žiletka plus krabička zápalek) a namotal do běžné MC kazety. Pískalo to, ale pořád stejně, žádná data, jako později na kazetách 8bitů slyšet nebyla.
Takže 9 podélných stop říkáte, jo? Hmm, že bych si trošku pohrál, po letech?

[Hill]

Samozřejmě, že to nemohlo znít, jako fázově nebo frekvenčně modulovaný signál sériově zaznamenaný na jedné stopě. U devítistopého záznamu byl každý bit téhož bajtu ve vlastní stopě.
Tady se zaznamenával jeden bajt do osmi stop současně (a k němu na stopu 4 ještě bit pro kontrolu příčné parity,která je lichá). Při hustotách záznamu 8 a 32 řádků (bajtů) na milimetr se používala modulace NRZ-1, při hustotě 64 ř/mm pak buď taky NRZ, nebo PE. Pro hustotu 128 řádků/mm se používala výlučně modulace PE. Zajímavé je, že takto uložený záznam umožňoval díky symetrii řídicích znaků číst záznam oběma směry, nebylo třeba se zdržovat převíjením na začátek bloku dat, prostě se bajdy přečetly odzadu, on si je počítač uložil ve správném pořadí.
Obě tyto modulace nemají takový rozptyl periody, jako třeba formát ZX Spectrum, tím méně Atari XL, prostě to zní, jako jeden tón. Jestli byl záznam modulací PE, pak v něm nejsou ani mezery. Při NRZ se používaly vždy na konci bloku dat 0,127 mm mezera, následoval bajt LRC, tedy podélné kontroly, zase díra 0,127 mm a po ní bajt CRC (Cyclic Redundancy Check). To zní, jako dlouhý tón, dva lupance, dlouhý tón....
Na začátku pásky slouží stopa 4 k záznamu burstu (64 změn na mm).
Podrobněji se o tom dočteš v ČSN 36 9463 a 36 9461.

[Hill]

Samozřejmě, že to nemohlo znít, jako fázově nebo frekvenčně modulovaný signál sériově zaznamenaný na jedné stopě. U devítistopého záznamu byl každý bit téhož bajtu ve vlastní stopě.
Tady se zaznamenával jeden bajt do osmi stop současně (a k němu na stopu 4 ještě bit pro kontrolu příčné parity,která je lichá). Při hustotách záznamu 8 a 32 řádků (bajtů) na milimetr se používala modulace NRZ-1, při hustotě 64 ř/mm pak buď taky NRZ, nebo PE. Pro hustotu 128 řádků/mm se používala výlučně modulace PE. Zajímavé je, že takto uložený záznam umožňoval díky symetrii řídicích znaků číst záznam oběma směry, nebylo třeba se zdržovat převíjením na začátek bloku dat, prostě se bajdy přečetly odzadu, on si je počítač uložil ve správném pořadí.
Obě tyto modulace nemají takový rozptyl periody, jako třeba formát ZX Spectrum, tím méně Atari XL, prostě to zní, jako jeden tón. Jestli byl záznam modulací PE, pak v něm nejsou ani mezery. Při NRZ se používaly vždy na konci bloku dat 0,127 mm mezera, následoval bajt LRC, tedy podélné kontroly, zase díra 0,127 mm a po ní bajt CRC (Cyclic Redundancy Check). To zní, jako dlouhý tón, dva lupance, dlouhý tón....
Na začátku pásky slouží stopa 4 k záznamu burstu (64 změn na mm).
Podrobněji se o tom dočteš v ČSN 36 9463 a 36 9461.

[Kremik]

Dobře, ale i tak by to asi neznělo jako jediný čistý tón, nebo ano? Je ale pravda, že jsem ten zvuk slyšel ještě před tím, než jsem poprvé sedl k osmibitu, slabých změn jsem si ani nemusel všimnout. A ani jsem to moc nezkoumal. Jen mě překvapilo, že vůbec slyším nějaký tón, když jsem se domníval, že je tam příčný záznam. Tehdy jsem spíše řešil, jestli by se na takový pásek dalo nahrávat. Protože jsem však nic netušil o předmagnetizaci, pokus nedopadl úspěšně a tím to skončilo.
Dneska by se dalo na pokusy využít nějaké vyřazené VCR. Zastavit buben ať ho pásek neroztáčí a dráha je na světě. Některé hlavy v autorádiích mají 4 systémy. Kdyby náhodou pásly do stop, byla by to paráda. Ale to nevyjde, vždyť by daly 8 stop na 1/4 palce...
Nebo vyrobit druhou cívku a postavit čtecí stroj. Pak by se pásek nemusel stříhat. Ale to už by byl poněkud větší experiment.
Kdysi jsem tu celou kisnu mohl mít. Bohužel však tehdy ještě nebyly prostory. Strašná škoda... Fakt by se mi líbila.

[Hill]

Jenomže k té kisně byla potřeba i vývěva, kterou se v šachtách dole udržoval podtlak, aby pásek běžel "s nulovou smyčkou", tedy bez větších nároků na rozběh a brždění cívek (při posuvné rychlosti 4 m/s to už na úrovni cívky fyzikálně nejde, teda, šlo by to, ale zdržovalo). Udržovala se jen smyčka pásku před a za dráhou a podle její délky se teprve řídily motory unašečů. Transport pásku tahal jen pár gramů pásku mezi smyčkami.

[Hill]

Jenomže k té kisně byla potřeba i vývěva, kterou se v šachtách dole udržoval podtlak, aby pásek běžel "s nulovou smyčkou", tedy bez větších nároků na rozběh a brždění cívek (při posuvné rychlosti 4 m/s to už na úrovni cívky fyzikálně nejde, teda, šlo by to, ale zdržovalo). Udržovala se jen smyčka pásku před a za dráhou a podle její délky se teprve řídily motory unašečů. Transport pásku tahal jen pár gramů pásku mezi smyčkami.

[Kremik]

A to je problém? Žádný velký podtlak tam určitě nebyl, spíš možná větší proud vzduchu v těch kapsách. Vzpomínám na turbínku, co byla vzadu na jednom boku kisny Š100, nevím, snad na topení? Ta by to určitě dala
Navíc asi bych to měl i s tou "vývěvou". Ono toho tehdy bylo víc, rušilo se celé středisko, ceny šrotu. Mohl jsem mít celou funkční sestavu a mnoho dílů nefunkčních nebo náhradních. Snímače a děrovače děrných pásek, páskové jednotky, počitače Sapi (pravděpodobně JPR 12R) a nevím už co všechno ještě. Tak mám jen nějaké desky, feritovou paměť, ... Naživo jsem to neviděl, dozvěděl jsem se o tom náhodou, na základě jakéhosi inzerátu. Jenže problém byl s dopravou a hlavně kam to naskládat. Bylo to někdy kolem plyšáku a já byl tenkrát mlaďas bydlící v dětském pokojíčku u rodičů.

[Celeron]

[Celeron]

[Kremik]

A nebyla ta vývěva společná pro více jednotek?

[Celeron]

Ne, každá jednotka měla svoji. Jedinný, co bylo společný, byl řadič selektorovýho kanálu pro 8 páskových jednotek. Z řadiče bylo do jednotek prosmyčkovaný napájení 230/400V a 16mm² propojení koster jednotek a 8 datových kabelů do hvězdice z řadiče do jednotek.

[h_honza]

V jednotkách MPM120(T) - to jsou ty na fotografii nahoře - podtlak vyráběla obyčejná turbínka do vysavače, provozovaná se sníženým napětím. Největší zdroj problémů v celé bedně: musely se hlídat provozní hodiny do výměny uhlíků, motory ale i tak odcházely na zkraty ve vinutí.
Servomotory cívek byly přes celou hloubku skříně, nikdy neodešly, ani jejich zesilovače, ale hloupý motor do vysavače to nedal.
Tyhle jednotky měly už jiný způsob rozběhu a zastavení pásku: byl přisávaný střídavě k jedné nebo druhé protisměrně se otáčející kladce nebo k pevné brzdě. Podtlakové kapsy byly dvě za sebou na každé straně. Ta první, hned u kladek, byla hodně malá - dělala tam "vysokofrekvenční" filtr.
Pohon pásku kladkou s elmag spojkami měly předešlé jednotky MPM40, u Tesel tedy ve verzi MPM40T (lišilo se rozhraní k řadiči).

[Celeron]

Dík za upřesnění. Neměly Tesly MPM40 cívky nad sebou a kapsy jednu nahoru a druhou dolů? Viděl jsem je v PVT Hradec Králové, kde je těsně před mým odchodem připojovali k ZPA600 místo těch kladkovejch francouzskejch PENů.
Vývěvy v bulharech byly hnaný třífázovým asynchronem, za 10 let na osmi kusech neodešla ani jedna. Uhlíky byly vždy čtyři v každým motoru cívek a dva plochý v motoru posuvu. Byly na 26 nebo 28V a za 10 let byly potřeba vyměnit jen jednou.
Ale ty vývěvový turbíny jsme museli dát hned při instalaci vyvážit, některý vibrovaly tak, že lezly desky z hranových konektorů.

[Osmdesat]

Díky za vysvětlení, to teda byly krásné stroje. To bude tento formát, že: https://en.wikipedia.org/wiki/9-track_tape

Kynolog07> nemáš nějaké další fotky?