Z akou vypoctovou tech. ste prisli do kontaktu za socializmu

[kajsmentke]

Zdar,
len pre zaujimavost, z akou vypoctovou technikou ste prisli do kontaktu za ery socializmu. Pripadne uvedte kde to bolo a co ste na tom vy (alebo kolegovia, ci organizacia robili)

Ja som stihol uz len v skole siet zostavenu z Didaktikov Beta a jedneho PP-06 z ktoreho slo nahravat programy takmer "svetelnou rychlostou" oproti magnetofonom a este dome pionierov PMD-85ky plus magnetaky KM310.

Co sa na tom robilo no hrali hry, ale aj programovalo v Basic-G.

Didaktik Beta je dnes menej znamy Slovensky klon PMD-85 rozsireny o moznost sietovania pomocou 2 DIN5 konektorov. Technicke podrobnosti tej siete si uz nepamatam, ale na PPcku k tomu bol nejaky specialny softwer ktory umoznoval ucitelovy aj vidiet co robime...

A co ste zazili Vy ?

[keemo]

Mal som kedysi PMD 85-3 a potom 85-2 myslim ale akosi som nevedel co s tym...

[bu2520]

můj první kousek byl ZX81 s brutální přídavnou pamětí 16kb a jedním výtiskem časopisu Sinclair . S pomocí jeho příkladů jsem se učil psát programy. Pak už okolo roku 90 přesně nevím jsem pořídil Didaktika s přepínatelnou ramkou a v porevolučním kvasu i disketovku k němu. Pak jsem po několika letech provedl softwarový downgrade a přešel na 286. Kde jsem ješte dobu čekal na texotvé programy , které by uměly pracovat s grafikou, což jakési studio od tuším Liberecké začínající firmy na tom didaktiku umělo.

[DedVseved]

Digitálky s kalkulačkou

[Cust]

Atari 800 XL, 64 kB RAM, po revoluci přibyla disketovka 5,25" double density, double side. Asi 4 různé operační systémy, už si nepamatuju jména (jeden z nich byl Microsoft). Pak ještě samodomo vyráběný ploter. Vyjma her na tom frčel Turbo Basic (rychlá grafika) nebo Microsoft Basic (rychlá matematika) později Kyan Pascal, ale to už jsem přičuchnul k IBM 286 a 3.5" disketám... a taky k Pascalu od Borlandu.
Ve škole jsme měli ruské kalkulačky, které nám učitelka matematiky občas půjčovala - tuším jedna do lavice.

[Cust]

Atari 800 XL, 64 kB RAM, po revoluci přibyla disketovka 5,25" double density, double side. Asi 4 různé operační systémy, už si nepamatuju jména (jeden z nich byl Microsoft). Pak ještě samodomo vyráběný ploter. Vyjma her na tom frčel Turbo Basic (rychlá grafika) nebo Microsoft Basic (rychlá matematika) později Kyan Pascal, ale to už jsem přičuchnul k IBM 286 a 3.5" disketám... a taky k Pascalu od Borlandu.
Ve škole jsme měli ruské kalkulačky, které nám učitelka matematiky občas půjčovala - tuším jedna do lavice.

[ondraN]

Na ČVUT Tesla 200, PP01, PMD85, PC XT, AT, a pak na různých laborkách nějaký jednodeskový počítač s 8080 a (asi) 2kB RAM a nějaký SAPI.
Doma ZX Spectrum a ATARI 800XL, oboje jen s kazeťákem. K atárku jsem si udělal tiskárnu z elektrického psacího stroje, později jsem sehnal jehličkovku

[EKKAR]

Nebudu počítat mechanickou kalkulačku "REGINA", kterou měla máti už v mým raným dětství v práci na stole, v pozdější verzi elektrifikovanou - ta úplně první byla ještě na kličku, ani kasy v obchodech. Na základce digitálky s kalkulačkou, "kapesní" kalkulačka MR-210 (mám to číslo správně?) půjčovaná jak píše někdo vejš 1ks do lavice, pak se nade mnou máti slitovala a v Tuzexu mi koupila Sharpku EL-514 (mimochodem ji mám funkční dodnes). Počítač s možností výměnnejch programů jsem poprvé viděl v první půlce 80.let u kámoše ve formě nevímjaký verze Sinclaira ZX-Spectrum, párkrát jsme na tom "pařili" nějaký hry, pak mu v něm cosi odešlo a on to neuměl spravit, tak šel "gumák" do šuplete a bylo po 3,14či. Ve škole kontakt s IQ-151 výhradně vizuální, učebna s celkem asi 8 kusama sloužila jen několika jedincům, kteří si za odbornou praxi zvolili "Výpočetní techniku", ostatní neměli nárok. No a pak až na vojně vostrý PC-AT/XT s 80186 a 80286, na kterejch běžela vývojová verze Tamary a se kterou jsme v rámci vývojovýho a zkušebního provozu i jako záklaďáci pracovali na základě smlouvy mezi podnikem ERA Perníkovice a armádou.

[EKKAR]

Nebudu počítat mechanickou kalkulačku "REGINA", kterou měla máti už v mým raným dětství v práci na stole, v pozdější verzi elektrifikovanou - ta úplně první byla ještě na kličku, ani kasy v obchodech. Na základce digitálky s kalkulačkou, "kapesní" kalkulačka MR-210 (mám to číslo správně?) půjčovaná jak píše někdo vejš 1ks do lavice, pak se nade mnou máti slitovala a v Tuzexu mi koupila Sharpku EL-514 (mimochodem ji mám funkční dodnes). Počítač s možností výměnnejch programů jsem poprvé viděl v první půlce 80.let u kámoše ve formě nevímjaký verze Sinclaira ZX-Spectrum, párkrát jsme na tom "pařili" nějaký hry, pak mu v něm cosi odešlo a on to neuměl spravit, tak šel "gumák" do šuplete a bylo po 3,14či. Ve škole kontakt s IQ-151 výhradně vizuální, učebna s celkem asi 8 kusama sloužila jen několika jedincům, kteří si za odbornou praxi zvolili "Výpočetní techniku", ostatní neměli nárok. No a pak až na vojně vostrý PC-AT/XT s 80186 a 80286, na kterejch běžela vývojová verze Tamary a se kterou jsme v rámci vývojovýho a zkušebního provozu i jako záklaďáci pracovali na základě smlouvy mezi podnikem ERA Perníkovice a armádou.

[samec]

[kajsmentke]

[Celeron]

Dotaz zněl s čím jste přišli do styku, né co jste vlastnili.
Takže ve škole analogovej AP-Š, analogová i hybridní Meda, pak digitál ADT4000. Na všem jsme psali prográmky, případně tahali propojky.
Pak v zaměstnání jako technik ZPA600, EC1030, SPU-800, EC1033, SM3, SM4, 52/11, Sapi-1.
No a doma Spektrum, po plyšáku 386, 486, PII, PIII, PIV, Core Duo, pak čtyřjádra od AMD a Intelu. Od té PII mám vše stále živý.
Nojo, bylo toho dost...

[Sandal]

No tak já teda jen CCCP kalkulačku Elorg , a německý Robotron (PC), tak samostatný děrovač pásky, a měl jsem taky tu čest se potkat z mikrofišem.

[ransom]

Já jsem se za bolševika dostal nejdál k TI-59. Pak k sovětské vědecké kalkulačce Elorg71. A uměl jsem s logaritmickým pravítkem a tabulkama.
Počítače jsem ignoroval až někdy do poloviny devadesátek. Pak jsem si pořídil první PC a začal v práci používat noťas.

[DukeNuke]

Ještě jako šropál jsem se potkal s kalkulačkou TI-58. Pak se v kroužku objevil "kufr" - něco jako PMI-80, ale nebyl to přesně on. Následoval PMD-85, něco jsem psal i pro IQ-151.
V Tesle během učení měli nějaký analogový kus ve vývoji, ale stejně chodili počítat integrály na analog na VUT. Ten je myslím vystaven v TM v Brně. A poslední předplyšákové setkání bylo programování ve fortranu na tuším EC1046.

[Crifodo]

V prvním zaměstnání nějaký (nepamatuju se) US minipočítač s jehličkovou tiskárnou velkou jako peřiňák a vedle maďarský osmibit s vestavěnou kazetovou pamětí, značku si nepamatuju. Jen jsem si s tím chvíli hrál, nepatřil jsem na dotyčné pracoviště.
Pak PC XT Commodore s 20 MB HDD a průmyslové osmibity Pleiger a Facit DTC s tiskárnou a 2x floppy 400 kB. Pak už přišel Vítězný listopad a firma kde se to všechno provozovalo začala být anihilována.

[tomasjedno]

Doma: TI SR-51A, ZX-81, ZX-Spectrum, PC-AT (snad se to ještě počítá mezi “za socíku”, když jsem ho koupil v Mnichově 17.11.1989 dopoledne).
Na škole: HP 9830 (na tom jsem počítal diplomku).
V práci: TI-59, HP-85, TNS (na Z80, s CP/M), PP-06, PC-XT, AT (a taky Pepíček: PPC z produkce ČKD Polovodiče).

[tomasjedno]

Doma: TI SR-51A, ZX-81, ZX-Spectrum, PC-AT (snad se to ještě počítá mezi “za socíku”, když jsem ho koupil v Mnichově 17.11.1989 dopoledne).
Na škole: HP 9830 (na tom jsem počítal diplomku).
V práci: TI-59, HP-85, TNS (na Z80, s CP/M), PP-06, PC-XT, AT (a taky Pepíček: PPC z produkce ČKD Polovodiče).