Polarita cívky v přerušovaném proudu

[100uf]

Ahoj. Mám chaos ve zcela jednoduché věci. Když je cívka připojena ke zdroji stejnosměrného napětí, kde má tedy plus a mínus? Indukované napětí se má bránit napětí zdroje, tedy kde je mínus u A nebo u B ?. Proud teče vždy stejně, od mínusu zdroje k plusu. Jak je to tedy, po rozepnutí tlačítka, když má cívka obrátit napětí (C a D), ale proud teče furt stejně v původním směru ? Díky.MK

[Bernard]

Cívka se snaží udržet stejnou velikost a směr proudu i přes to rozepnuté tlačítko, takže na D bude + a na C -. Odpor rozepnutého tlačítka je ale vysoký, tak ten proud v okamžiku rozepnutí způsobí napěťovou špičku.

[Bernard]

Cívka se snaží udržet stejnou velikost a směr proudu i přes to rozepnuté tlačítko, takže na D bude + a na C -. Odpor rozepnutého tlačítka je ale vysoký, tak ten proud v okamžiku rozepnutí způsobí napěťovou špičku.

[jirkati]

Pokud si potřebuješ osvěžit teorii připoj k té cívce galvanometr (třeba i měřidlo s nulou uprostřed) a můžeš si spínat do sytosti s různými seriově i paralelně připojenými pasivními součástkami.

[gilhad]

Proud ve spotřebiči teče od plusu k mínusu, ve zdroji naopak od mínusu k plusu.
Tím, že cívku odpojíš, se ze spotřebiče stane zdrojem.

[kulikus]

[kulikus]

Přidal bych zamyšlení jaké je max dosažitelné napětí po rozpojení obvodu s cívkou.
Závisí na strmosti změny proudu obvodem dle u=L.Δi/Δt a energii mag pole 1/2LI² = ∫ui.δt
Jaká je strmost aplikovatelná např. u rozpojovacího kontaktu rozdělovače v zapalování?
Určuje ji parazitní a montážní kapacita cívky a rozvodu a související odpory (zdroje, vinutí a rozvodu).

[breta1]

K té strmosti nárůstu napětí na cívce v klasickém zapalování.
V okamžiku rozpojení kontaktů se energie cívky přelije do kondenzátoru (ten je prakticky paralelně ke kontaktům).
Platí
1/2LI²=1/2CU²
U=√L/C *I
Taková špička U se tedy vytvoří v první čtvrtině periody takto vzniknuvšího paralelního rezonančního obvodu LC, ostatní špičky budou menší tak jak budou zanikat tlumené kmity.
To platí pro případ, že nepřeskočí jiskra - jinak strmost nárůstu napětí bude zpočátku stejná až do okamžiku zapálení oblouku, pak se většina energie zmaří v oblouku, oblouk zhasne a pak zanikne i zbytek tlumených kmitů

[100uf]

[gilhad]

Kdyby byl svět ideální, tak by nabitá zůstala.
Ale svět je jaký je, takže se ta cívka vybije přez sebe samu.

Jinak je to jak v té hádance, jak dlouho nosí kůň podkovu - jen dokud má zvednutou nohu, pak zase nosí podkova koně

[kulikus]

[kulikus]

[Olchor]

V ideálním světě by cívka vůbec nešla odpojit. Na spínači by rostlo napětí do nekonečna. Teda při ideálně skokovém pokusu o odpojení.

[JirkaZ]

Cívka a kondenzátor jsou duální. Takže v ideálním světě platí:

Kondenzátor s nekonečným odporem dielektrika je po odpojení zdroje napětí nutno zapojit naprázdno. Napětí na kondenzátoru zůstává konstantní a kondenzátor udrží náboj (nahromaděnou energii) po nekonečně dlouhou dobu.

(Q=1/2*C*U²)

Cívku s nulovým odporem vinutí je po odpojení zdroje proudu nutno zapojit nakrátko. Proud cívkou zůstává konstantní a cívka udrží magnetický tok (nahromaděnou energii) po nekonečně dlouhou dobu.

(Q=1/2*L*I²)

Všechny stavy "mezi" jsou dány tím, že reálné součástky přibírají vlastnosti, které mít nemají.

[Artaban001]

Cívka se vybije do obvodu při rozpínání. Zvyšuje se napětí a vzniká přeskok na vypínači, popř přepěťový impuls na polovodičovém spínacím prvku, který stejně musíš někde zlikvidovat (snubber, neboli ten RCD obvod, který najdeš u každýho pulsního zdroje paralelně ke spínacímu tranzistoru). Polarita vinutí u jednotlivé cívky Tě zajímat nemusí. Vyjímkou jsou dvě a více cívek na jednom jádře ( trafo, dvojitá tlumívka v odrušovacích filtrech) a nebo pokud má cívka magneticky předepnutý jádro ze speciálních kovů, což se používá třeba v magnetometrech. A pokud dáš k vinutí záverně polarizovanou diodu, tak po rozepnutí spínače dojde ke spotřebování energie na odporu vinutí a diody - mezitím se zvyšuje doba zániku pole, protože vzniklý proud pole "přiživuje" než se spotřebuje na odporu. Výrazně je to poznat cívkách z velkou indukčností a s malým stejnosměrným odporem, jde ale o pár ms řádově.

[Cust]

[Cust]