Plnospektrální osvětlení

[Ruprecht]

Čím víc pruhů, tím víc Adidas?

[vrky]

V provoze taky používáme daylight nebo biolux. Na dílně kdo chce dám mu cool white nebo daylight. Zítra zkusím vyfotit rozdíl.

[samec]

[Crifodo]

pokud si nastavíš manuální vyvážení bílé, nebo ještě i manuální nastavení expozice, tak rozdíl vyfotíš markantní. Teda pokud fotíš foťákem, ne AI krabičkou pro široké vrstvy.

[xsc]

Vzhledem k tomu, že k vyvážení bílé stačí tři špičky typu RGB (není problém ji srovnat na obraz z TV), tak zrovna kvalitu osvětlení tak porovnávat nejde. A pokud si bílou vyrovnám někde jinde, tak tím lze jen porovnat výslednou barevnou teplotu. Musela by se vyfotit minimálně nasvícená barevná škála.

[Crifodo]

Jak se to vezme. Pro ilustraci rozdílu mezi trubicemi je podstatné, že mezi snímky je nastavení neměnné, nikoliv že je/není objektivně vyvážené.
O přesnou kolorimetrickou hodnotu nejde, ostatně ti výrobci co tvrdí o LEDkách nebo zářivkách, že mají vysoké CRI (=věrně podávají barvy) taky nezdůrazňujou, že jejich výrobek září okolo tří maxim, zdaleka ne spojitě a navíc v průběhu životnosti proměnlivě.

[Duvsan]

Pred asi rokom? -som poštudoval o stavbe a činnosti oka. Čapíky máme trojaké, každé je citlivé pre svoju spektrálnu oblasť, každé vykazuje Gaussovu krivku a ich spektrá sa široko prekrývajú. Mimochodom, červené a zelené sú si relatívne blízko, k modrej je odstup a v tej oblasti sú umiestnené tyčinky. Z toho mi vyplynul otáznik nad potrebou riešenia vyrovnanosti spektra. Nepliesť s plnosťou spektra. Druhá otázka je, či ten konkrétny čapík pociťuje rozdiel, či naň svietim celým jeho spektrom, alebo mu rovnako vyhovie i monochromatická vlna produkovaná napr. laserom. Inými slovami, či tu platí elektrochemický ekvivalent v plnej miere, alebo nie tak úplne. V prvom prípade by stačili tri čiarky na spektre a medzi nimi prázdno a nevadilo by to. Ale to sú otázky do iného fóra.

[EKKAR]

V podstatě máš s těma "třema čárkama ve spektru" pravdu - pokud bys výkonově vyladil tři spektrálně čistý jednočárový lasery na vrcholy citlivosti jednotlivejch tříd čípků, lidský oko by jejich směs vnímalo jako "bílý světlo". Problém by ale mělo všecko ostatní včetně kamer a i ostatních živočichů, protože ti nemají stejnou spektrální citlivost - nám se náš barvocit vyvinul k tomu, aby se dalo rozlišit jídlo od nejídla - jinej druh tvora má jiný potřeby rozlišení a tak vnímá "naše lidský barvy" jinak.

[EKKAR]

V podstatě máš s těma "třema čárkama ve spektru" pravdu - pokud bys výkonově vyladil tři spektrálně čistý jednočárový lasery na vrcholy citlivosti jednotlivejch tříd čípků, lidský oko by jejich směs vnímalo jako "bílý světlo". Problém by ale mělo všecko ostatní včetně kamer a i ostatních živočichů, protože ti nemají stejnou spektrální citlivost - nám se náš barvocit vyvinul k tomu, aby se dalo rozlišit jídlo od nejídla - jinej druh tvora má jiný potřeby rozlišení a tak vnímá "naše lidský barvy" jinak.

[Hill]

Tři čáry spektra ti barvy mezi nimi můžou dost podstatně ztmavit, protože ty, které nejsou v těsné blízkosti čar, odrazí v daleko nižší intenzitě, než by odpovídala souvislému spektru, v důsledku můžou vypadat, jako až černé.
Někde to nevadí, někde to může vést k narušení kvality až bezpečnosti práce. Třeba na úplně přesném vnímání barev nezáleží, stačí jen zkombinovat světelné zdroje tak, aby spektrum bylo pokud možno souvislé, aniž by bylo naprosto vyvážené, i kdyby to podle měření pouze RGB v pořádku.
Proto se přece tam, kde je přesná barva důležitá, používají například srovnávací kabinety se třemi spektrálně různými zdroji světla. A taky spektrofotometry. A navíc se stím ještě proběhnou ven na denní světlo.
U foťáku a kamery záleží na konstrukci: má to štěpnou optiku a alespoň dva čipy? Nebo všechno obstarává jeden čip s proužkovým filtrem, či Baierovou mřížkou? Jak selektivní jsou ty RGB filtry, či dichroické vrstvy? Prostě všechny mezihodnoty se z něčeho nějak dopočítávají.
A to už řeším odražené světlo.
Takže kdesi výše zmíněná barevná tabulka viděná při daném osvětlení je asi nejspoiehlivější.

[Hill]

Tři čáry spektra ti barvy mezi nimi můžou dost podstatně ztmavit, protože ty, které nejsou v těsné blízkosti čar, odrazí v daleko nižší intenzitě, než by odpovídala souvislému spektru, v důsledku můžou vypadat, jako až černé.
Někde to nevadí, někde to může vést k narušení kvality až bezpečnosti práce. Třeba na úplně přesném vnímání barev nezáleží, stačí jen zkombinovat světelné zdroje tak, aby spektrum bylo pokud možno souvislé, aniž by bylo naprosto vyvážené, i kdyby to podle měření pouze RGB v pořádku.
Proto se přece tam, kde je přesná barva důležitá, používají například srovnávací kabinety se třemi spektrálně různými zdroji světla. A taky spektrofotometry. A navíc se stím ještě proběhnou ven na denní světlo.
U foťáku a kamery záleží na konstrukci: má to štěpnou optiku a alespoň dva čipy? Nebo všechno obstarává jeden čip s proužkovým filtrem, či Baierovou mřížkou? Jak selektivní jsou ty RGB filtry, či dichroické vrstvy? Prostě všechny mezihodnoty se z něčeho nějak dopočítávají.
A to už řeším odražené světlo.
Takže kdesi výše zmíněná barevná tabulka viděná při daném osvětlení je asi nejspoiehlivější.

[Duvsan]

Mňa hlavne zaujíma, ako je to s tým elektrochemickým ekvivalentom. Resp. či sa pod studeným svetlom nemusím báť o zdravie sietnice v dôsledku náporu toho modrého peaku.
Tiež ide o to, ako na také všelijaké svetlo/nesvetlo reaguje dúhovka.

[samec]

Ja by som hentaké žiletky v spektre radšej neriskoval. Jedna vec je vnímanie vyváženosti farieb, druhá je automatika oka ovládajúca zreničku. Pocitovo sa ti môže zdať, že je málo svetla, intenzívny úzky pík ti však môže vypáliť sietnicu.

[Hill]

Tak to nemůžeš koukat na většinu LCD displejů, včetně mobilu.
A duhovka se chová, jako automatika - celkem nezávisle na vlnové délce se snaží zabránit "přeexpozici".
Nebezpečné jsou naopak infračervené lasery, třeba v CD/DVD mechanikách, protože nejsou vidět a duhovka na ně nereaguje.

Nevím, kdo vyzkoumal, že modrá může poškodit zrak. Podle oftalmologů to není prokázané. Asi to vzniklo z toho výzkumu, který měl dokázat, že lidský organismus je nastavený na večerní červánky, kterým se spektrální složení světla normální žárovky blíží. Vyšlo z něj, že citlivější jedinci, kteří svítí zářivkami a LEDkami a čumí do pozdních hodin na obrazovky, mají problém s usínáním, a zobecnili to, že kdo se modrému peaku dvě hodiny před spaním vyhne, bude lépe spát. Že se problém s nespavostí začal množit s ústupem od normální žárovky k úsporkám a LEDkám, to vyloučit nemůžu, ale těch příčin nespavosti bude rozhodně víc.
Ruku na srdce: kdo z nás těsně před spaním nečumí na nějaký displej?
Jenomže někdo jiný z toho udělal, že tím nadbytkem modré složky trpí sítnice, další si k tomu přidali patřičně "vědeckou" omáčku a už to jelo.
Už jsme tu měli období magnetických náramků, nebýt Jáchyma házejícího ho do stroje si na ně už skoro nikdo nevzpomene.
Taky elektrolytický rozklad vody na "živou" a "mrtvou". Účinek se projevil jen na spořicím účtu někde jinde.
Přišlo období negativních zón a zlomů, stínění pod postelemi a stěhování postelí ke stěně, ve které nejsou zásuvkové rozvody, a taky to utichlo.
Následovaly nějaké ty elektrošoky na odtučnění, magnetoterapie, magnetická úprava vody a co já vím, co ještě.

Teď se rozmohlo období "škodlivé modré", kliniky nabízejí žlutý filtr na nové čočky při operaci šedého zákalu, protože to pacienti žádají, jako příplatkovou záležitost: "když to zákazník chce, tak mu to dáme".
Docela dobře jsem si o tom na oční klinice popovídal s doktorkou, protože barvocit podle testů mám výborný a nemám zájem si ho rozhodit žlutým filtrem: podle ní převaha modré jen způsobí větší stažení duhovky a ztmavnutí ostatních barev. Sítnici to neublíží, to odmítnutí žlutého filtru mi nejen schválila, ale doslova pochválila.
Připustila jen, že ne nadbytek modré, ale nadbytek UV záření může způsobit rychlejší degradaci voperovaných akrylových čoček, které mají plánovanou životnost 15 let, brýle s UV filtrem vřele doporučila, ať mi nové čočky vydrží co nejdéle. O tom nepochybuji, na denním světle ty brýle nosím.

[Hill]

Tak to nemůžeš koukat na většinu LCD displejů, včetně mobilu.
A duhovka se chová, jako automatika - celkem nezávisle na vlnové délce se snaží zabránit "přeexpozici".
Nebezpečné jsou naopak infračervené lasery, třeba v CD/DVD mechanikách, protože nejsou vidět a duhovka na ně nereaguje.

Nevím, kdo vyzkoumal, že modrá může poškodit zrak. Podle oftalmologů to není prokázané. Asi to vzniklo z toho výzkumu, který měl dokázat, že lidský organismus je nastavený na večerní červánky, kterým se spektrální složení světla normální žárovky blíží. Vyšlo z něj, že citlivější jedinci, kteří svítí zářivkami a LEDkami a čumí do pozdních hodin na obrazovky, mají problém s usínáním, a zobecnili to, že kdo se modrému peaku dvě hodiny před spaním vyhne, bude lépe spát. Že se problém s nespavostí začal množit s ústupem od normální žárovky k úsporkám a LEDkám, to vyloučit nemůžu, ale těch příčin nespavosti bude rozhodně víc.
Ruku na srdce: kdo z nás těsně před spaním nečumí na nějaký displej?
Jenomže někdo jiný z toho udělal, že tím nadbytkem modré složky trpí sítnice, další si k tomu přidali patřičně "vědeckou" omáčku a už to jelo.
Už jsme tu měli období magnetických náramků, nebýt Jáchyma házejícího ho do stroje si na ně už skoro nikdo nevzpomene.
Taky elektrolytický rozklad vody na "živou" a "mrtvou". Účinek se projevil jen na spořicím účtu někde jinde.
Přišlo období negativních zón a zlomů, stínění pod postelemi a stěhování postelí ke stěně, ve které nejsou zásuvkové rozvody, a taky to utichlo.
Následovaly nějaké ty elektrošoky na odtučnění, magnetoterapie, magnetická úprava vody a co já vím, co ještě.

Teď se rozmohlo období "škodlivé modré", kliniky nabízejí žlutý filtr na nové čočky při operaci šedého zákalu, protože to pacienti žádají, jako příplatkovou záležitost: "když to zákazník chce, tak mu to dáme".
Docela dobře jsem si o tom na oční klinice popovídal s doktorkou, protože barvocit podle testů mám výborný a nemám zájem si ho rozhodit žlutým filtrem: podle ní převaha modré jen způsobí větší stažení duhovky a ztmavnutí ostatních barev. Sítnici to neublíží, to odmítnutí žlutého filtru mi nejen schválila, ale doslova pochválila.
Připustila jen, že ne nadbytek modré, ale nadbytek UV záření může způsobit rychlejší degradaci voperovaných akrylových čoček, které mají plánovanou životnost 15 let, brýle s UV filtrem vřele doporučila, ať mi nové čočky vydrží co nejdéle. O tom nepochybuji, na denním světle ty brýle nosím.

[samec]

[Duvsan]

Takže pokiaľ nepotrebujem presne vidieť farby, tak vôbec nemusím riešiť spektrálne krivky bez obáv o zrak. Takže príplatok za "prírodné svetlo" s CRI 95+ sú vyhodené peniaze.

[samec]

Neviem, o akých veľkých príplatkoch sa bavíme, ale určite nemá zmysel za úsporku platiť viac, než za klasicku žiarovku aj so spotrebou. Ja mám úsporky všade tam, kde sa len potrebujem vyhýbať prekážkam. Na pracovnom stole mám však klasickú žiarovku. Na tomto už naozaj nejdem šetriť. Nie som až taký chudák, že by som si nemohol dovoliť svietiť klasickou žiarovkou. Na šetrenie mám mnoho iných lepších príležitosti.

Spektrálnu čistotu najlepšie vidieť v kuchyni na surovom mäse. To pod úsporkou vyzerá hnusne, až na vyhodenie. Pod klasickou žiarovkou vyzerá normálne. Rovnako pri varení sa dá rozlíšiť stav uvarenia najlepšie pod klasickou žiarovkou. Takže do digestora jedine klasickú žiarovku. Ony sa tie klasické žiarovky aj pod takou výnimkou/zámienkou predávajú, že sú do digestora.