S: Ovladač trafa FZ1

[vasekpetr1]

Zdravím, do tohoto vlákna vůbec nechodím, ale věřím, že se někdo vyznáte, tak se zkusím zeptat: kolega mi dal na opravu trafo FZ1, že ho zkoušel jako nabíječku a že nejede. Zjistil jsem vadný selenový usměrňovač (ten vyměním za klasický diodový blok), ale co je horší, že se do trafa zkoušel dostat shora a totálně rozlámal ten horní ovladač napětí. Nevíte někdo nějaký slušný odkaz, kde by se dalo sehnat? Na netu jsem jen našel odkaz na výrobu 3D tiskárnou, ale tu v mém okolí nikdo nevlastní. Díky za jakýkoli slušný odkaz.

[fredis]

To by neměl být problém. Mladý tiskárnu má a jestli moc netlačíš na pilu, tak se ho poptám . Dej mě do SZ telefon.

[vasekpetr1]

Ahoj fredis, bývalý kolego, SZ odeslána.

[EKKAR]

Franto, můžu tě poprosit taky o 2-3 kousky?? Nehoří, když budou až v příštím kvartálu, bude to fanfárový. Já těch "efzet-jedniček", kterým by novej ovládací knoflík víc než slušel, mám doma i ve svým okolí několik ... Revanš samozřejmě dohodnem ...

[EKKAR]

Franto, můžu tě poprosit taky o 2-3 kousky?? Nehoří, když budou až v příštím kvartálu, bude to fanfárový. Já těch "efzet-jedniček", kterým by novej ovládací knoflík víc než slušel, mám doma i ve svým okolí několik ... Revanš samozřejmě dohodnem ...

[fredis]

Už na tom "pracuju"

[EKKAR]

[EKKAR]

[vasekpetr1]

Dík Karle, odpory zapojím ...

[fredis]

Takže když bude dobrá konstelace hvězd, bude zítra první pokusný knoflík na vyzkoušení.

[vasekpetr1]

Zase tak moc to nespěchá ...

[vasekpetr1]

Děkuji moc fredisovi za rychlou pomoc s vyrobením ovladače, sednul přesně jak prd.el na hrnec . Ještě jednou velké díky, pane kolego

[fredis]

Není vůbec za co. Když to jde, tak slušným lidem pomohu rád . Jsem rád, že to klaplo. A s Karlem už jsme se taky dohodli na poslání.

[EKKAR]

Jo, přesně to sedí - u mě teda až po doručení, zdrženým výměnou kalendářů na stěnách kanclů... Franto, ještě jednou dík!

[EKKAR]

Jo, přesně to sedí - u mě teda až po doručení, zdrženým výměnou kalendářů na stěnách kanclů... Franto, ještě jednou dík!

[MH111]

Netušíte, proč se na FZ1 dával bimetal? Na starší ME 004 je něco na způsob elektromagnetické spouště, při zkratu reaguje hned. A jako usměrňovač jsou tam už použité asi Si diody.

[EKKAR]

FZ1 má "bimetaly" hnedle dva - jsou tam v roli pojistek proti přetížení. Jde o tepelný jističe s topným drátem omotaným kolem bimetalu s kontaktama na konci, všecko je zapojený do série mezi trafo a výstupní svorky. Když dojde k překročení nastavenýho proudu (u FZ1 je to v obou výstupech 1,2A) a nemusí to bejt tvrdej zkrat, opravdu stačí proud asi 1,3A, tak po chvíli ten topnej drát v sérii s přetíženým výstupem natolik ohřeje bimetal, že se kontakty rozepnou a mezi trafem a výstupem zůstane zapojená jen pidižárovička 16V/0,1A, která se tím rozsvítí a indikuje vypnutej jistič. Po chvíli bimetal vychladne, kontakty se spojí, zkratujou tu žárovku a výstup do zátěže se obnoví - pokud přetížení trvá, začner to cyklovat a trvale to spíná a vypíná. Proud je nastavenej tak, aby to nedokázalo nic zapálit, třeba staniolovej proužek položenej přes koleje se sice ohřeje do červena, ale bimetal ho vypne dřív, než začne hořet - a doba vypnutí je dostatečná pro opětovný zchladnutí. Jako jištění hračkovýho trafa je to vynikající nápad, není potřeba po každým náhodným šlusnutí výstupů měnit tavnou pojistku, stačí odpojit zkrat. Popsaný platí pro střídavej i pulsující stejnosměrnej vývod FZ1 - jen u toho regulovanýho stejnosměrnýho pro mašinky je doba reakce jističe závislá i na nastaveným napětí - čím je menší, tím pomalejší je vypnutí a rychlejší zpětný zapnutí ochrany. Selenovej usměrňovací můstek v části pro mašinky je taky svým způsobem ochranou před přetížením od zkratu kovovýho předmětu na koleje - má vyšší Ri než křemíkový diody a tím se podílí i na celkovým vyšším interním odporu celýho napáječe. Kdyby tam bylo jen holý trafo tak, jak je namotaný, umělo by do obou výstupů procpat proud kolem 4-4,5A do obou zároveň, jenomže to už by mohlo bejt nebezpečný právě tím, že by mohlo dojít k zahoření zkratovanýho místa. Popsaný konstrukční úpravy z něj dělají jeden z nejlíp vymyšlenejch typů hračkářský elektroniky napájený ze sítě, jaký jsem kdy potkal - když se vezme do úvahy, že to je počítaný už pro obsluhu děckem "starým" 3 roky a je tam jenom doporučení nenechávat to obsluhovat osobám mladším 10 let bez dozoru, tak tenhle napáječ je doslova idiotensicher und bombenfest. Jediný co na něm není dotažený je nežádoucí velká křehkost ABS použitýho na výlisky škatule - tam učunili soudruzi z NDR veeeelikánskou chybu a nebejt toho, byl by to ideální kus k jakýkoli hračce pro děcka.

[EKKAR]

FZ1 má "bimetaly" hnedle dva - jsou tam v roli pojistek proti přetížení. Jde o tepelný jističe s topným drátem omotaným kolem bimetalu s kontaktama na konci, všecko je zapojený do série mezi trafo a výstupní svorky. Když dojde k překročení nastavenýho proudu (u FZ1 je to v obou výstupech 1,2A) a nemusí to bejt tvrdej zkrat, opravdu stačí proud asi 1,3A, tak po chvíli ten topnej drát v sérii s přetíženým výstupem natolik ohřeje bimetal, že se kontakty rozepnou a mezi trafem a výstupem zůstane zapojená jen pidižárovička 16V/0,1A, která se tím rozsvítí a indikuje vypnutej jistič. Po chvíli bimetal vychladne, kontakty se spojí, zkratujou tu žárovku a výstup do zátěže se obnoví - pokud přetížení trvá, začner to cyklovat a trvale to spíná a vypíná. Proud je nastavenej tak, aby to nedokázalo nic zapálit, třeba staniolovej proužek položenej přes koleje se sice ohřeje do červena, ale bimetal ho vypne dřív, než začne hořet - a doba vypnutí je dostatečná pro opětovný zchladnutí. Jako jištění hračkovýho trafa je to vynikající nápad, není potřeba po každým náhodným šlusnutí výstupů měnit tavnou pojistku, stačí odpojit zkrat. Popsaný platí pro střídavej i pulsující stejnosměrnej vývod FZ1 - jen u toho regulovanýho stejnosměrnýho pro mašinky je doba reakce jističe závislá i na nastaveným napětí - čím je menší, tím pomalejší je vypnutí a rychlejší zpětný zapnutí ochrany. Selenovej usměrňovací můstek v části pro mašinky je taky svým způsobem ochranou před přetížením od zkratu kovovýho předmětu na koleje - má vyšší Ri než křemíkový diody a tím se podílí i na celkovým vyšším interním odporu celýho napáječe. Kdyby tam bylo jen holý trafo tak, jak je namotaný, umělo by do obou výstupů procpat proud kolem 4-4,5A do obou zároveň, jenomže to už by mohlo bejt nebezpečný právě tím, že by mohlo dojít k zahoření zkratovanýho místa. Popsaný konstrukční úpravy z něj dělají jeden z nejlíp vymyšlenejch typů hračkářský elektroniky napájený ze sítě, jaký jsem kdy potkal - když se vezme do úvahy, že to je počítaný už pro obsluhu děckem "starým" 3 roky a je tam jenom doporučení nenechávat to obsluhovat osobám mladším 10 let bez dozoru, tak tenhle napáječ je doslova idiotensicher und bombenfest. Jediný co na něm není dotažený je nežádoucí velká křehkost ABS použitýho na výlisky škatule - tam učunili soudruzi z NDR veeeelikánskou chybu a nebejt toho, byl by to ideální kus k jakýkoli hračce pro děcka.

[Hill]

Ten zdroj PIKO FZ1 má rozptylové, tedy po jistou dobu zkratu vzdorující, trafo. Bimetal rozepne při přetížení vždy dřív, než tomu trafu dojde, že se nadměrně ohřívá.
Ta starší konstrukce asi nebyla tak odolná, tak vyžadovala rychlejší odpojení.

[Hill]

Ten zdroj PIKO FZ1 má rozptylové, tedy po jistou dobu zkratu vzdorující, trafo. Bimetal rozepne při přetížení vždy dřív, než tomu trafu dojde, že se nadměrně ohřívá.
Ta starší konstrukce asi nebyla tak odolná, tak vyžadovala rychlejší odpojení.