Uchycení TO-3 na chladičích.

[Celeron]

Kuchám tady nějakou zelenomozkovou techniku z roku 1991. Jsou to asi nabíjecí racky do kdovíčeho. Překvapilo mě, jak tam jsou montovaný TO-3 KD501 a KD605 izolovaně na žebrovaný eloxovaný chladiče. Mezi žebrama je vyfrézovanej prostor 60 x 40 mm a v něm je hliníková destička 50 x 35 mm tlustá 4 mm jako přechodka do chladiče. Takže je TO-3, pak ta obdélníková přechodka, pak velká slídová podložka 55 x 45 a teprve vlastní chladič. Vše napajcovaný bílou teplopřenoskou.
Proč je to tak dělaný? Jako že je lepší přenos tepla z TO-3 do tý destičky 50 x 35 mm, která má větší dotykovou plochu přes slídu na vlastní chladič?
To je i za cenu dvou přechodů teplotně výhodnější, než TO-3 přes slídu přímo na chladič? Ten přechod destičky přes slídu má možná dvojnásobnou plochu než vlastní TO-3. Proč se to s tou přechodkou nedělalo i v jiný technice kdyby to bylo nějak výrazně lepší? Výrobní náklady? Zelenomozkům je cena asi dost šumák.

[JirkaZ]

Jo, myslím si, že je to kvůli menšímu tepelnému odporu větší podložky.

Nebo proto, že podložka montovaná mimo pouzdro je potenciálně méně citlivá na prasárny při montáži (uvědom si, kdo případně takovou techniku opravoval - myslím tím vojáky záklaďáky bez zkušeností a hlavně bez jakéhokoliv zájmu a citu).

[EKKAR]

Jedním z důvodů asi bylo taky to, že v těch pravoúhlejch destičkách jsou menší díry pro vývody B a E těch trandů než jaký jsou v tom chladiči. Při montáži přímo na chladič by se v podmínkách který popisuje JirkaZ a který jsem na vojně já poznal taky mohlo snadno stát, že se vývody trandu vinou nepřesný montáže dotkly chladiče. Pokud byly ty podložky pod TO-3 přesně vrtaný, daly se vývody díky nim od chladiče oddělit daleko přesnějc a na všechny strany stejnou izolační mezerou. A taky bylo jednodušší je odizolovat od chladiče než to samotný pouzdro, pro který se musely pořizovat "hříbečky" = izolační podložky pod šrouby, který se nastrčily do děr v "rohách" toho kosočtverce, kterej tvoří základnu TO-3.

[EKKAR]

Jedním z důvodů asi bylo taky to, že v těch pravoúhlejch destičkách jsou menší díry pro vývody B a E těch trandů než jaký jsou v tom chladiči. Při montáži přímo na chladič by se v podmínkách který popisuje JirkaZ a který jsem na vojně já poznal taky mohlo snadno stát, že se vývody trandu vinou nepřesný montáže dotkly chladiče. Pokud byly ty podložky pod TO-3 přesně vrtaný, daly se vývody díky nim od chladiče oddělit daleko přesnějc a na všechny strany stejnou izolační mezerou. A taky bylo jednodušší je odizolovat od chladiče než to samotný pouzdro, pro který se musely pořizovat "hříbečky" = izolační podložky pod šrouby, který se nastrčily do děr v "rohách" toho kosočtverce, kterej tvoří základnu TO-3.

[miroja]

Ja som v case svojich mladych cias raz montoval KD502? na frezovany priestor na chladic. Zjavne to frezovanie nebolo urobene poriadne, pretoze ked som to KDcko pritiahol skrutkami, bolo po nom. Ped montazou som si nejaky badatemny problem na odfrezovanej casti chladica nevsimol. Ak si spominam, vyriesil som to vtedy podlozkou pod tranzistor (z plasta oloveneho kabla)
Mozno mali tiez taketo skusenoati a chcel priedist dalsim znicenym KDckam.

[miroja]

Ja som v case svojich mladych cias raz montoval KD502? na frezovany priestor na chladic. Zjavne to frezovanie nebolo urobene poriadne, pretoze ked som to KDcko pritiahol skrutkami, bolo po nom. Ped montazou som si nejaky badatemny problem na odfrezovanej casti chladica nevsimol. Ak si spominam, vyriesil som to vtedy podlozkou pod tranzistor (z plasta oloveneho kabla)
Mozno mali tiez taketo skusenoati a chcel priedist dalsim znicenym KDckam.

[ransom]

Menší tepelný odpor mezi pouzdrem a chladičem.
Stejně montuju třeba LM1875, který má na křídle záporné napájení. Oba šváby (ve stereu) neizolovaně na 100mm měděné šíny 20x5, a tu celou plochou izolovaně na chladič. Právě tak tranzistory v zesilovačích a podobně. Kdysi jsem tak montoval i MDA2020.
U zesilovačů se navíc tepelná ztráta vyskytuje nárazově, hodí se i tepelná kapacita té šíny.

[Olchor]

Párkrát jsem se s tím potkal, akorát že většinou byla ta mezidestička z mědi. Lepší tep. vodivost i kapacita.

[Celeron]

Hmm, tu destičku by neměl být problém udělat z měděný rozvaděčový pásoviny, akorát se bude muset rozpálit a hodit do vody aby na chvíli změkla před dotažením TO-3 na chladič. No a nebo ji orovnat na frézce a nebo obojí. Ty velký slídový podložky budou asi nesehnatelný, tak se bude muset použít izolační "šedivina" a nastříhat a vysekat si potřebný tvary.
A sakra, ony ty podložky 10 x 10 cm nejsou zrovna levný, čím lepší vodivost, tím cena skáče parádně nahoru.
Co na tu podložku nalepit kaptonovou samolepící pásku? Teplotně i pevnostně je v pohodě, ale nevím, jakou má při tý minitloušťce tepelnou vodivost.
Pamatuju časy, kdy nám na to stačil pytlík od mlíka.

[JirkaZ]

Nevím, co zase myslíš "izolační šedivinou". Pokud je to některý z typů Sarcon apod., pak jistě ano a funguje to výborně a hlavně přesně definovaně. Jen to není za pár korun.

Jinak slída se stále dá poměrně normálně koupit, a to v plátcích. Možná ji má i někdo v šuplíku a nepotřebuje ji... Dost často se vyskytuje jako okénka do kamen apod., tam bývá silnější, ale lze ji dobře plošně štípat. Neplést si s Mikanitem apod., to jsou drobné štěpky slídy slepené pojivem (býval to šelak) a na podložky pod polovodiče se fakt nehodí.

Z Kaptonu mám profi podložky (nikoliv samolepicí), ale jak na tom je ve srovnání s ostatními materiály, to jsem neporovnával (v případě potřeby tu od toho jsou katalogové údaje či celé datasheety). Navíc Kapton je obchodní název a polyimidu (což je tento materiál) se vyrábí v různých typech, lišících se právě i tepelnou vodivostí. Typ používaný na podložky je subjektivně o něco tvrdší než ten, ze kterého jsou samolepicí pásky.

Použít se dá i jiná tepelně odolná fólie, kdysi "letěla" folie Kallle 2000 (obchodní název použitého materiálu byl Nalophan, šlo o tepelně odolný typ polyesteru), oficiálně se používala na pečení kuřat. Stále se podobné fólie dají koupit ("fólie na pečení masa" popř. "rukáv na pečení"). Ale jde o amatérský přístup bez jakéhokoliv garantovaného parametru...

Sarcon a podobné pružné materiály není nutno dodatečně mazat silikonem (ale neškodí to), slídu, Kapton atd. ano.

[Celeron]

Jo tu šedivou izolaci ze silikonu tady ještě kousek mám z TME, je to stejný jako jsou podložky třeba pod TO220. Koukám na TME a je to nejspíš Wakefield Thermal 1W/mK 100 x 100 x 0,5mm.
Dělat otvory do slídy jde jen v raznici, rozhodně né lochajznama ani vrtáním, jinak se to oštípe.
To už mě spíš napadá žlutá polyester samolepící páska šířka 40 mm, co se používá na pulzní trafa. Tu tady mám do výroby.

[JirkaZ]

Úplně nerozumím tomu, jak chceš použít 40 mm širokou pásku na větší ploše. Buď tam budeš ve spoji mít dvojnásobnou tloušťku (což je samozřejmě okamžitě problém), nebo mezeru.

To už si raději kup tu fólii na pečení. Je (tedy alespoň ta Kalle 2000 byla) fakt tenoučká, tipuju desítky µm a pokud budeš mít oba povrchy naprosto bez výstupků, tak bude stačit jedna vrstva s oboustranně aplikovanou silikonovou vazelínou.

Pochopil jsem správně, že nejde o síťové napětí a bezpečnost, že?

Nebo prostě použij ten Sarcon či jeho obdobu.

[Celeron]

[serviceman]

Fascinuje mě, kolik odborníků si tady myslí, že sériovým řazením odporů (tepelných) dosáhneme odporu menšího.

[EKKAR]

Ono to není ani tak o řazení víc sériovejch odporů s úmyslem zmenšit výslednej odpor jako to zajistit, aby se dalo dosáhnout lepšího kontaktu mezi pouzdrem a velkou masou samotnýho chladiče pomocí menších přítlačnejch sil = aby nedocházelo k deformaci futrálu trandu, kterej se tak nadměrným tlakem mechanicky prohejbá až k mechanický destrukci. Malá vložka s dokonale obrobenou kontaktní plochou pak pro malej tepelnej odpor styku nepotřebuje velkou přítlačnou sílu = nehrozí destrukce trandu - ale tu destičku už pak jde k samotnýmu chladiči doslova narvat jak vidle do psa, protože na masivnám kusu kovu se nemá co zničit, když se zdeformuje přítlačnou silou. Výsledkem pak skutečně může s přispěním teplovodivejch past bejt menší výslednej tepelnej odpor, než kdyby byl tranzistor na těleso chladiče přitaženej jen natolik, aby se jeho futrál nedeformoval - i přes to, že mezi vložkou a samotným chladičem bude ještě tepelně odolná elektrická izolace.

[EKKAR]

Ono to není ani tak o řazení víc sériovejch odporů s úmyslem zmenšit výslednej odpor jako to zajistit, aby se dalo dosáhnout lepšího kontaktu mezi pouzdrem a velkou masou samotnýho chladiče pomocí menších přítlačnejch sil = aby nedocházelo k deformaci futrálu trandu, kterej se tak nadměrným tlakem mechanicky prohejbá až k mechanický destrukci. Malá vložka s dokonale obrobenou kontaktní plochou pak pro malej tepelnej odpor styku nepotřebuje velkou přítlačnou sílu = nehrozí destrukce trandu - ale tu destičku už pak jde k samotnýmu chladiči doslova narvat jak vidle do psa, protože na masivnám kusu kovu se nemá co zničit, když se zdeformuje přítlačnou silou. Výsledkem pak skutečně může s přispěním teplovodivejch past bejt menší výslednej tepelnej odpor, než kdyby byl tranzistor na těleso chladiče přitaženej jen natolik, aby se jeho futrál nedeformoval - i přes to, že mezi vložkou a samotným chladičem bude ještě tepelně odolná elektrická izolace.

[Olchor]

[JirkaZ]