Na učňáku jsme první půlrok měli zámečnictví. A tam bylo značení M (metrický závit), číslo (průměr v mm). A kromě toho I, II, III. A to znamenalo, že je třeba použít všechny tři, I a II byly "předzávitníky", III už byl finální závit. Jak se značily závitníky, které měly všechny tři stupně už si nepamatuju, ale vím, že existovaly, aspoň u malých závitů.
Založen: May 22, 2006 Příspěvky: 2594 Bydliště: Posázaví (JN79LT)
Zaslal: ne únor 25 2024, 13:55 Předmět:
tarantule napsal(a):
Já teda několik let, používám vrták se závitníkem v jednom nástroji.
Spkojenost.
Pokud ho používáš do plechu, nebo i silnějšího plechu tak věřím že jsi spokojen. Ta tloušťka matroše je tam právě rozhodující.
DukeNuke: Jen u jemných závitníků je v sadě jen I a II, protože hloubka profilu závitu je malá. _________________ Lepší jednou ukázat, než desetkrát vysvětlovat
Založen: Mar 28, 2012 Příspěvky: 7905 Bydliště: Brno
Zaslal: ne únor 25 2024, 18:57 Předmět:
Mám v práci sadu závitníků z Bučovic, značení na nich je "nic" (jednička), "I" (dvojka), "II" (trojka). _________________ Civilizace založená na oboustranné lepící pásce nemůže dobře skončit...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
Založen: Dec 20, 2007 Příspěvky: 1255 Bydliště: Chýnov - to je kousek od Tábora
Zaslal: ne únor 25 2024, 20:40 Předmět:
Jen bych doplnil, počet závitníků v sadě, zda jsou dva, nebo tři, závisí také na jemnosti stoupání daného závitu. Jemné závity jsou v sadě po dvou, při klasickém stoupání po třech. Stejně tak i v té jemné sadě se jednička značí jedním proužkem, dvojka je bez proužku.
Založen: Jan 13, 2007 Příspěvky: 15646 Bydliště: Olomouc
Zaslal: ne únor 25 2024, 22:27 Předmět:
Rozdíl mezi ručním závitníkem (sadou) a strojním závitníkem je ten, že ruční bere tu špónu natřikrát a ten strojní naráz. Pokud se to dělá silově (plechy, krátké závity, průchozí závity, matky) tak se to řeže lépe pomocí stroje (soustruh, vrtačka, i ruční vrtačka), ale dá se použít i ruční sada. Strojní závitník je samozřejmě efektivnější a dnes jsou spojené s vrtákem. Do svěráku bude vhodnější pro ruční řezání právě ta sada, protože jednička vždy "chytne" to správné vedení závitu a dvojka ho potom lépe vyhrubuje a trojka se použije už pro doladění toho závitu. Protože dvojka dělá nejvíc práce, tak je důležité mrknout na to, jak je nabroušená. I přímo z výroby může být klidně odfušovaná.
V každém případě je velmi dobré závitníky mazat při práci vhodnou emulzí podle materiálu.
Jinak bych kupoval jen ty závitníky, které bych potřeboval. Ty ostatní na stopro nevyprodají.
Založen: May 22, 2006 Příspěvky: 2594 Bydliště: Posázaví (JN79LT)
Zaslal: ne únor 25 2024, 22:42 Předmět:
To jsem si taky říkal, že nebudu kupovat žádný sady, a postupně za ty leta se mi doma nahromadilo spousty, závitníků, včetně G, UNF a i UNEF, trpézáků, a ba i levejch. Kupodivu dobře zatím řežou i závitníky Walter, vyrobených prokazatelně ještě za protektorátu, který jsem vyhandloval za jiný krámy z dílny. _________________ Lepší jednou ukázat, než desetkrát vysvětlovat
Sady označené M2-II :
Závitníky : M 12,14,16,18,20 dle ČSN 223010
Očka : M 12,14,16,18,20 dle ČSN EN 22568
Potom jsou ještě sady pro jemné, levotočivé a speciální (UNF UNC)
Železo mazat řepkovým olejem, hydrolkou a hliníky petrolkou.
Pro běžné používání doma plně dostačuje M3-M12 sada a podle potřeby dokoupit jednotlivě.
PS:
Pokud se použije strojní závitník, tak určitě ne do vrtačky ale max do el. šroubováku s nastavitelným momentem přetížení a regulací otáček. _________________ Kondík: Není nad to, pořádně se vybít. Jejda a proč vznikl Ohmův kouř?
Pokud se použije strojní závitník, tak určitě ne do vrtačky ale max do el. šroubováku s nastavitelným momentem přetížení a regulací otáček.
Strojní závitník použít spirálový. A moment na akušroubováku fakt nenastavovat - jak to začně cvakat, tak se to rozklepe v ruce a není problém zlomit ani M6 závitník.
Normálně nastavit nízké otáčky a vrtání. [/u]
Založen: Jan 13, 2007 Příspěvky: 15646 Bydliště: Olomouc
Zaslal: po únor 26 2024, 18:21 Předmět:
Strojní závitník je právě na to, aby se používal ve vrtačce. Co si pamatuji, tak známej, co dělá na stojanové vrtačce, tak by se uřehtal, aby místo strojního závitníku na těch asi tisíc kousků za směnu tak používal sadové a dělal to na třikrát. V ruční vrtačce je to podle nálady každého soudruha.
-> p32, Malda2010: Vďaka za užitočné objasnenie. Závitníky akútne nepotrebujem, len proste chcem kúpiť sadu na iné časy, pretože ceny začínajú byť astronomické. Ale tie strojové závitníky ma začínajú zaujímať. Aj v tej sade, čo mám z Lídlu je iba jeden závitník. Teraz tomu začínam rozumieť. Nie som si síce istý tý pohonom vŕtačkou, ale možno to skúsim do niečoho mäkkého.
Potrebujem narezať závit M3 na drát, na ktorom som vylámal očko z tej sady z Lídlu. Taký zdanlivo obyčajný hrdzavý drát sa mi ti válal, s priemerom 3,2 mm. Už to, že nešiel obrúsiť 60-kou papierom na priemer 3 mm, bolo divné. Nakoniec som použil pilník a trvalo to dosť dlho, než som z neho urobil osku 3mm. Neviem, čo je to za drát.
Dnes som kúpil bučovické očko z HSS asi za 200 korún. Som naozaj zvedavý, či prežije očko, alebo ten drát...
Založen: Feb 14, 2005 Příspěvky: 9070 Bydliště: Brno (JN89GF)
Zaslal: po únor 26 2024, 21:06 Předmět:
Strojní závitníky používám spolu s ruční akuvrtačkou. Mám M3-M6. Zezačátku jsem se s tou M3 bál, ale časem jsem se to tak nějak naučil. Mám na vrtačce převodovku, takže dám dopomala a moment pro jistotu nastavím taky, ale asi docela velkej, ještě mi nezačal přeskakovat. Mám ty spirálový, mají snad líp odvádět třísku. Většinou dělám hliník a mažu lihem.
Založen: Sep 25, 2010 Příspěvky: 87 Bydliště: Plzeň jih
Zaslal: út únor 27 2024, 11:48 Předmět:
Pokud jsi řezal na rezatý drát, tak to se nedivím že se to očku nelíbilo.
Ten průměr, pokud by byl povrch bez koroze by až tak asi nevadil. Šlo by to hůře ale nezničil bys ostří očka. Oxidy mohou být velmi tvrdé a snadno otupí nástroj. Já běžně řežu závit na svařovací drát průměru 3,2 mm a v poho. _________________ Kondík: Není nad to, pořádně se vybít. Jejda a proč vznikl Ohmův kouř?
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2, 3Další
Strana 2 z 3
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.