Tak si myslím, že metr průhledné plastové hadice, ve funkci vodoznaku, je nejlevnější, nerozbitné, bezporuchové a blbuvzdorné řešení, které nepotřebuje plovák, kladky, ani zdroj elektřiny. Pokud se za pár let hadice stane málo průhlednou, ten cca metr hadice, lze jistě jednoduše propláchnout třeba Savem a protáhnout ji konopným provazem, nebo vyměnit za novou hadici. Jestli to chce tazatel ještě vylepšit, stačí použít manostaty, třeba z vyřazených praček.
Borosilikát se musí po uříznutí na dýlku na řezu otavit, jinak pnutím v řezu začne po čase praskat. Vlastní zkušenost. Před mnoha lety jsem si dával dělat z borsilikát trubky 24/18 mm tlakový zkumavky na halogenový žárovky pod vodu do velkých hloubek ve sklárně ve Světlý n.S. Pokusně jsem jich pár diamantem zkrátil o 5-10 mm a všechny po pár týdnech praskly a to na atmosférickým tlaku. Otavené vydržely hloubku 250 metrů, víc můj tester neuměl. _________________ Jirka
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 32856 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: pá duben 12 2024, 14:38 Předmět:
Jirko, to není pnutím v řezu, to praskání je způsobený trochu jiným fyzikálním procesem. Sklo je přechlazená kapalina = nemá krystalovou mřížku, ale má povrchový napětí - i zchlazený do tuhýho stavu. Pokud má otavenej povrch, to povrchový napětí ho v kapalný fázi zformuje do tvaru, kterej má to napětí nejmenší = v podstatě jako vodu do okulacený kapky. Po ztuhnutí se pak to napětí dál vyrovnává. Když pak řezáním narušíš povrch kdekoliv po tom ztuhlým tvaru, narušená rovnováha povrchovýho napětí způsobí prasknutí.
Něco podobnýho se ukazuje jako fyzikální experiment - sklo se nechá odkápnout a ztuhnout ve tvaru kapky s dlouhatánským tenkým "ocáskem". Do těla kapky pak můžeš mlátit kladivem na kovadlině - a nerozbiješ ho. Přitom nepopraská ani bez chladicího procesu v dochlazovací peci. Ale stačí odlomit špičičku toho "ocásku" a uvolněný povrchový napětí kapku mžikově roztrhá na drobounký střípky. _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Založen: Apr 02, 2011 Příspěvky: 18477 Bydliště: Nový Bydžov
Zaslal: pá duben 12 2024, 15:59 Předmět:
EKKAR napsal(a):
Jirko, to není pnutím v řezu, to praskání je způsobený trochu jiným fyzikálním procesem.
To je zajímavý, vypadá to, že víš víc než sklářskej technolog v Kavalieru ve Světlý, kterýho jsem se na to ptal, proč zkumavky bez otavení praskají. A víš co je nejzajímavější? Že to uříznutí a zabroušení dělal sklářskej technik v Laboratorním skle v HK, Hořická naproti ČNB. Čuměl na ty popraskaný jak puk. Děda 70 let by o tom asi měl něco vědět, když celej život dělal křivule, chlatiče a podobný laboratorní sklo z borsilikátu. _________________ Jirka
Ekkar: Pěkně vysvětlené.
Na tom videu je to pak naprosto zřetelné. Rychlost šířeni exploze kapky ve skle při odlomení ocásku 1580m/s _________________ pro mládež - Hamíkův koutek
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 32856 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: ne duben 14 2024, 8:55 Předmět:
Doslova půlku života dělám do plastů - vysokotlaký vstřikování do ocelovejch forem. A plasty jsou fyzikálně to samý co sklo - taky jsou to nekrystalický čili amorfní hmoty = přechlazený kapaliny. Liší se jen teploty mezních stavů, viskozita, moduly pružnosti a deformační konstanty - ale v číslech, základní principiální vzorce zůstávají stejný. Proto jde spousta věcí aplikovat ze skla na plasty a obráceně. Navíc skla je stejně jako plastů milión druhů lišících se chemickým složením a ještě je to zkomplikovaný různým chováním skla při různý tloušťce. Ten děda technolog se klidně moh celej život zabejvat borosilikátem čili v podstatě "varným sklem" (Simax, Pyrex ...), ale za celej život se nemusel setkat s chováním tlustostěnný trubky, kterou po narušení povrchu znovu nescelíš otavením. Tyhle komplikace z neznalosti způsobený úzkou specializací vůbec nejsou žádná vzácnost. Vem Lance Armstronga a Carlose Sainze - oba jsou ve svý oblasti špičkový specialisti s letitýma zkušenostma, jezdili všude možně. Ale posaď Sainze na kolo nebo Armstronga do rallyovýho auta ... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Založen: Oct 11, 2008 Příspěvky: 6266 Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Zaslal: ne duben 14 2024, 9:08 Předmět:
EKKAR napsal(a):
Jirko, to není pnutím v řezu, to praskání je způsobený trochu jiným fyzikálním procesem. … Když pak řezáním narušíš povrch kdekoliv po tom ztuhlým tvaru, narušená rovnováha povrchovýho napětí způsobí prasknutí.
Sám jsi narušená rovnováha.
To prasknutí způsobí vnitřní pnutí a vytvoření inicializačních prasklin na řezaném nebo broušeném povrchu. Ty praskliny se pak šíří - v případě exploze té prudce zchlazené kapky je vnitřní pnutí extrémně velké a praskliny se šíří lavinovitě, u té Celeronovy trubky je to pnutí malé a praskliny se šíří jen při teplotních změnách nebo mechanickém namáhání.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 32856 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: ne duben 14 2024, 13:24 Předmět:
Tomáši, to vnitřní a povrchový pnutí v amorfním materiálu je furt, akorát podle podmínek je různě velký. Když je amorf roztavenej, převažuje povrchový napětí, když zchladne, přidá se vnitřní daný rozdílným objemovým roztahováním. Pokud vnitřní pnutí odstraníš vyžíháním, zůstane jen to povrchový, který se navzájem kompenzuje v rámci hladký otavený vrstvy. Proto otavenej povrch nepraská - dokud na něm nevznikne poškození. Pokud tuhle rovnováhu narušíš vrypem, iniciuješ právě to povrchový pnutí. Vyžíhaná trubka proto po říznutí a neotavení rozpraská postupně od povrchu. Zchlazená, ale nevyžíhaná "Ruppertova" kapka exploduje okamžitě, protože odlomení špičky aktivuje i vnitřní pnutí. K tomu povrchovýmu napětí - zkus ohnout dlouhou dřevěnou "lajsnu". Když bude hrubě řezaná, při určitým ohybu praskne. Když její povrch učuníš oblým, obrousíš ho až vyleštíš, vydrží ohyb mnohonásobně větší = její povrchový napětí se na hladkým povrchu líp vyrovnává. A když po tom ohnutým povrchu škrábneš něčím ostrým (i po tom vyhlazeným), ta lajsna na fleku praskne taky, jako by byla neleštěná. To samý ti udělá ocelovej nosník, když ho podepřeš uprostřed a na koncích zatížíš - pokud bude mít horní plochu hladkou nebo to bude trubka, bude držet - ale běda, pokud vezmeš pilník a ten zatíženej nosník na horní straně škrábneš ... !!!! A to je kov krystalická látka = s mřížkou daleko pevnější, než je amorf. Stejně i ji naruší povrchovej defekt, protože na něm se soustředí napětí a mnohem snáz se tam poruší pevnostní meze ... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2, 3Další
Strana 2 z 3
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
