"Kurvítko" v přístroji?

[EKKAR]

Jo, ytong je srágora, v bytě mám i takovou chuťovku, že mám ve stropě v panelu asi 3cm pod povrchem zalitej zub z bagru nebo kýho vejra - je to železo, ale tak tvrdý, že se toho nechytá ani příklepovka s pneupříklepem, která jinak projede normální armovací výztuží jak sejrem. Zkoušl jsem to vrtat i vidiákem bez příklepu, nechytal se. Je to vodivý, kámen to není. Podle zaměřovacího detektoru (na hřebíky) to má tvar obdélníku asi 5cm širokýho a cca 12cm dlouhýho - je to jedním koncem hloub v betonu, takže je možný, že ten konec pokračuje ještě dál a protože je to ve větší hloubce, detektor "to nevidí". Chtěl bych vidět kohokoliv, jak vrtá akučkou hmoždiny do panelu třeba na pověšení blbejch horních skříněk v kuchyni. Je to jak píše předřečník - hobby je k tomu na prd na kvadrát a profi se na 10 děr ročně nevyplatí.

[EKKAR]

Jo, ytong je srágora, v bytě mám i takovou chuťovku, že mám ve stropě v panelu asi 3cm pod povrchem zalitej zub z bagru nebo kýho vejra - je to železo, ale tak tvrdý, že se toho nechytá ani příklepovka s pneupříklepem, která jinak projede normální armovací výztuží jak sejrem. Zkoušl jsem to vrtat i vidiákem bez příklepu, nechytal se. Je to vodivý, kámen to není. Podle zaměřovacího detektoru (na hřebíky) to má tvar obdélníku asi 5cm širokýho a cca 12cm dlouhýho - je to jedním koncem hloub v betonu, takže je možný, že ten konec pokračuje ještě dál a protože je to ve větší hloubce, detektor "to nevidí". Chtěl bych vidět kohokoliv, jak vrtá akučkou hmoždiny do panelu třeba na pověšení blbejch horních skříněk v kuchyni. Je to jak píše předřečník - hobby je k tomu na prd na kvadrát a profi se na 10 děr ročně nevyplatí.

[Celeron]

To je Karle čelist z drtiče kameniva. Známej to měl zase ve zdi.

[EKKAR]

Určitě je to něco takovýho - ale víc mě zaráží, že to prošlo frakční sejtovačkou, do panelů se tak velký kusy štěrku nedávaly.

[EKKAR]

Určitě je to něco takovýho - ale víc mě zaráží, že to prošlo frakční sejtovačkou, do panelů se tak velký kusy štěrku nedávaly.

[TAKJAN]

Žárovkovou konspiraci snad všichni znají, víc netřeba řešit

[ransom]

Do panelu je "příklepová" vrtačka s řehtačkou stejně naprd síťová jako akumulátorová. Jinak obě vrtají stejně. Do plný cihly nejsou taky nic moc, do dutý cihly nebo do obkladu se musí bez příklepu. Ale do betonu se sluší vrtací kladivo, a tam je zase fuk jestli je síťový nebo aku.
A do slinutého 10mm obkladu se nedostaneš ani jedním. Tam je potřeba karbidovej vykružováček do flexy.

[Dekker]

on ani nemusí bejt velkej kus železa. Párkrát jsem při vrtání do betonu na brigošce před x lety narazil na větší kus křemene v betonu a to byl problém se dostat skrz a to sme měli profesionální hilti vrtačky o to horší to bylo když se vrtalo ze štaflí.
To se jeden nemůže ani pořádně opřít

[EKKAR]

Hlavně on je beton a BETON. Třeba do materiálu použitýho před skoro 90 lety na budování pohraničního opevnění je "radost" vrtat ještě dnes, o tom vyprávějí bunkráci celý sbírky skazek, kolik vrtáků a vrtaček "nechali" na pracech, při kterejch zachraňovali a obnovovali pro možnost prohlídek tyhlety objekty ...

[EKKAR]

Hlavně on je beton a BETON. Třeba do materiálu použitýho před skoro 90 lety na budování pohraničního opevnění je "radost" vrtat ještě dnes, o tom vyprávějí bunkráci celý sbírky skazek, kolik vrtáků a vrtaček "nechali" na pracech, při kterejch zachraňovali a obnovovali pro možnost prohlídek tyhlety objekty ...

[Celeron]

Karle, bunkráci tenhle název nemaj rádi, jeden z Králík mě žádal, ať ho tituluju bunkrolog.

[Hill]

Opačný extrém byla stepující Tatramatka propadlá kolečkem do panelu, ze kterého dole odpadla 12 cm tlustá placka na parotěs jádra a v díře se šklebila pod armaturou zalitá buková násada lopaty...
Ale taky jsem vrtal příklepovkou cihly, kterými byl obezděný poctivý dřevěný trám (a nikdo o něm nevěděl), skrz který bylo potřeba dalších 35 - 40 cm protáhnout díru. Na to se musel navařit prodlužovací trn na vrták na dřevo. Jediné pozitivum bylo, že za trámem byl dutý prostor, a dírou se tahal jen koaxiál.

[Hill]

Opačný extrém byla stepující Tatramatka propadlá kolečkem do panelu, ze kterého dole odpadla 12 cm tlustá placka na parotěs jádra a v díře se šklebila pod armaturou zalitá buková násada lopaty...
Ale taky jsem vrtal příklepovkou cihly, kterými byl obezděný poctivý dřevěný trám (a nikdo o něm nevěděl), skrz který bylo potřeba dalších 35 - 40 cm protáhnout díru. Na to se musel navařit prodlužovací trn na vrták na dřevo. Jediné pozitivum bylo, že za trámem byl dutý prostor, a dírou se tahal jen koaxiál.

[Celeron]

[EKKAR]

Ty schválně 2x pálený cihly byly komínovky, byly taky podle toho příslušně drahý. Poznaly se už na poklep. Bylo to kvůli odolnosti, aby nerozmrzaly střídáním teplot v komínech. Běžná cihla na komíně vydrží pár let, pokud není chráněná proti zatečení kondenzátu nebo srážek ji v zimě roztrhá led. Nedělala je každá cihelna a minimálně za I. republiky si je výrobci značili reliéfním razítkem. Ale s výjimkou toho kusu oceli ve stropě jsem zatím nenarazil na něco, co by "pětikilo" vrtací/bourací kladivo s SDS vrtákem neprobilo. Běžnou betonářskou ocel v panelech to hryže jak křeček ...

[EKKAR]

Ty schválně 2x pálený cihly byly komínovky, byly taky podle toho příslušně drahý. Poznaly se už na poklep. Bylo to kvůli odolnosti, aby nerozmrzaly střídáním teplot v komínech. Běžná cihla na komíně vydrží pár let, pokud není chráněná proti zatečení kondenzátu nebo srážek ji v zimě roztrhá led. Nedělala je každá cihelna a minimálně za I. republiky si je výrobci značili reliéfním razítkem. Ale s výjimkou toho kusu oceli ve stropě jsem zatím nenarazil na něco, co by "pětikilo" vrtací/bourací kladivo s SDS vrtákem neprobilo. Běžnou betonářskou ocel v panelech to hryže jak křeček ...