měření kondenzátoru 47 uF 16V na reprobedně Genius 16W

[EKKAR]

[EKKAR]

[Behemot]

[montana]

[montana]

[EKKAR]

Jak jsem zjistil, na co a jak vlastně ses zeptal? Jednoduše - protože ta AI ti odpověděla pro danej problém úplně blbě a je to jenom stroj, kterej si (zatím) neumí domejšlet to, co nám bastlířům dovolujou naše křišťálový koule a léta zkušeností. Takže musela dostat tak položenou otázku, že na ni nešlo odpovědět jinak, než blbě. A z toho jasně vyplývá, že už ta otázka resp. zadání problému bylo blbě. Vsadil bych se, že to byl jeden jedinej konkrétní údaj, kterej ti to sdělilo, ve všem ostatním ty odpovědi připomínaly Pýthii Delfskou a byly tajemnější než hrad v Karpatech - pro tebe určitě. Pro tvou informaci ti napovím - byla to ta otázka na celkovou impedanci kombinace repráku 4Ω paralelně s reprákem 8Ω, co mi ukázalo cestu. To, že ti AI odpověděla "2,67 ohmu" mně sdělilo všecko ostatní. Už jen mechanická konstrukce a rozměry těch repráků mají vliv na jejich elektrický chování a to na co ses zeptal a co ti ta AI odpověděla by mohlo platit jedině v případě jejich zapojení do obvodu stejnosměrnýho proudu. Pokud jseš tak poučenej, jak se tady stavíš, tahle nápověda ti musí stačit - a pokud ti nestačí, tak holt Smolíček Pacholíček, zpátky do školičky a učit se, učit se a učit se. Já už jsem se ti snažil poradit dost - ale ty to odmítáš. Sorry jako že ti to budu vnucovat ...

[EKKAR]

Jak jsem zjistil, na co a jak vlastně ses zeptal? Jednoduše - protože ta AI ti odpověděla pro danej problém úplně blbě a je to jenom stroj, kterej si (zatím) neumí domejšlet to, co nám bastlířům dovolujou naše křišťálový koule a léta zkušeností. Takže musela dostat tak položenou otázku, že na ni nešlo odpovědět jinak, než blbě. A z toho jasně vyplývá, že už ta otázka resp. zadání problému bylo blbě. Vsadil bych se, že to byl jeden jedinej konkrétní údaj, kterej ti to sdělilo, ve všem ostatním ty odpovědi připomínaly Pýthii Delfskou a byly tajemnější než hrad v Karpatech - pro tebe určitě. Pro tvou informaci ti napovím - byla to ta otázka na celkovou impedanci kombinace repráku 4Ω paralelně s reprákem 8Ω, co mi ukázalo cestu. To, že ti AI odpověděla "2,67 ohmu" mně sdělilo všecko ostatní. Už jen mechanická konstrukce a rozměry těch repráků mají vliv na jejich elektrický chování a to na co ses zeptal a co ti ta AI odpověděla by mohlo platit jedině v případě jejich zapojení do obvodu stejnosměrnýho proudu. Pokud jseš tak poučenej, jak se tady stavíš, tahle nápověda ti musí stačit - a pokud ti nestačí, tak holt Smolíček Pacholíček, zpátky do školičky a učit se, učit se a učit se. Já už jsem se ti snažil poradit dost - ale ty to odmítáš. Sorry jako že ti to budu vnucovat ...

[Milan_F]

Dobrá groteska todlecto vlákno! Si počkám na závěr...

[montana]

Však to taky je zapojené ve stejnosměrném obvodu.
Tak či tak vím že ten vstupní obvod je v pořádku a funkční, maximálně tam může být vliv starých kondenzátorů. Takže i kdyby mi AI odpovědělo, že obvod v pořádku není tak vím že je to blbost. Já se ptal jen na možnosti a na funkci součástek a vysvětlení termínů. Takže trvám na tom že fabulujete, protože jsem neprováděl diagnostiku, ale ptal jsem se na možnosti. To, že jsem dostal výpočty je věc navíc. Já chtěl hlavně vědět co jsou a jak fungují jednotlivý součástky a to jsem si dohledal, abych pochopil funkci celého obvodu. A tak asi logicky, když je na výstupu vytištěné plus a mínus a je tam usměrňovač a optočlen s galvanicky oddělenou diodou, tak že výstup prostě je stejnosměrný. Jinak by tam museli někam na další desku dát zase měnič na střídavé napětí a nevím proč by to jako měli dělat.

[montana]

Sice nemám schéma od výrobce, ale tohle jsem si nakreslil. Snažím se pochopit zapojení na vstupní desce, výstupní obvod spínaného zdroje.

V černém čtverci nalevo nahoře je optočlen. Nahoře je výstupní konektor.
Vlevo dole transformátor.

Zajímalo by mě na co jsou rizistory a kondenzátor paralelně zapojený na diodě dole vpravo v bílém čtverci.

Taky by mě zajímalo proč na diodu optočlenu je paralelně rezistor 1K2 a katodou je to obrácené k zenerce. Sice chápu že tam jde o regulaci napětí pomocí zenerky a optočlenu, ovšem už mi uniká jak je možné, že tou diodou v optočlenu vůbec teče proud. Je možné že tam vůbec teče nějaký proud? Vím že na výstupních svorkách desky je napětí, ale ty diody mi vrtají hlavou.

[montana]

Tak mám opraveno a vše zase funguje, jen se divím tomu, že naměřené hodnoty jsou jiné než jak jsem našel v datasheetu:
https://p.globalsources.com/IMAGES/PDT/SPEC/211/K1194841211.pdf
V datasheetu se píše
VCC (Work Power Supply) AC input: 85V-265V 4.9 5 5.9 V
A já naměřil přes 323V na usměrňovači (bez zátěže).

Ještě mám otázku. Co by se stalo, kdybych omylem z nějaké hlouposti začal multimetrem měřit napětí mezi obvodem s usměrňovačem+primárním vinutí transformátoru (323V DC) a tím výstupním obvodem třeba na zenerce kde má být nom. hodnota 6.8 a je tam 7.0 a chtěl bych to změřit na DC rozsahu do 20V ale omylem bych tou druhou rukou hrábl na zem v obvodu s tím nízkým napětím 323V? Zničilo by to multimetr?

[forbidden]

Ty jo, ty nemáš základní znalosti. Efektivní hodnota, špičková hodnota ti nic neříkají, ale opravuješ věc na 230 VAC.
Sorry, ale ty jsi dobroduh, než se začneš zas v něčem vrtat, douč se základy.

[forbidden]

Ty jo, ty nemáš základní znalosti. Efektivní hodnota, špičková hodnota ti nic neříkají, ale opravuješ věc na 230 VAC.
Sorry, ale ty jsi dobroduh, než se začneš zas v něčem vrtat, douč se základy.

[Behemot]

[EKKAR]

[EKKAR]

[montana]

[montana]

OK, taj pro pobavení já sem pošlu co to AI napsalo. Je mi jasné že reálné hodnoty mohou být jinde, je to jen teoretický výpočet:

Výpočet reálných hodnot

Ztráty na obvodech a součástkách:
Efektivita zesilovače: Zesilovače v malých reproduktorových systémech obvykle pracují s účinností kolem 70-80%. Pro naše výpočty budeme předpokládat 75% účinnost.
Tepelné ztráty: Tepelné ztráty na součástkách, jako jsou tranzistory a odpory, budou zahrnuty do účinnosti zesilovače.

Výpočet efektivního výkonu dodávaného do reproduktorů:
RMS výkon: 16W
Efektivní výkon zesilovače: Pinput=PRMSηPinput​=ηPRMS​​, kde ηη je účinnost zesilovače.
Efektivní proud: Vypočítáme efektivní proud, který by byl potřebný pro daný výkon a účinnost.

Výpočty
Výpočet vstupního výkonu

Pinput=PRMSη=16W0.75≈21.33WPinput​=ηPRMS​​=0.7516W​≈21.33W
Výpočet efektivního proudu

Paralelní zapojení reproduktorů (2.67 Ω):
VRMS=PRMS×Ztotal=16W×2.67Ω≈6.53VVRMS​=PRMS​×Ztotal​
​=16W×2.67Ω

​≈6.53V
IRMS=VRMSZtotal=6.53V2.67Ω≈2.45AIRMS​=Ztotal​VRMS​​=2.67Ω6.53V​≈2.45A
Korekce pro ztráty a účinnost

Vzhledem k účinnosti zesilovače (75%) a ztrátám na obvodech:
IRMS(efektivnıˊ)=IRMS×η=2.45A×0.75≈2.12AIRMS​(efektivnıˊ)=IRMS​×η
​=2.45A×0.75

​≈2.12A
Shrnutí

Výkon: 16W RMS
Efektivní výkon zesilovače: 21.33W (s ohledem na účinnost 75%)
Efektivní RMS proud do reproduktorů: 2.12A (při paralelním zapojení 2.67 Ω)

Realističnost proudových hodnot

Proud: 2.12A RMS při 16W RMS je realistická hodnota pro malé reproduktorové soustavy, zvláště při paralelním zapojení.
Účinnost: Účinnost zesilovače hraje klíčovou roli a může výrazně ovlivnit výsledné proudy.
Tepelné ztráty: Tepelné ztráty jsou zahrnuty do účinnosti a celkového vstupního výkonu zesilovače.

Pokud máte další specifické požadavky nebo potřebujete detailnější analýzu, dejte vědět.

[EKKAR]

A celý dokupy je to totální trotlovina ... který ty bohužel věříš, protože nemáš ty základní znalosti o kterejch my tady celou dobu mluvíme. Ty možná umíš něco naměřit, ale chybí ti naprosto nutná povědomost O VZTAZÍCH mezi veličinama - v tom plaveš jak honorable admirál Horace Nelson blahý paměti u mysu Trafalgar. Prostě nemáš základy, který se dřív učily na každý trošku slušnější technický střední škole zhruba ve třeťáku a na elektro specializovanejch oborech jak výučních, tak maturitních v podstatě hned od prváku. Nic na tom nezmění, že budeš vopatrnej a nebudeš se dotýkati drátů ani na zem padlých - když prostě mezi tvýma ušima panuje elektrotechnický skoro vakuum. Nám všem zaplnění takovýho aspoň základního vakua trvalo minimálně rok - než jsme se rozkoukali a začali chápat ty složitější případy. Tak po nás nechtěj, aby ti někdo vysvětloval vyšší dífčí a dokázal to hned teď včera bylo pozdě. Bez toho základního fundamentu ve tvý hlavě to je beznadějný a dopadneš jako Zdeněček Slabejch z Královýho Hradca, kterej si myslel, že bez příslušnejch znalostí může provozovat radioservis.

Co ti můžu doporučit - pohledej na zbytku ještě jakž-takž fungujících úložišť pár knížek, přihlas se do knihovny a hlavně sežer písmenka a vobráski z následujících titulů:
- Malina Václav - Poznáváme elektroniku - v nakladatelství BEN vyšlo 7 dílů, na základní pochopení stačej první dva, na lepší znalosti je dobrý prokousat se až do dílu č.4.
- libovolná dostupná učebnice elektrotechniky a elektroniky pro střední školství. Bohužel jsou vakace čili prázdniny a na školách nenajdeš skoro nikoho, kdo by ti nějakou poradil nebo dokonce dřív než v září půjčil.

Bez toho, co je v odkázanejch knížkách, budeš furt jen vopice, co urvala z tábora vědecký expedice nějakou těžkou bedýnku, kamenem ji rozbila a teď hopsá a nadšeně vříská nad tím, co z tý bedýnky vypadlo - ale to je asi tak všecko, na co se zmůže.

[EKKAR]

A celý dokupy je to totální trotlovina ... který ty bohužel věříš, protože nemáš ty základní znalosti o kterejch my tady celou dobu mluvíme. Ty možná umíš něco naměřit, ale chybí ti naprosto nutná povědomost O VZTAZÍCH mezi veličinama - v tom plaveš jak honorable admirál Horace Nelson blahý paměti u mysu Trafalgar. Prostě nemáš základy, který se dřív učily na každý trošku slušnější technický střední škole zhruba ve třeťáku a na elektro specializovanejch oborech jak výučních, tak maturitních v podstatě hned od prváku. Nic na tom nezmění, že budeš vopatrnej a nebudeš se dotýkati drátů ani na zem padlých - když prostě mezi tvýma ušima panuje elektrotechnický skoro vakuum. Nám všem zaplnění takovýho aspoň základního vakua trvalo minimálně rok - než jsme se rozkoukali a začali chápat ty složitější případy. Tak po nás nechtěj, aby ti někdo vysvětloval vyšší dífčí a dokázal to hned teď včera bylo pozdě. Bez toho základního fundamentu ve tvý hlavě to je beznadějný a dopadneš jako Zdeněček Slabejch z Královýho Hradca, kterej si myslel, že bez příslušnejch znalostí může provozovat radioservis.

Co ti můžu doporučit - pohledej na zbytku ještě jakž-takž fungujících úložišť pár knížek, přihlas se do knihovny a hlavně sežer písmenka a vobráski z následujících titulů:
- Malina Václav - Poznáváme elektroniku - v nakladatelství BEN vyšlo 7 dílů, na základní pochopení stačej první dva, na lepší znalosti je dobrý prokousat se až do dílu č.4.
- libovolná dostupná učebnice elektrotechniky a elektroniky pro střední školství. Bohužel jsou vakace čili prázdniny a na školách nenajdeš skoro nikoho, kdo by ti nějakou poradil nebo dokonce dřív než v září půjčil.

Bez toho, co je v odkázanejch knížkách, budeš furt jen vopice, co urvala z tábora vědecký expedice nějakou těžkou bedýnku, kamenem ji rozbila a teď hopsá a nadšeně vříská nad tím, co z tý bedýnky vypadlo - ale to je asi tak všecko, na co se zmůže.