Otestování obvodu před spájením (začátečník)

[lukeB]

Takže, jsem začátečník. Najdu si nějaký návod. Chci to nějak otestovat před tím než to zakoupím a spájím. Dá se to nějak udělat?

1) Nepájitelné pole (breadboard). Tady bych ovšem měl otázku, co se na tom dá a nedá dělat. Někdo ve fóru napsal, že operační zesilovač nemá smysl do toho zapojit, protože vzniknou nějaké negativní jevy, můžou zhořet tranzistory atd. Jinde jsem zase četl, že nemá smysl do toho zapojovat DAC převodník z odporů (zkreslení signálu a pod.).

2) Naprasit součástky jen tak k sobě ve vzduchu - to jde asi jen u těch nejprimitivnějších obvodů, že.

3) Prototypovací deska (co má hromadu děr). Touto cestou jsem se vydal já, ale bohužel flexibilita není velká, překopat ten obvod moc by bylo hodně práce, ještě tak sem tam něco vypájet a pozměnit, to by ještě jakž takž šlo.

4) Softwarová simulace. Viděl jsem na Youtube, jak lidi navrhují PCB (DPS) v KiCadu. Dá se v tom i simulovat? Je něco uživatelsky přítulného, ale majícího velký katalog součástek? Funguje to vůbec reálně? (co když chci použít součástku, kterou ten SW nezná) Dokážu to vůbec jako začátečník obsloužit? (co když je simulátor tak složitý, že to reálně zvládne jen Ing PhD a vyžaduje to 1000 hodin se s tím naučit).

5) jiná možnost???

[EKKAR]

Podívej - jako začátečník asi nebudeš z fleku zapojovat FM rádio na 100MHz nebo vymejšlet DAC převodník s odporovou sítí 24bitů spojenej s ultranízkošumovým operákem, pracujícím s nanovoltovým signálem v pásmu ještě převyšujícím to rádio. Takže si klidně kup tu nepájivou desku - pokud nebudeš ty součástky na ní přestrkovat 10x denně, na stejnosměrný pokusy s napětím do 30V a na střídavině o frekvencích dejme tomu akustickýho pásma ti to bude stačit.

[EKKAR]

Podívej - jako začátečník asi nebudeš z fleku zapojovat FM rádio na 100MHz nebo vymejšlet DAC převodník s odporovou sítí 24bitů spojenej s ultranízkošumovým operákem, pracujícím s nanovoltovým signálem v pásmu ještě převyšujícím to rádio. Takže si klidně kup tu nepájivou desku - pokud nebudeš ty součástky na ní přestrkovat 10x denně, na stejnosměrný pokusy s napětím do 30V a na střídavině o frekvencích dejme tomu akustickýho pásma ti to bude stačit.

[HF_Tech]

Přijde na to, co chceš dělat a čeho chceš dosáhnout.
I poměrně složité věci se dají spájet za nožičky na jednostranném desce DPS do "vzduchu". Není na tom problém udělat i Gigahertzové rádio.
Na druhou stranu není zase velký problém se naučit v kicadu a nechat si u číňana za 120Kč i s dopravou udělat 5ks desek a výsledek je úplně někde jinde.
Na simulaci je třeba super neplacená verze Texas Instruments TINA. Dají se v tom odsimulovat i poměrně hodně pokročilé věci jako třeba spínané zdroje.

[rudolf02]

No LukeB. Aby jsi dobře běhal, napřed se vozíš na bříšku, pak po čtyřech, za ručičku po dvou pak už sám chodíš a pomalu začneš běhat.
Začni něčím jednoduchým (blikač, siréna, vánoční stromeček....). Já začínal tak, že jsem na umělohmotnou desku nanýtoval rastr bodů po 5mm. Později si začal vyrábět DPS, dělící čáry vyřezával nabroušeným pilníkem. Pak trubičkové pero a barva Texba. To už jsem byl v praxi a další plošňáky řešila vzorkovna.
Dnes jsou jiné možnosti. Začni stavebnicemi, pak pájitelná univerzální deska (v Hadexu velký výběr za pár šprdlíků). A pak to půjde samo, co ti bude nejlépe vyhovovat.
PS: Ty stavebnice obvykle chodí na první zapojení, pokud nepopleteš osazení. A zatím vynech elektronkové zesilovače a vůbec napětí od 50V výš.

[pocitujlasku]

tie nepajive polia tam pozor. Nove IO maju trochu kratsie vyvody a casto tam nedrzia dobre kontakt. Volakedy som ich casto pouzival, fungovali super so starymi io. ale ked som bral, ci uz z ciny, alebo normalne z obchodu (kde viem, ze beru od origo vyrobcov), tak casto som mal prave problem, ze kontakt bol len ked som poriadne pritlacil a pridzal rukou.

[samponek]

Naprasit na zkoušku i velké množství součástek jde i na čistou destičku bez spojů, ta je skoro bez parazitních kapacit a pokud neuděláš zemní smyčky, ani napájecí odbočky, bude to fungovat a předělávat to jde libovolně a opakovaně, poznáš to podle těch dírek, které jsou tam jakoby navíc.

Koukej, tohle je audio PWM modulátor na 1300khz a funguje to, důležité věci jsou SMD a tam kde to není příliš škodlivé jsou THT.
Důležité jsou krátké vzdálenosti mezi čipy a součástkami a tím malé parazitní indukčnosti, zbytek, kde jsou indukčnosti naopak žádoucí může být klidně drátama.

Tohle je třeba věc, kde nezle použít nepájivé pole, nefungovalo by to a nešlo vyzkoušet.

[jezevec]

Šamponku, tohle bych začátečníkovi (a vůbec nikomu) neukazoval. Nejenže se v tom za pár dní sám nevyznáš a je to prakticky nereplikovatelné. Že ty ses inspiroval u Danyka.

[jezevec]

Šamponku, tohle bych začátečníkovi (a vůbec nikomu) neukazoval. Nejenže se v tom za pár dní sám nevyznáš a je to prakticky nereplikovatelné. Že ty ses inspiroval u Danyka.

[Hill]

LukeB, je rozdíl i mezi začátečníkem a začátečníkem. Nevíme, čím chceš sám začít, ani co o tom už víš. Nic ale nezkazíš tím, jak ti doporučil Rudolf02, začít od jednoduchých věcí, třeba tím blikačem.
My jsme dělali plošňáky tak, že jsme obkreslili součástky na čtverečkovaný papír a podle schématu je propojovali barevnou pastelkou nebo fixem. Když se nám někde čáry křížily, šlo to do koše, součástky se rozmístily jinak a začalo se "routovat" od začátku. Když to vypadalo, že je to dobrý, položili jsme výkres na desku, důlčíkem označili, kde budou vyvrtané dírky, pak se polila deska voskem a do něj se vyškrábaly dělicí čáry. A pak už se jen v chloridu železitém leptalo a vrtaly se dírky... jo, fungovalo to, ale: někdy se stalo že lampový stereozesilovač vysílal na dlouhých vlnách a dalo se to chytit i na pár kilometrů. Jindy oddělovací předzesilovač mezi magneťák a kinozesilovač, který zkoušený doma s jinou aparaturou fungoval naprosto skvěle, najednou způsobil, ačkoli to neměl v popisu práce, že to celé chytalo Svobodnou Evropu (patrně v pásmu 19 m, tam ji nerušili) a slyšelo to plné kino. Musím tomuto národu dát plus za to, že z tech průměrně 180 návštěvníků kina to nikdo neprásknul. Přitom trvalo takových 30 představení, než nám to někdo přišel říct (my v kabině jsme to neslyšeli).
A mohl za to v obou případech blbě vedený zemní spoj, o tom jsme tehdy nevěděli vůbec nic, který se dal dohromady s blbě vedeným zemním spojem v polském Grundigu a už to bylo. Vznikla smyčková anténa, o detekci se postaralo zkreslení některého tranzistoru, jojo, to dobrodružství a kouzlo nechtěného...
Jestli prozradíš, co bys chtěl postavit pro začátek, navrhneme třeba připravenou stavebnici, která stojí pár šprdlíků, při pečlivé montáži na tom není co zkazit a, když si to celé dobře prohlédneš, můžeš se leccos přiučit.

[Hill]

LukeB, je rozdíl i mezi začátečníkem a začátečníkem. Nevíme, čím chceš sám začít, ani co o tom už víš. Nic ale nezkazíš tím, jak ti doporučil Rudolf02, začít od jednoduchých věcí, třeba tím blikačem.
My jsme dělali plošňáky tak, že jsme obkreslili součástky na čtverečkovaný papír a podle schématu je propojovali barevnou pastelkou nebo fixem. Když se nám někde čáry křížily, šlo to do koše, součástky se rozmístily jinak a začalo se "routovat" od začátku. Když to vypadalo, že je to dobrý, položili jsme výkres na desku, důlčíkem označili, kde budou vyvrtané dírky, pak se polila deska voskem a do něj se vyškrábaly dělicí čáry. A pak už se jen v chloridu železitém leptalo a vrtaly se dírky... jo, fungovalo to, ale: někdy se stalo že lampový stereozesilovač vysílal na dlouhých vlnách a dalo se to chytit i na pár kilometrů. Jindy oddělovací předzesilovač mezi magneťák a kinozesilovač, který zkoušený doma s jinou aparaturou fungoval naprosto skvěle, najednou způsobil, ačkoli to neměl v popisu práce, že to celé chytalo Svobodnou Evropu (patrně v pásmu 19 m, tam ji nerušili) a slyšelo to plné kino. Musím tomuto národu dát plus za to, že z tech průměrně 180 návštěvníků kina to nikdo neprásknul. Přitom trvalo takových 30 představení, než nám to někdo přišel říct (my v kabině jsme to neslyšeli).
A mohl za to v obou případech blbě vedený zemní spoj, o tom jsme tehdy nevěděli vůbec nic, který se dal dohromady s blbě vedeným zemním spojem v polském Grundigu a už to bylo. Vznikla smyčková anténa, o detekci se postaralo zkreslení některého tranzistoru, jojo, to dobrodružství a kouzlo nechtěného...
Jestli prozradíš, co bys chtěl postavit pro začátek, navrhneme třeba připravenou stavebnici, která stojí pár šprdlíků, při pečlivé montáži na tom není co zkazit a, když si to celé dobře prohlédneš, můžeš se leccos přiučit.

[samponek]

Tady jde spíš o to, že obvody na 1000, nebo 2000khz nebudou fungovat v nepájivém poli. A pokud to potřebuješ vyzkoušet ještě před výrobou desky, moc možností není.
Vůbec nejde o replikaci, s tím se při zkoušce obvodu nepočítá, ani nejde o to jak to vypadá. Každý vám ukáže hotovou PCB, ale co předcházelo vám nikdo z pochopitelných důvodů neukáže, aby se jako neshodil, proto obvody ve zkušební fázi nikdy nikde neuvidíte.
Já ani Danyk se nebojíme ukázat co předcházelo.

[lukeB]

Moje první kniha https://www.databazeknih.cz/knihy/od-krystalky-k-modelum-s-tranzistory-266233, můj první kit: https://www.elektroraj.cz/2017/09/22/stavebnice-elektronik-detsky-radioprijimac/ (no, není to přesně ona...vypadalo to nějak podobně, součástky se musely napájet) postavil jsem toho tehdy dost, leptal vlastní spoje atd, vrcholem bylo FM rádio, když pomalu končily AM rádia. Ale léta jsem na to nešáhl a dělal jiné věci. Teď jsem si řekl, že zkusím pár věcí, ale koukám, že se všecko dneska dělá jinak. Když vidím SMD, PCB desky z Číny, věci jako Raspberry, KiCad, tak nestačím valit voči, atd... všecko je jinak, než si to pamatuju. Doteď jsem vlastně nepochopil jak se vlastně dělá s tou moderní páječkou protože jsem zvyklý na trafopájku a kalafunu. Ale už mě nebaví pořád zírat do PC a chci něco udělat rukama a mám pár praštěných nápadů. Možnosti jsou velké, kdysi bylo jen pár knih, Amatérské rádio nebo jedině chodit na VŠ. Dneska internet plný info, datasheety atd. Ještě i ChatGPT poradí. Co by mě velice zajímalo, jestli se dá před stavbou nasimulovat softwarem obvod, nevím nakolik ta doba pokročila. Nepájivé pole jsem kdysi použil jen na pár logických obvodů, bylo to dost drahé, dneska za pár šupů z Číny. Nemůžu si stěžovat. Samotné součástky se mi ale zdají celkem drahé, ale asi si to jen špatně pamatuju a měl jsem toho kvanta vypájené ze starých TV a rádií (dneska jak jsou všude čipy a SMD, to je zas jiné).

[samponek]

Nenech se odradit, už zbývá jen málo lidí co něco opravdu tvoří, všichni už jenom čumí do mobilu . . .

Simulátory jsou, ale není to všespásné, některé obvody ( 2000khz) se musí zapojit doopravdy, protože tam hrají významnou roli parazitní kapacity a parazitní indukčnosti a na nepájivém poli to z těchto důvodů nejde a potom už moc možností nezbývá.

SMD prvky jsou dobré, z tohoto pohledu se chovají líp než THT.

[EKKAR]

Asi by ani nebylo od věci do profilu si napsat bydliště, aby ti někdo blíž k tobě usídlenej případně poskytnul možnost rady a konzultace osobní.

[EKKAR]

Asi by ani nebylo od věci do profilu si napsat bydliště, aby ti někdo blíž k tobě usídlenej případně poskytnul možnost rady a konzultace osobní.

[Cust]

Šamponku, nechat si udělat tišťák je rychlejší a levnější než ta tvoje dráteničina. Osobně si rovnou nechávám vyrábět tišťák, s tím, že počítám, že bude nová verze - vloudí se chybka, u návrhu se něco opomene, ukáže se, že by to chtělo novou vlastnost. Je to fakt levné a rychlé. Nepájivé pole občas používám na testy aplikací, se kterými mám nulovou zkušenost a potřebuju si ošahat součástku. Simulace používám výjimečně, jen když jdu na hranice dané technologie - to vyžaduje modely daných součástek a odhady parazit...

Ale samo v začátcích je to jinak. Tam se asi nepájivé pole velmi hodí.

[Cust]

Šamponku, nechat si udělat tišťák je rychlejší a levnější než ta tvoje dráteničina. Osobně si rovnou nechávám vyrábět tišťák, s tím, že počítám, že bude nová verze - vloudí se chybka, u návrhu se něco opomene, ukáže se, že by to chtělo novou vlastnost. Je to fakt levné a rychlé. Nepájivé pole občas používám na testy aplikací, se kterými mám nulovou zkušenost a potřebuju si ošahat součástku. Simulace používám výjimečně, jen když jdu na hranice dané technologie - to vyžaduje modely daných součástek a odhady parazit...

Ale samo v začátcích je to jinak. Tam se asi nepájivé pole velmi hodí.

[samponek]

Nj, jenže napoprvé ani napodruhé to nikdy nevyjde, takhle do toho mohu zasáhnout kdy mě napadne, než nechám udělat desku.

[Artaban001]

Ahoj. Já kdysi pár zapojení dělal na děrované destičce - klidně to byla i kartónová jízdenka na vlak. Z vrchu to vypadalo jako kdyby to bylo na plošným spoji, ze spoda to bylo propojovaný drátem - něco jako tu posílal šamponek, akorát to nebylo tak hulvátský. (naučíš se tak navrhovat plošný spoje u jednoduchých zapojení) Hodně se používala univerzální děrovaná destička - rozložil jsi vhodně součástky na desce a propojoval drátama (někdy šlo využít i zbytky vývodu ze součástek). Nepájivé pole má několik úskalí:
- mezi "šínama" je parazitní kapacita, která Ti může působit problémy i u citlivých zesilovačů.
-časem ty zdířky mají mizerný kontakt - budeš pátrat, proč vlastně zapojení nefunguje jak má, a nakonec zjistíš, že Ti nedolíhá kondenzátor s tenšíma vývodama, který jsi dal tam, kde byl před tím tlustý vývod IO.