Zaslal: so září 21 2024, 23:54 Předmět: Markofon B452
Pokouším se uvést tento přijímač do provozuschopného stavu. Jsou nahrazeny všechny asfaltové svitkové kondenzátory a osazeny nové elektronky s výjimkou VF pentody DF21 v mezifrekvenčím zesilovači, jíž se mi nepodařilo sehnat, avšak dle měření odebírá ve schématu uvedený anodový proud. Po těchto úkonech nebyl přijímač schopen zachytit žádnou stanici, jen silné blízké zdroje rušení. Již od pohledu někdo zasahoval do ladění vstupního dílu, poněvadž některé hrníčkové kapacitní trimry byly vyšroubovány natolik, že mezi statorem a rotorem byla axiální mezera a zářezy v jádrech cívek byly odřené od šrouvováku.
Přijímač jsem se pokusil sladit pomocí čítače a primitivního generátoru sestávajícího z multivibrátoru a laděného LC obvodu s feritovou anténou. Zatímco u vstupního dílu se podařilo najít zřetelné maximum a u 1. mezifrekvenčního filtru (se dvěma samostatnými cívkami L8 a L9) též, byť tupější, tak 2. filtr (L10) naladit nelze. U něj se šroubováním jádra ven amplituda přijímaného signálu zvyšuje, přičemž v téméř vyšroubované poloze nárůst zpomaluje, avšak ani vyjmutím jádra nelze dosáhnout zlomu. FiIltr má tedy výrazně nižší rezonanční frekvenci. Paralelní slídový kondenzátor 75pF se jeví dle měření kapacity v pořádku a byl pokusně nahrazen novým plastovým svitkem 68pF, avšak bez pozorovatelného výsledku. Vinutí též není viditelně poškozené, tudíž se jako jediná možná příčina jeví zvýšená magnetická vodivost vnějšího jádra, jež je slepeno ze dvou dílů se vzduchovou mezerou bez vymezovacích podložek. Mezera by se pak teoreticky mohla zmenšit seschnutím lepidla. Je toto možné?
Rádio po zmíněném pokusu o sladění sice chytí několik silných stanic na středních vlnách, avšak hraje na hranici slyšitelnosti, asi jako krystalka. Je zde možná i jiná příčina nežli rozladěné filtry? Koncový stupěň zcela jistě zesiluje, po dotyku vazebního kondenzátoru C24 se ozve hlasitý pískot. Oscilátor zas lze naladit na jiném přijímači.
Pro úplnost uvádím, že kondenzátor C13 200pF byl nahrazen kondenzátorem 330pF a kondenzátor C22 200pF paralelní kombinací s kapacitou 2x82pF. Předpokládám, že tyto kondenzátory jsou jen vazební a nikoliv rezonanční.
Doporučoval bych ti půjčit si někde vf generátor , pokusy by byly mnohem jednodušší , např. zjištění , zda je mf trafo. ok. Při dotyku na C24 by se měl ozvat spíše brum než pískot - zesilovač je asi nestabilní s tendencí ke kmitání. Nahrazovat slídový kondenzátor v mf svitkovým je blbost, když
už tak keramika NP0 popř. styroflex . Kondenzátory C13 a C22 mají vliv na
rez.kmitočet mf , takže nahradit stejnou hodnotou keramika NP0 , složit třeba z 180+22 pF. Vada v cívce není neobvyklá , ale spíše se objeví prasklina a indukčnost klesne. Tady bych si střelil buď provlhlé vinutí, nebo mezizávitový zkrat. To se dá s generátorem poměrně jednoduše zjistit - změřením rezonance mf trafa fo a šířky pásma B. Q (podíl fo a B) by měl být aspoň kolem 50 . Na SV a DV nemůžeš čekat zázraky, vysílače jsou slabé a s nefunkčním mf zesilovačem , ve kterém je soustředěno zesílení přijímače, je výsledek takový , jaký máš.
Slídový kondenzátor jsem nahradil jen kvůli vyloučení jeho závady a osadím jej zpět, poněvadž dle měření kapacity i svodu je v pořádku. Zajímavé je, že zmíněné kondenzátory C13 a C22 nebyly slídové, nýbrž asfaltové svitky.
U popisovyných závad vinutí mi nesedí snížení rezonančního kmitočtu, poněvadž závit nakrátko by se měl projevit naopak snížením indukčnosti, v důsledku čehož by měl rezonanční kmitočet narůst.
Jádro zde však vypadá podezřele. Zatímco u vinutí 1.MF filtru jsou vzduchové mezery vyložené pertinaxovými podložkami a rovné, tak zde jsou prázdné a horní díl jádra je uložen křivě, jak lze vidět na přiložených fotografiích. Z jedné strany se navíc nachází útvar podobný vrypu od šroubováku, což vypadá, jakoby se někdo už pokoušel horní díl narovnat.
Ohledně VF generátoru bych se chtěl zeptat, jaká je dnes jeho obvyklá cena. Našel jsem na inzercích jakýsi tuzemský s vestavěným čítačem za 2000Kč a starší Tesly s kruhovou stupnicí za 2500Kč a více. Jde o běžné ceny nebo jsou nabízené přístroje nadhodnocené?
Založen: May 06, 2007 Příspěvky: 4151 Bydliště: Zlín
Zaslal: po září 23 2024, 7:51 Předmět:
Na burze HRČS jsem nedávno koupil hezký BM205 asi za čtyři stovky (podle mě je lepší než BM368, který se prodává dráž). Když jsem s rádii začínal, tak jsem po vf generátoru taky hrozně toužil, ale nikde žádný nebyl. Dneska je jich v nabídce dost.
Ten vryp nebude od šroubováku, ale od smyčky pistolky. To je ale jedno,
dle vzhledu to mf trafo dobré není. Osobně bych jej vyndal, prohlédl a
změřil primárni indukčnost , jaká by měla velmi přibližně být, bez započtení vazby na sekundár, viz 75pF, 468 kHz a pan Thomson. Nouzově můžeš zkusit připojit místo 75pF ladící kond ( jeho zem na studený konec cívky)
a některou tu slabou stanici zkusit lad. kondem "zesílit " . Pokud se to nepodaří , je trafo vadné a bude třeba jej nahradit - měl jsem tu rádio s tímto typem jádra a vnitřek se závitem byl odlomený od zbytku , drželo to voskem a svinstvem pohromadě .
...Jádro zde však vypadá podezřele. Zatímco u vinutí 1.MF filtru jsou vzduchové mezery vyložené pertinaxovými podložkami a rovné, tak zde jsou prázdné a horní díl jádra je uložen křivě...
Ano, je možné, že zde po neodborném zásahu podložka/mezera chybí a proto je indukčnost větší, než by měla být.
2. MF filtr nejspíše příčinou nebyl. Vrchní část jádra držela na třech bodech na povrchu kapek lepidla tak slabě, že jí šlo snadno odtrhnout pootočením. Po sejmutí byla dobře viditelná obě vinutí, jež nenesou žádný náznak mechanického poškození, plísně ani zvlhnutí, hedvábný oplet je neporušený. Na dosedacích plochách jádra nejsou patrné žádné stopy po čištění původního lepidla, skoro jakoby bylo jádro takto slepené již z výroby.
Vrchní díl jsem vypodložil dvěmi vrstvami ústřižků obyčejného účtenkového papíru (ne teplocitlivého) a slepil kyanoakrylátem. Po této úpravě již lze laděním nalézt maximum s podobnou ostrostí jako u 1. filtru a s jádrem zašroubovaným v normální hloubce. Příjem je však stále přibližně stejně slabý. Všechny původní papírové svitky jsou vyměněné a všechny slídové kondenzátory v mezifrekvencích přeměřeny na svod a kapacitu. Napadá mě již jen vadná elektronka DF21, avšak zdá se mi divné, že by v takovém případě odebírala jmenovitý anodový proud.
Jádra v 1. MF filtru žádné vymezovací podložky nemají, jsou slepena bez vzduchové mezery a celoplošně. Pertinaxové podložky jsou použity jako izolace vinutí u sloupků, špatně jsem si to pamatoval.
No nevím, zda jsi s tím vteř. lepidlem udělal dobře . Já obvykle používám
Chemopren Extrem, protože v případě potřeby jej lze i po dlouhé době navlhčením acetonem "povolit" . Tady to asi bude jedno, aceton to železové jádro leptá. Ovšem takovým způsobem zmenšená indukčnost znamená i změnu / zmenšení činitele vazby prim/sek .
Tvrzení, že hlasitost je prakticky stejná s rozladěným nebo naladěným mf trafem svědčí o tom, že mf zesilovač nezesiluje . Mf stupeň
před detektorem bývá na ladění "tupější" , nicméně změna hlasitosti
o třeba 20 dB laděním jádra je obvyklá a možná . Tady "nic" , takže možná signál prochází přes mf zesilovač na detektor jen parazitními kapacitami
a rezonuje to, pokud vůbec. někde úplně mimo . Navíc si nejsem jist, zda tvůj zdroj signálu pro sladění (MTV) generuje ten potřebný kmitočet 468 kHz a neladíš to někam úplně jinam.
A co velikost napětí oscilátoru - je ok ? Dále souběh ladění ( padingy) atd.
mohou příjem znehodnotit , bez měření je to metoda pokus/omyl , která
daleko nevede.....
V první řadě musíš ale mít mf zesilovač,který zesiluje..... Ověřit to bez
měření (generátor, osciloskop, měřič L a C ) je skoro nemožné .
Hrubým odhadem by mělo být zesílení mf stupně s DF21 a rez. kondem 75 pF cca kolem 1000 (odhad Q rez.obvodu cca 100, strmost elektronky 7 mA/V při ug1 0V , zátěže - odpory v detektoru - pot.+ AVC , vnitřní
odpor elektronky) . Toto zesílení je to, co ti zřejmě chybí .
Hlasitost se s laděním obou MF filtrů mění. Při příjmu signálu z primitivního generátoru lze dosáhnout stavu od skoro ticha k velmi hlasité reprodukci. Při příjmu rozhlasových stanic pak jde o rozsah od úplného ticha k obtížně slyšitelnému zvuku. Popisovaný nepozorovatelný rozdíl se týkal porovnání stavu před a po vymezení vzduchové mezery. Předtím bylo maxima dosaženo při úplném vyjmutí šroubovacího jádra a nyní při jeho mírném vytočení, přičemž na obě strany od této polohy hlasitost klesá. Velikost tohoto maxima se však pozorovatelně nezměnila.
Oscilátor má předepsané napětí, jeho kmitočet se při ladění mění dle čítače ve správném rozsahu a je stabilní.
Primitivní generátor, jejž používám, nevydává kmitočet 468, nýbrž 800kHz, na nějž jej ladím pomocí čínského rádia s digitální stupnicí na nejsilnější příjem. Slaďování pak probíhá s kmitočtem oscilátoru naladěným na 1268kHz pomocí čítače. Tím by měla být zajištěna přítomnost kmitočtu 468kHz za směšovačem.
Založen: May 06, 2007 Příspěvky: 4151 Bydliště: Zlín
Zaslal: út září 24 2024, 11:28 Předmět:
Kdoví, co z toho primitivního oscilátoru leze. Multivibrátor produkuje harmonické, které budou při slaďování dělat chaos. Nalaď nějakou tu slabou stanici, zjisti si její frekvenci f, pak podle čítače nastav oscilátor v rádiu na f+468 kHz a pak laď MF na nejsilnější příjem té stanice. Dokud jsem neměl vf generátor, tak jsem tak rádia ladil.
Jinak ale nějaké zázraky nečekej, pokud bydlíš v zastavěné oblasti, tak je dnes už všude takové rušení, že ty dnešní slaboučké vysílače v poslouchatelné kvalitě přes den ve velké části ČR nechytíš.
Prováděl jsem měření elektronky DF21 v náhradním zapojení, kde řídicí mřížka byla připojena přes odpor 1M k zápornému a anoda přes ampérmetr ke kladnému pólu anodové batrie. Odpory vinutí MF filtrů, jež činí jen jednotky ohmů byly zanedbány, pomocné mřížky byly připojeny stejně jako v přijímači.
V tomto zapojení zpočátku protékal anodový proud 1,2mA (odpovídající údaji ve schématu), jenž se po krátké době snížil na 1mA (naměřeno opakovaně). Při přivedení napětí 1,5V na řídicí mřížku však došlo k nárůstu jen o 0,4mA, čemuž odpovídá strmost 0,27 mA/V, což má k v příspěvku výše uvedeným 7mA/V dost daleko. Pokud by poměru strmostí odpovídal poměr výsledných zesílení, pak by přijímač měl namísto jmenovitých 90uV citlivost přes 2mV, což nemusí na příjem vestavěnou rámovou anénou stačit.
Snížené vazby u 2.MF filtru v důsledku vzduchové mezery se příliš nebojím, poněvadž obě vinutí jsou souosá a dle objemu by mohly mít podobný počet závitů. Ohledně vazby působí podezřele pro změnu 1.MF filtr, kde jsou dvě cívky se samostatnými jádry, umístěnými několik cm od sebe, a vazba je vyjma rozptylového toku zajištěna jen jedním závitem na primární cívce, jenž je zapojen do série s cívkou sekundární.
Omlouvám se za chybu , už opravdu blbě vidím, max. strmost té elektronky
při 90V Ua a Ug2 a 0V Ug1 je jen 0,7 mA /V . Takže hrubě vypočtené max.
zesílení mf zesilovače je cca 100x. Tvoje elektronka je holt už vyčerpaná
a tudíž strmost je podstatně menší než u nové. Info o ní najdeš třeba tady :
https://frank.pocnet.net/index.html
Chtěl bych se zeptat, zdali poloha jader cívek 1.MF filtru na fotografii není polohou s maximální indukčností. V tomto nastavení je totiž dosaženo maxima příjmu a pokud by šlo o maximální indukčnost, tak by stále mohlo jít o stav daleko od rezonance (indukčnost příliš malá), což by vysvětlovalo mizerné zesílení.
Jde o maximum jak dle příjmu signálu z primitivního generátoru tak dle příjmu rozhlasové stanice, kde je však ladění filtru ještě tupější, protože lze stěží rozpoznat, že vůbec něco hraje, natož hlasitost.
Tak nastav generátor na vyšší kmitočet, třeba 470kHz a zkus naladit maximum znovu.
A slaďovat nemůžeš podle "hlasitosti", ale podle výchylky měřidla na detektoru.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku 1, 2, 3, 4Další
Strana 1 z 4
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
