Já z toho nepotřebuju tahat nějaký proud/výkon. Jenom naprázdno změřit potenciál pro určení materiálu. A to ještě vylučovací metodou ze dvou variant železo/chrom. To by snad kurňa mělo jít. Mám teda koupit HCL ?
Založen: Nov 18, 2009 Příspěvky: 1682 Bydliště: Blansko
Zaslal: ne listopad 24 2024, 7:18 Předmět:
Daleko jednodušší bude odmastit a kápnout na to kapku kyseliny sírové, nebo HCL. Chrom, nikl je dost chemicky stabilní, nebude dělat nic. Železo reaguje a pění.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 32983 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: ne listopad 24 2024, 9:42 Předmět:
Teda já tu hrůzu zaregistroval až po 4,5 letech, ale to je opravdu víqět...:
Nejdřív Standa33 napsal(a):
NaCl je jako sůl neutrální takže moc dobře nefunguje, elektrolyt musí být buď kyselý(H₂SO₄;HCl; NH₄Cl) nebo zásaditý(KOH;NaOH).
...
Je vidět, že si autor postu elektrochemii představuje "poněkud" značně zjednodušeně. Aktivita elektrochemický reakce je na samotným elektrolytu dost málo závislá, na jeho "kyselosti" resp. "zásaditosti" už vůbec ne - hodnota pH roztoku nemá prakticky vůbec vliv. "Ochotu" daný kombinace k vytvoření vzájemný elektrochemický interakce určije prakticky výhradně jen vzájemná poloha obou potenciálních "pólů" případnýho článku na "stupnici elektronegativity" = pozice v Beketovově elektrochemický řadě, případně jejich vzájemná interakce s iontama disociovanýho elektrolytu. Druh, pH a hustota elektrolytu má vliv jen na případnej vnitřní odpor vzniklýho článku a může tak ovlivnit výslednej proud, kterej je potom takovej článek schopnej dodat do případnýho elekrickýho obvodu. Znalejší vědí, že největší vliv má "disociační konstanta" molekul elektrolytu neboli "ochota" molekul daný látky se v nějakým prostředí rozdělit na kladnej a zápornej iont a tím umožnit tok elektrickýho proudu. Některý látky byť mají poměrně silně polarizovanou molekulu se samy od sebe ionizujou jen velice neochotně a v roli elektrolytu se chovají naopak jako docela dobrý izolanty - například čistá (myšleno CHEMICKY ČISTÁ = DESTILOVANÁ) voda.
A potom Standa33 napsal(a):
Pro kovy s E ≤ (-0.4V) (např. Pb,Sn,Cd ..) probíhají reakce při normální teplotě velmi pomalu. např. kyselina sýrová neleptá olovo nebo cín, při její výrobě se používají olověné nádrže.
čímž to dokonale zabil ... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Založen: Nov 18, 2009 Příspěvky: 1682 Bydliště: Blansko
Zaslal: ne listopad 24 2024, 10:39 Předmět:
Aby tahle elchem. metoda fungovala, musí se měřený kov alespoň trochu v elektrolytu rozpouštět a vytvářet ionty. Chemicky stabilní kovy jako chrom, nikl, Pt, Pd a pod. to dělají jen velmi neochotně.
Kdysi jsem chtěl touhle metodou odlišit Pt, Pd od obecných kovů Cr, Ni a výsledky byly velmi chabé až nulové.
Já z toho nepotřebuju tahat nějaký proud/výkon. Jenom naprázdno změřit potenciál pro určení materiálu. A to ještě vylučovací metodou ze dvou variant železo/chrom. To by snad kurňa mělo jít. Mám teda koupit HCL ?
Tak to máš vcelku jednoduchú úlohu. Stačí, ak budeš mať známu referenčnú elektródu. Ak namerané napätie bude 0V, tak to znamená, že neznámy kov je rovnakého zloženia. Nepotrebuješ nič počítať. To ja som hľadal kov, ku ktorému nemám známu referenciu. Preto som to potreboval spočítať.
Teda já tu hrůzu zaregistroval až po 4,5 letech, ale to je opravdu víqět...
Super, nepochybně do toho vidíš velmi dobře. Dá se tedy odpovědět úplně jednoduše na pár otázek ?
Jaký zvolit roztok a jakou koncentraci ? (nejlépe z těch méně nebezpečných)
Jaký materiál vztažné elektrody pro ocel a chrom ?
A nebo je to úplná pitomost a takhle to prostě rozeznat nejde ?
Jak potom nedestruktivně rozeznat ocel od oceli s tenkou vrstvičkou chromu ?
Vizuelně to vypadá skoro stejně, obojí jemně broušené (vodicí tyč 8mm).
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 32983 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: po listopad 25 2024, 8:48 Předmět:
Něco jde magnetem, zbytek normálním rozborem. Existujou neutronový detektory, který podle zbytkový aktivity po ozáření vzorku neutronama vyhodnotí složení, ale tu cenu nechceš ... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Aha, zapomněl jsem dodat, že metoda by měla být pro bastlíře v domácích podmínkách. Magnet těžko, když je to tenká vrstvička a pod tím je stejná ocel, jako u verze bez chromu. Takže elektrochemicky to opravdu nejde ?
Ďalšia možnosť je to určiť cez termoelektrický potenciál. V podstate termoelektrický článok. Z nameraného napätia a rozdielu teplôt potom odhadneš materiál. Prakticky najlepšie jeden kontakt voltmetra priložiť normálne na meraný materiál na studeno a druhý caz nažhavenú spájkovačku. Vznikne tak termoelektrický článok. Výsledky však budú asi ešte ezoterickejšie, než v prípade elektrolytovej alchýmie.
S extrémnym odhodlaním sa taký spektrometer dá aj zbastliť. Ale asi jednoduchšie bude skočiť na lepší šroťák. Tam také hračky občas majú. Alebo na najbližší vyzkumák akadémie vied. Tam na to mrknú elektrónovým mikroskopom.
Naposledy upravil samec dne po listopad 25 2024, 18:55, celkově upraveno 2 krát.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 32983 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: po listopad 25 2024, 18:48 Předmět:
makak napsal(a):
Aha, zapomněl jsem dodat, že metoda by měla být pro bastlíře v domácích podmínkách. ... Takže elektrochemicky to opravdu nejde ?
No a jak bys to chtěl udělat jinak, než rozpuštěním do nějakýho roztoku? Jenomže bez agresivní chemie se u toho ani neuprdneš ... Neutronovou aktivační anál-Lízu nechceš, polarografie je zase o roztoku (a elektrochemii ...), kapalinová chromatografie dtto, na plynovou chromatografii nebo spektrální anál-Lízu zas potřebuješ výkonnej tepelnej zdroj, kterým část vzorku odpaříš - nejideálnější je nějakej výkonnej impulzní laser ... Základní druh oceli se dá třeba určit "po kovářsku" pomocí jisker odletujících při broušení - barva jiskry a způsob jakým se rozprskne než zhasne poměrně dobře indikuje některý druhy legur a stupeň obsahu uhlíku, ale zas je to minimálně povrchově destrukční metoda ...
samec napsal(a):
Ďalšia možnosť je to určiť cez termoelektrický potenciál. V podstate termoelektrický článok. Z nameraného napätia a rozdielu teplôt potom odhadneš materiál. Prakticky najlepšie jeden kontakt voltmetra priložiť normálne na meraný materiál na studeno a druhý caz nažhavenú spájkovačku. Vznikne tak termoelektrický článok. Výsledky však budú asi ešte ezoterickejšie, než v prípade elektrolytovej alchýmie.
A ty víš na ± pár desetin teplotního stupně přesně, jakou ten teplej konec bude mít "deltu théta" od toho studenýho? Protože pokud to nebudeš vědět dost přesně, věštba ze tvýho rozpáranýho pajšlu bude přesnější ... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Železo ponořené do roztoku modré skalice by se mělo potáhnout mědí. Co to udělá s pochromovaným povrchem ? Nedal by se rozdíl využít pro rozlišení materiálů ?
Kamarád takovým situacím říká, že "Slepé kuře našlo zrno".
O chemii vím prd, jenom jsem si ze školy zapamatoval pokus, kdy se do modré skalice hodil hřebík a on se pomědil. No a ono to funguje i s těma tyčkama. Čelo, které je obrobené, tedy na povrchu je ocel, se pomědilo v obou případech. Vlastní povrch tyčky se pomědil u ocelové a u chromované zůstal neporušený.
Problém je úspěšně vyřešen.
Založen: Jan 17, 2007 Příspěvky: 6668 Bydliště: Milotice u Kyjova
Zaslal: út listopad 26 2024, 8:37 Předmět:
Vláďo, gratuluju, já už se lekl, že si kvůli tomu ložisku budeme muset postavit Ramanův spektrometr.
Na druhou stranu - 5 m vedle toho soustruhu, kde se bude tyčka zpracovávat je urychlovač. Dala by se tyčka osmahnout - aktivovat a prdnout na detektor. Říká se tomu instrumentální fotonová aktivační analýza. Takže bychom nepotřebovali ani ty neutrony - vše včetně soustruhu v jedné dílně.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2
Strana 2 z 2
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
