Psala jsem, že by to chtělo, aby procesor probudil procházející proud a druhou možností by bylo, aby ho probudil nadřazený systém, když by se třeba chtěl zeptat na aktuální napětí článků ve stavu bez odběru/nabíjení. Asi by na to probouzení šel použít ten komunikační vstup, takže 4. optočlen je asi zbytečný.
Chybovým stavem jsem myslela napětí mimo povolený rozsah, pak je potřeba shodit nabíjení/zátěž. A pokud možno nezávisle na nadřazeném systému, aby baterka nešla do kytek, když se hlavní procesor sekne.
Ty operáky by tam byly právě na detekci průchodu proudu a na sledování mezních napěťových stavů. Spoléhat jen na procesor a jeho sw je hazard. Externí reference by se dala využít i pro ty operáky.
Jenže u běžného soláru tam furt nějaký proud prochází. Už jen tím, že to napájí vlastní zařízení soláru. Takže se baterie monitoruje neustále.
Spočítejte si odběr a kolik to odebere za 24 hodin. Je úplně zbytečný to řešit. Nejedná se o baterku v mobilu.
A pro měření procházejícího proudu bych tam musel mít všude nějaký bočníky.
No nevím. Přijde mi to už moc přetechnizovaný.
Ono totiž odpojit baterii od běžícího soláru není jen tak. Jak regulátoru seberu baterii, tak ho to může pěkně odprásknout.
Na to se používají vyrážeče, které nejdřív odpojí soláry, aby se přestalo nabíjet a až pak baterii.
A dobře napsaný SW se jen tak nesekne. A pokud jo, tak od toho je tam watchdog.
Takže s tím nesouhlasím. Sorární regulátor co řídí nabíjení taky spoléhá jen na SW.
Založen: Jan 01, 2023 Příspěvky: 2150 Bydliště: Česká Lípa
Zaslal: st prosinec 18 2024, 11:52 Předmět:
Odběr z baterie i její nabíjení si primárně řídí sám solární regulátor dle nastavení parametrů v něm. Řada různých solárních regulátorů se může při náhlém výpadku baterie poškodit jak píše dracekvo a taky se to v některých případech i děje. Je dobré na to pamatovat, ať pak nevhodným nastavením parametrů a s tím spojeným následným opakovaným odpojováním baterie ze strany BMS za provozu nedojde k poškození solárního regulátoru.
BMS je po samotném jištění doplňková havarijní ochrana pro případ selhání solárního regulátoru a nebo mimořádného selhání některého z článků baterie. Když už má zareagovat BMS ve smyslu odpojení baterie ať už při vybíjení nebo nabíjení je to zcela mimořádný stav kdy se podělalo buď něco v solárním regulátoru a nebo v některém článku baterie. Jinak za běžného provozu BMS baterii sice monitoruje, ale neodpojuje ani při nabíjení ani při vybíjení. Odstavení odběru/nabíjení se řeší primárně ze strany solárního regulátoru v nastavení jeho parametrů tak, aby za běžného provozu nikdy nedocházelo k hraničním hodnotám, které by měly za následek vypnutí baterie ze strany BMS tj. tomu by mělo nastavení parametrů v solárním regulátoru aktivně předcházet.
Různé solární regulátory obvykle podporují komunikační protokoly používané různými sériově vyráběnými BMS. Ke komunikaci mezi BMS a solárním regulátorem se používají různá rozhraní jako např. CAN nebo RS485. V rámci komunikace dochází v případě, že BMS hodlá odstavit baterii (v případě přepětí/podpětí některého z článků) nejprve k předání informace z BMS vůči solárnímu regulátoru a na jejím základě dochází obvykle k odstavení odběru/nabíjení primárně ze strany solárního regulátoru aniž by došlo k jeho poškození. Pokud nedojde k odstavení odběru/nabíjení ze strany solárního regulátoru po nějaké prodlevě od signalizace ze strany BMS tak teprve poté reaguje BMS odpojením baterie a obvykle ještě chvíli před tím aktivací vyrážeče jak zmínil dracekvo, a to by měl být zcela mimořádný stav.
Některé solární regulátory mívají také svorky pro připojení bezpotenciálového kontaktu jehož spojením nebo rozpojením dle konfigurace lze odstavit odběr/nabíjení ze strany solárního regulátoru a v takovém případě se povel z BMS vůči solárnímu regulátoru nemusí řešit přes komunikaci, ale stačí spojit nebo rozpojit kontakt nějakého relé, který bude připojen na příslušné svorky k odstavení solárního regulátoru a ten se pak sám postará o korektní odstavení odběru/dobíjení aniž by došlo k jeho poškození. I zde by BMS měla reagovat odpojením baterie s nějakým zpožděním tedy až pokud nezareaguje samotný solární regulátor po aktivaci jeho odstavení kontaktem.
Když už má zareagovat BMS ve smyslu odpojení baterie ať už při vybíjení nebo nabíjení je to zcela mimořádný stav kdy se podělalo buď něco v solárním regulátoru a nebo v některém článku baterie.
Litiové batérie sú časovaná bomba. Porucha v článku môže nastať kedykoľvek. Ak sa v jednom článku zvýši vnútorný odpor, alebo zníži kapacita, tak to z pohľadu celého packu nemáš šancu zistiť. Nabíjacím, či vybíjacím prúdom ten jeden článok s istotou odpáliš. Preto BMS musí merať napätie každého jedného článku, ale aj teplotu, vnútorný odpor a množstvo ďalších parametrov.
V zasaženém objektu došlo vlivem blíže neobjasněné provozně-technické závady k poškození článků v bateriovém úložišti fotovoltaického systému. Z poškozených článků se do interiéru objektu uvolňovaly hořlavé plyny vzniklé rozkladem elektrolytu (vodík, methan, etylen aj.). Tyto plyny spolu se vzduchem vytvořily uvnitř objektu výbušnou směs, která byla následně iniciována plamenným hořením uvnitř technické místnosti. Došlo k deflagraci vzniklé plynno-vzduchové směsi s tlakovým účinkem, který způsobil destrukci objektu.
V tomto případě vyloučili vyšetřovatelé veškeré jiné možné varianty výbuchu.
Diskutovalo se o tom podrobně na serveru mypower.cz. Jednalo se o amatérsky sestavené bateriové uložiště k FVE z prizmatických článků LiFePo4. LiFePo4 sice nejsou tak potenciálně rizikové z hlediska požáru jako Li-Ion, ale v havarijním stavu mohou dost plynovat, a to může být v kritických případech v uzavřeném nevětraném prostoru nebezpečné. Články byly v původně uzavřené plechové krabici. Tvůrce "kutil" zřejmě dost podcenil řadu bezpečnostních pravidel, a to se mu také v konečném důsledku vymstilo.
Dopodrobna se primární příčinu odhalit nepodařilo viz zmínka o "neobjasněné provozně-technické závadě". Více méně se o tom spíš spekulovalo. Některý z článků se mohl za provozu zvrhnout do procesu TR (Thermal Runaway) což je v podstatě nezastavitelný proces, který se už nedá zvrátit ani odpojením baterie. K tomu mohlo dojít například přebíjením, ale také i bez přebíjení zkratem uvnitř článku mezi elektrodami. Mohla to být vada článku už z výroby, která se projevila až po nějakém čase používání nebo to mohlo být třeba v důsledku častého a hlubokého vybíjení což mohlo výrazně podporovat růst tzv. dendritů, které mohou nakonec způsobit průraz mezi elektrodami uvnitř článku.
Problém byl i v tom, že články byly těsně u sebe bez oddělení tepelně izolačními proklady a tak se problém z jednoho článku mohl postupně přenést na další a další v sadě a postupně mohlo dojít k řetězovému poškození většiny článků. LiFePo4 zřejmě nezačaly hořet primárně, ale většina z nich výrazně plynovala a plyny z uzavřené plechové krabice unikaly do uzavřeného nevětraného prostoru technické místnosti. Následně došlo k iniciaci požáru (možná i v důsledku nějakého externího zkratu) a současně to vyvolalo i explozi směsi plynů se vzduchem, která již před inicializací požáru dosáhla výbušné koncentrace v technické místnosti. Výsledkem byla destrukce domu.
Měření teploty článků sice řada BMS má, ale jen málo z nich má měření teploty každého článku tj. i když jde například o BMS pro sadu 16S nebo i více článků tak pro měření teploty jsou obvykle jen tři čidla což je dost málo. Teplota článků se navíc měří často na nesprávném místě tj. na těle článku, ale správně má být teplotní čidlo umístěno na některém z vývodů článku viz obrázek.
umisteni_teplotniho_senzoru.png
Komentář:
Velikost:
99.66 kB
Zobrazeno:
2 krát
Naposledy upravil Valdano dne st prosinec 18 2024, 14:12, celkově upraveno 1 krát.
Čiže s nejakým článkom bol problém, ale nebolo tam BMS, ktoré by v dostatočnom predstihu zahlásilo, že s tým článkom nie je niečo v poriadku. Napríklad to prebitie, či podbite, alebo príliš veľká teplota a to nie len aktuálne, ale aj dlhodobo kumulatívne. Tiež si treba uvedomiť, že veľkosť napätia článku súvisí nie len s nabitím, ale aj s teplotou a prechádzajúcim prúdom. Takže nejaký jednoduchý komparátor nestačí. Na to už potrebuješ riešiť zložitý fyzikálno chemický model. Preto sa v BMS používajú až 20 bitové prevodníky.
Založen: Mar 21, 2006 Příspěvky: 35060 Bydliště: Bratislava
Zaslal: st prosinec 18 2024, 14:19 Předmět:
Niekedy sa neda zistit ziadny problem az do momentu poziaru. Vid samovolne horiace elektromobily, ktore maju pokrocily BMS (vacsina tu spominanych IO vznikla prave pre tieto ucely).
Založen: Jan 01, 2023 Příspěvky: 2150 Bydliště: Česká Lípa
Zaslal: st prosinec 18 2024, 14:26 Předmět:
samec napsal(a):
Čiže s nejakým článkom bol problém, ale nebolo tam BMS, ktoré by v dostatočnom predstihu zahlásilo, že s tým článkom nie je niečo v poriadku.
Něco jako BMS tam zřejmě bylo. Na fotce té plechové krabice s pozůstatky článků je v horní části vidět sada vývodů blízko u sebe k čemusi co je zakryté za menší plechovou deskou, a to by mohla být nějaká BMS (viz přiložený obrázek). Jestli to byla nějaká sériově vyráběná BMS a nebo jen nějaký kutilský bastl to není jisté a žádné podrobnější informace k tomu nikde zveřejněny nebyly.
Zas tak bych to nehrotil.
U výroby domácí BMS by bylo už velice snadné tam přidat ke každému BMS jeden DS18B20 a monitorovat i teplotu. Proč ne.
Ale pro použití 20bit převodníku nevidím důvod. Ta baterka je většinou v místnosti, de je nějaká běžná teplota bez extrémních stavů. Není to auto co může být v prostředí jak při -30, tak při +40.
Navíc tě zajímají jen pár stavů. U mě např bylo nad 3,45V se pouštělo balancování.
Nad 3,55V byla havárie, pod 3.1V varování a 3V havárie.
Ale provozní hodnoty baterie jsou ještě daleko jinde. Běžně od 3,6V do 2,8V.
Takže řešit nějakou změnu napětí podle teploty v řádech mV nemá smysl.
Navíc u slušného soláru a obecně u jakékoliv Li-xx baterky se měří dodaný a odebraný proud a z toho se počítá kapacita. Protože odhadovat kapacitu podle napětí celého článku je téměř nemožné.
Založen: Jan 01, 2023 Příspěvky: 2150 Bydliště: Česká Lípa
Zaslal: st prosinec 18 2024, 14:44 Předmět:
rnbw napsal(a):
Niekedy sa neda zistit ziadny problem az do momentu poziaru. Vid samovolne horiace elektromobily, ktore maju pokrocily BMS...
Málo které EV má LiFePo4 články tj. většina jich má baterii složenou z Li-Ion článků a ty jsou z hlediska potenciálního rizika požáru na tom ještě hůře než LiFePo4. Samovolné vznícení EV bez havárie není zas tak častým jevem. Může se jednat o různé vady už z výroby, které výstupní kontrola při výrobě prostě neodhalila a projevily se tak až později za provozu nebo jde prostě o závadu, která vznikla až za provozu. Nic není naprosto 100% a k různým závadám za provozu prostě může docházet, ale jsou to jen výjimečné případy.
Interní zkrat uvnitř článku je také spíš výjimečný, ale žádná BMS mu zcela nezabrání a když už k internímu zkratu dojde tak už to je nezastavitelný proces. Může to být důsledek výrobní vady článku, která se projeví až později za provozu a nebo třeba důsledek častého hlubokého vybíjení článku i opakovaného delšího ponechání v takto vybitém stavu v souvislosti se zrychleným růstem dendritů, které způsobí průraz mezi elektrodami uvnitř článku. Přitom hluboké vybíjení může být i blízko nad hranicí vypínacího limitu BMS.
Založen: Jan 04, 2012 Příspěvky: 430 Bydliště: Volyně
Zaslal: čt prosinec 19 2024, 8:04 Předmět:
Poprosím lesanu87, dracekvo, jestli by neměli nic proti SZ.
dracekvo - to na tvojí fotce je moc pěkné, tak nějak jsem si to představoval. Škoda, že si zašantročil podklady. Ta teplotní kompenzace by mně zajímala. Je to v datasheetu uvedeno? nějak mi to uniká.
lesana87 - režim cyklu bych viděl asi na 3.1V dolní mez - 3.4V horní mez. Takže máš pravdu, že honit se v tomto režimu za každou cenu o milivolty je blbost. Nicméně čím přesnější to bude, tím líp. Je to otázka kompromisu přesnost/cena/složitost. No a uspávaní asi vynechám, při kapacitě cca 400Ah jsou nějaké jednotky miliampér zcela zanedbatelné.
Jo kdyby byl jednočip s izolovanou komunikací už v jednom pouzdře, to by bylo něco
Přímou zkušenost nemám. Jen vím, že potom začali vycházet PICka s interním senzorem teploty a ten by šel určitě použít pro teplotní kompenzaci.
Už jsem dlouho na picu nic nedělal, takže jsem ztratil přehled.
I kdyby se ti na tom něco nelíbilo, tak se můžeš inspirovat použítým HW, prostudovat si, čím vším si musel autor při vývoji projít a případně použít nějakou část jeho řešení. Na mypower.cz najdeš pár lidí, kteří to reálně mají doma na svých baterkách.
Ak chceš merať vnútorný odpor článku, ktorý je od nič po nula celá nič ohmu a nechceš článok zaťažovať kiloampérami, tak musíš merať veľmi malé zmeny napätia a na to potrebuješ až 20 bitový prevodník.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
