Soprán 635A

[Hill]

V LEDkové verzi existuje E10 6 V/ 30 mA, ale vyžaduje stejnosměrné napájení.
A asi by jí slušel slabě žliutý filtr, na žárovku je moc studeně bílá.

[Hill]

V LEDkové verzi existuje E10 6 V/ 30 mA, ale vyžaduje stejnosměrné napájení.
A asi by jí slušel slabě žliutý filtr, na žárovku je moc studeně bílá.

[Celeron]

Dnes jsem Soprána poprvé zapnul po překopávce. Začal jsem od zdroje, na emitoru T14 (KD505) mělo být 16V. Jo a ono prd, bylo tam kolísavý 12-15,5V. Na kolektoru bylo stabilních 32V. No jak jinak, zapoměl jsem na C154 2u/35V, axiál na výšku ve zdroji v násobiči kapacity. Je docela schovanej pod rámem na desce zdroje a nevšiml jsem si ho. Na BM509 jen 470n a ESR za rohem. Dal jsem novej radiál 4,7u/50V. Napětí se přestalo hejbat a kupodivu 15,95V.
Nic neprskalo, nehulilo, na výstupech obou MDA bylo 7,7V. Připojil jsem bedny, přepnul na gramec a šroubovák na vstupu od gramce bručel. Potěšilo mě, že ramplující šoupák hlasitosti po úpravě ani nešpitne, korekce a balanc je slyšet "šoupavej" zvuk. Tak jsem připojil zatěžovací odpory 4R, dvoukanál oscilo na odpory a do vstupu magiče generátor BM534. Vypadá to, že oba kanály zesilují a limitují stejně. Korekce taky nějak chodí ale narazil jsem na problémek. Pokud jsou korekce na středu a hlasitost na max, (neměla by do toho kecat fyziologie) tak je na osciloskopu vidět na obou kanálech dost propad zesílení mezi cca 800 Hz až 2 kHz. Korekce na tomhle kmitočtu nemají téměř žádný vliv. Nevím, co je blbě, korekce jsou po tý úprave co se prohazuje vstup a výstup.
Zítra vytáhnu z regálu BM512 a zkusím projet charakteristiky a jak se vlastně ty korekce chovají.
Moc mě nepotěšilo, že na VKV bez antény byl jen šum. Do VF části jsem v podstatě nezasahoval. Uvidíme zítra.

[Celeron]

Propískl jsem NF části Soprána s generem a milivoltmetrem. Oba konce se chovají do odporu stejně. V dokumentaci je "Kmitočtová charakteristika při korekcích na středu 40 - 16000Hz ± 3dB". Já naměřil 30-20000Hz - 3dB. Ten propad na 1 kHz je - 2,5dB. Hlasitost na dorazu, takže fyziologie se neuplatňuje.
Korekce jsou psaný 100 Hz ± 3dB a 10000 Hz +8, -12 dB.
Já naměřil 100 Hz +5 dB, -18 dB a 10000 Hz +9, -13 dB.
Kanály mají proti sobě drobný rozdíly kolem 1 dB.
Takže výšky se otočením vstupu a výstupu korekcí skoro nezměnily ale na basech to je obrovskej rozdíl, hlavně potlačení basů -18 dB. Zapojení jsem si vykreslil a dal ho do stavu, jak byla úprava v AR. Je to klasickej pasivní Baxandall. Koukal jsem na tohle, moc rozdílů v zapojení tam ale podle charakteristik to je divný.
Co s tím, nechat být, nebo hrábnout do korekcí?

[xsc]

To skoro vypadá jako nějaká příliš malá vazební kapacita po cestě, která to stáhne dolů.

[JirkaZ]

[Celeron]

[xsc]

Tu nesymetrii basový korekce. Pokud je někde před / za příliš malá vazební kapacita, tak to na začátku pásma pošle zisk dolů. Kdybys k těm 100Hz přičetl 3dB, tak už by to nevypadalo tak divně.

[Celeron]

Našel jsem na netu pár Baxandall kalkulaček ale většina je na aktivní korekce nebo na zjednodušenou variantu, co co má jen dva kondíky, jeden je paralelně s poťákem basů a u výšek jsou na obou vývodech poťáku místo kondíků odpory a kondík je mezi bežcem a výstupem. Kalkulátor pro typ co mám jsem našel, ale výsledná je také hodnota obou potenciomerů a navíc vychází o řád rozdílná. No a já mám natvrdo oba 47K.
Zkusím hnout s těma korekcema metodou pokus-omyl přikládáním kondíků ke stávajícím a uvidíme, co to bude dělat.

Ještě k tý nesymerii basů. Přenosovka na maximální hlasitosti se středovým nastavením korekcí chodí o 10-12 Hz níž na poklesu -3 dB proti dokumentaci. Takže vazebníma kapacitama mezi stupněma to asi nebude, nejspíš je to vlastnost chybnýho návrhu hodnot v otočeným korekčáku. Hledal jsem na OldRadiu jestli nenajdu něco se správně zapojeným korekčákem a poťákama kolem 50K ale zatím nic, všechno s poťákama 50K má otočený vstupy a výstupy.

[Hill]

Jestli vůbec lze udělat pasivní korektor tak, aby se dala najít nějaká poloha každého z poťáků, při níž by chodil naprosto rovně. Dá se tomu přiblížit, ale nemůžeš rovný průběh očekávat uprostřed dráhy, jestli má být souměrné zdůraznění proti potlačení na koncích. Leda bys měl potenciometry se speciálním průběhem, s lineárními ani logaritmickými to nevyjde.
Kdysi jsem si myslel, že jo, ale při pokusech s MA0403 jsem toho nedosáhl, vždycky to někde udělalo krtinu nebo vanu. Tesle v B100 i v B100A se to taky nepovedlo, proto má B101 už zase zpětnovazebního Baxandalla.

S lineárními potenciometry dosáhneš nejmenšího zvlnění na středech dráhy jen u zpětnovazebních korektorů, ať už Baxandallova, nebo Williamsonova.

[Hill]

Jestli vůbec lze udělat pasivní korektor tak, aby se dala najít nějaká poloha každého z poťáků, při níž by chodil naprosto rovně. Dá se tomu přiblížit, ale nemůžeš rovný průběh očekávat uprostřed dráhy, jestli má být souměrné zdůraznění proti potlačení na koncích. Leda bys měl potenciometry se speciálním průběhem, s lineárními ani logaritmickými to nevyjde.
Kdysi jsem si myslel, že jo, ale při pokusech s MA0403 jsem toho nedosáhl, vždycky to někde udělalo krtinu nebo vanu. Tesle v B100 i v B100A se to taky nepovedlo, proto má B101 už zase zpětnovazebního Baxandalla.

S lineárními potenciometry dosáhneš nejmenšího zvlnění na středech dráhy jen u zpětnovazebních korektorů, ať už Baxandallova, nebo Williamsonova.

[JirkaZ]

Jirko, na tento kalkulátor jsi se díval?

Jsou tam dva pasivní typy Baxandallu (volba je v roletce nahoře u volby typu). Jsou tam i možnosti volby průběhu potenciometrů.

Shodu se zapojením 635A si zkontroluj sám

[Celeron]

Jo, vím o něm. Jeden je pasivní dvoukondík, o tom jsem již psal. Pak tam je možnost dva kondíky v basech, což má Soprán. Bohužel, verze pro výšky s dvěma kondíky z krajních vývodů potenciometru výšek, ta co je v Sopránovi ale taky v lampičkových zesilovačích Tesla, tam není. Prostě v tý kalkulačce je na výškách prohoz odporů za kondíky a naopak.

Hille, opravdu rovnej pasiv s danejma šoupákama udělat nelze. Ten propad -2,5 dB kolem 1 kHz tam je stále a ať hejbáš oběma šoupákama na obě strany kolem středu se prostě nemění ani trošku.

[Celeron]

Dnes jsem předělal vstup VKV z 300R symetrických na 75R nesymetrických. Připojil jsem kabel do VKV rozvodu do kterýho mám v dílně píchnutou minivěž MC170 Pholips a zklamání, pár stanic, z toho dvě stereo a aby to trochu hrálo tak musela být hlasitost na doraz. Na miniveži je stanic 5 x víc.
Znova jsem připojil zatěžovací odpory 4R a písknul do vstupů pro magneťák a pak gramec 1kHz z generu. Podle oscila a milivoltmetru začalo omezení těsně nad 4V na výstupu zesáku, což je deklarovaných 4W.
Jenže podle dokumentace má ty 4W vybudit signál na vstupu z magneťáku ne větší než 120 mV a já do toho musím pustit 180 mV. A u vstupu z kystalový přenosky píšou 200 mV a já tam musím pustit 295 mV. Proto i VKV hraje dost slabě. Tak teď nevím, jestli ten pokles citlivosti NF části je způsobenej tím převrácením vstupu a výstupu korekcí nebo něčím jiným. Oba kanály naprosto stejný, zkusím změnit zesílení na trandech T11 a T12 před Baxandallem.

[ransom]

Vono takhle. Z těch bratislavských zázraků se dá vytunit docela slušný rádio. Úplně stačí vyměnit vstupní díl, mezifrekvenci, demodulátor, stereo dekodér, předzesilovač, koncový stupně a zdroj, a případně přidat volič pro předvolby stanic. Pak to hraje o dost líp.

[Celeron]

No tos mě potěšil. Zapoměls na výměnu přední a zadní stěny, roštu a dřevěnýho tunelu škatule.
No budu si s tím hrát a uvidíme. Z Bratislavy nebylo až tak zase všecko sračkovatý, třeba ST100 byla na Rakousko v tý době naprosto suprová.
Ale ty doby nejspíš nepamatuješ.

[MiraSt]

Ještě chybí vyměnit ten úúplně poslední článek řetězce.