PRCácká špionáž v oblasti 3D-printu

[EKKAR]

To, že jste paranoidní, ještě neznamená, že po vás někdo nejde:
ODKAZ

[EKKAR]

To, že jste paranoidní, ještě neznamená, že po vás někdo nejde:
ODKAZ

[Hill]

Nic nového: před nějakými 60 lety sbírali nápady v oblasti aut, optiky a elektroniky Japonci. A že by tehdy bylo tak snadné, dostat se k nějaké dokumentaci, to tedy nebylo. Když už neměli co oprásknout, vydali se vlastními cestami a brzy byli v mnohém lepší, ale hlavně nesrovnatelně levnější. No a pak se to tam v té oblasti šířilo.
Už před lety se koncipovala designerská pracoviště, jako autonomní unixové či linuxové jednotky, internetové připojení možné sice bylo, ale data se jednak ukládala v jedinečném formátu, nekompatibilním nejen s jinými programy, jednak i fyzický formát uložení na disketě byl obvykle vlastní, k odeslání se navíc šifrovala. Klíč se sdílel telefonicky, v lepším případě přes modem. Zálohy se ukládaly nešifrované, jen komprimované, na streamer, pokud možno s velkou kazetou, aby se znesnadnilo její nepozorované vynesení z objektu.
S miniaturizací a dalším vývojem řada překážek kradení dat padla, nejvíce to usnadnily unitární operační systém a flashky. Na rozlousknutí asi 400 nekompatibilních formátů dodávala jedna firma z Kielu legálně konverzní program, kterým se ta data dala přepsat do některého ze zobrazitelných formátů - většinou přece stačilo vidět výkres, ještě lépe kótovaný, pak už se našel někdo, kdo nakreslil podle něj vlastní, a ještě to vylepšil.
Jenomže něco jiného je najít na to dostatek znalých, vytrvalých a motivovaných lidí v sotva desetimilionové populaci (a našlo se jich u nás slušné procento), a něco jiného je najit i polovinu toho procenta v populaci miliardové.
Když už jsme začali s tou paranoiou - o Číně se ví, že šmírovací a kopírovací technologie má zmáknuté a nadužívá jich. Ale co taková Indie? Ta se zatím v průmyslové špionáži nijak výrazně neprojevuje, ale v technickém rozvoji vlastní cestou už je na světové špičce. To v Cestománii neukážou příliš zblízka, zajímavější je přece Ganga a rituální koupel v ní.
Takže nakonec tou dírou, kterou odtékají data do Asie, je většinou neznalost nebo pohodlnost samotného uživatele. Žádný superagent.

[Hill]

Nic nového: před nějakými 60 lety sbírali nápady v oblasti aut, optiky a elektroniky Japonci. A že by tehdy bylo tak snadné, dostat se k nějaké dokumentaci, to tedy nebylo. Když už neměli co oprásknout, vydali se vlastními cestami a brzy byli v mnohém lepší, ale hlavně nesrovnatelně levnější. No a pak se to tam v té oblasti šířilo.
Už před lety se koncipovala designerská pracoviště, jako autonomní unixové či linuxové jednotky, internetové připojení možné sice bylo, ale data se jednak ukládala v jedinečném formátu, nekompatibilním nejen s jinými programy, jednak i fyzický formát uložení na disketě byl obvykle vlastní, k odeslání se navíc šifrovala. Klíč se sdílel telefonicky, v lepším případě přes modem. Zálohy se ukládaly nešifrované, jen komprimované, na streamer, pokud možno s velkou kazetou, aby se znesnadnilo její nepozorované vynesení z objektu.
S miniaturizací a dalším vývojem řada překážek kradení dat padla, nejvíce to usnadnily unitární operační systém a flashky. Na rozlousknutí asi 400 nekompatibilních formátů dodávala jedna firma z Kielu legálně konverzní program, kterým se ta data dala přepsat do některého ze zobrazitelných formátů - většinou přece stačilo vidět výkres, ještě lépe kótovaný, pak už se našel někdo, kdo nakreslil podle něj vlastní, a ještě to vylepšil.
Jenomže něco jiného je najít na to dostatek znalých, vytrvalých a motivovaných lidí v sotva desetimilionové populaci (a našlo se jich u nás slušné procento), a něco jiného je najit i polovinu toho procenta v populaci miliardové.
Když už jsme začali s tou paranoiou - o Číně se ví, že šmírovací a kopírovací technologie má zmáknuté a nadužívá jich. Ale co taková Indie? Ta se zatím v průmyslové špionáži nijak výrazně neprojevuje, ale v technickém rozvoji vlastní cestou už je na světové špičce. To v Cestománii neukážou příliš zblízka, zajímavější je přece Ganga a rituální koupel v ní.
Takže nakonec tou dírou, kterou odtékají data do Asie, je většinou neznalost nebo pohodlnost samotného uživatele. Žádný superagent.

[martinkopp]

Článek je jen klasická PR masírka firmy jíž ujíždí vlak. Je to obdobné jako boj překupníků čínského barku s proti TEMU aspol. Průša ale narozdíl od nich něco vyrábí. Bohužel mne osobně jejich produkce příliš neoslovila. Nevím jak je na tom dnes, ale v době kdy jsem si stavil svou vlastní tiskárnu na 32bitové desce, s lineárními vozíky a kuličkovým šroubem, používal Průša hlazenku s ložisky přidělanou k tiskárně stahovacími páskami a arduíno. Řekl jsem si, tudy cesta nevede.

A k tomu domnělému kopírování, myslet si že číňanům k něčemu budou mesh modely figurek stažených s internetu je stejně naivní jako když mi někdo tvrdil že podle PCB vyrobených v číně kopírují hotové zařízení A firmy typu automobilka zcela určitě nepoužívají tiskárny za $200 z alíka které jedou přes čínské servery.

[Ruprecht]

Díky za Průšu a vůbec každého jiného vývozce. Jako národ se totiž můžeme mít líp jen pokud něco a) vytěžíme, nebo b) vyvezeme. Vzájemné vnitronárodní služby jen přelijou peníze, jako národ si nijak nepolepšíme.

[Hill]

Taky jsem ve svém příspěvku neřešil jen 3D tiskárny, ale paranoiu kolem čínského šmírování obecně.
Vždycky se to dělalo na celém světě, dělá a dělat bude. Žijeme s tím i přesto léta. My si to děláme těžší hledáním cest, jak obejít co nejvíc cizích patentů, jsou země, kde to neřeší vůbec.
Ale vždycky, když vyjde nějaký podobný článek, spustí to takové diskuse, jako je tato.

[Hill]

Taky jsem ve svém příspěvku neřešil jen 3D tiskárny, ale paranoiu kolem čínského šmírování obecně.
Vždycky se to dělalo na celém světě, dělá a dělat bude. Žijeme s tím i přesto léta. My si to děláme těžší hledáním cest, jak obejít co nejvíc cizích patentů, jsou země, kde to neřeší vůbec.
Ale vždycky, když vyjde nějaký podobný článek, spustí to takové diskuse, jako je tato.

[HF_Tech]

Zrovna tady v čechám máme číňanům k okopírování nabídnou už jen velmi málo.
Naopak kopírování už řeší samotní číňané. Největší sranda je navštívit nějaký větší zahraniční veletrh a pozorovat jak jeden číňan od stánku odhání druhého číňana. Kolega trefně nazval čínský pavilon na výstavě ve Frankfurtu "pavilonem opic", ale že si není jistý jestli náhodou nejsou ty opice oni ale my.

[Zmije]

Průšovi ujel vlak a je otázka jestli v něm kdy jel.

Myšlenka 3D tisku se datuje někdy do 80. let 20. století
Potom se 30 let čekalo na vypršení klíčových patentů, protože držitelé dávali licence za příliš vysoké ceny.

Kolem roku 2010 vypršely nejdůležitější patenty a tím se rozjely projekty jako Reprap a potom Průša který z něj vychází.

[bu2520]

taky je otázky, kde začíná plagiátorství, generace konstruktérů vycházela a vychází z nápadů těch předchozích a často celé týmy pracují paralelně na výzkumu stejných věcí. A třeba situace kolem AI jen ukázala, že peníze nic nevymyslí jen pomohou, ale základní je člověk políbený můzou. A vítěz je ten kdo první dokáže tu myšlenku zmonetizovat. A v tom byl a je bohužel problém zkostatělosti našeho regionu.

[Hill]

Vytřídil jsem druhé vlákno, které jako OT probíhalo paralelně v tomto mezi příspěvky, do koše.
Jestli tu bude pokračovat, rovnou to budu mazat.

Nejhorší na tom je, že se v podstatě shodujeme. Nejen my, ale celá Evropa prošvihla díky nesmyslným regulacím i nenažraným správcům autorských práv spoustu času, který jinde využili lépe, než čekáním na propadnutí patentu a investováním do opatření vymyšlených během té doby někde od stolu. Že se soudil už reverend Goodwin s George Eastmanem o vynález svitkového filmu (ať nemusím pro příklady hluboko před století páry), či později Gray s Bellem o vynález telefonu (1876), Marconiho společnost se společností de Forest o vynález triody, tehdy audionu (1916), následoval Kosma Zworykin s Farnsworthem o snímací elektronku, tam to skončilo plichtou, protože každý na to šel jinak...
Jen náš Jára Cimrman přišel vždycky na patentový úřad tak pozdě, že by nemělo smysl se s někým soudit.
Ať se nám to líbí, nebo ne, už po desetiletí od nás Dálný Východ nepotřebuje nic kopírovat.
A o tom, jak redaktoři vylepšují články, aby "byly srozumitelné veřejnosti", jsme se tu bavili už ve vláknu kolem dobového článku o kazeťáku National RQ-206. Některé postřehy v té diskusi byl dost trefné.

[Hill]

Vytřídil jsem druhé vlákno, které jako OT probíhalo paralelně v tomto mezi příspěvky, do koše.
Jestli tu bude pokračovat, rovnou to budu mazat.

Nejhorší na tom je, že se v podstatě shodujeme. Nejen my, ale celá Evropa prošvihla díky nesmyslným regulacím i nenažraným správcům autorských práv spoustu času, který jinde využili lépe, než čekáním na propadnutí patentu a investováním do opatření vymyšlených během té doby někde od stolu. Že se soudil už reverend Goodwin s George Eastmanem o vynález svitkového filmu (ať nemusím pro příklady hluboko před století páry), či později Gray s Bellem o vynález telefonu (1876), Marconiho společnost se společností de Forest o vynález triody, tehdy audionu (1916), následoval Kosma Zworykin s Farnsworthem o snímací elektronku, tam to skončilo plichtou, protože každý na to šel jinak...
Jen náš Jára Cimrman přišel vždycky na patentový úřad tak pozdě, že by nemělo smysl se s někým soudit.
Ať se nám to líbí, nebo ne, už po desetiletí od nás Dálný Východ nepotřebuje nic kopírovat.
A o tom, jak redaktoři vylepšují články, aby "byly srozumitelné veřejnosti", jsme se tu bavili už ve vláknu kolem dobového článku o kazeťáku National RQ-206. Některé postřehy v té diskusi byl dost trefné.