Zapojení s LM311

[klapac]

V příloze je obrázek třech zapojení s komparátorem LM311. U zapojení 1 a 2 má ledka svítit a také svíti to je OK. Ovšem v zapojení 3 ledka svítit nemá, ale přesto svítí. I když se otočí poměr vstupních napětí, pořád svítí. Když zapojím pouze samotnou část s neg. tranzistorem za optočlenem a uzemním bázi BC547, dioda zhasne. Proč nefunguje ukostření přez tranzistor v optočlenu, ani připojení báze 547 na C výstup 311 (p7)?

V LTSpice komparator nahrazen kompatibilní náhradou.

[JirkaZ]

Díval ses na možné hodnoty CTR PC817A a měřil Usat LT1011 a Ube Q1?

Není zač.

[Michal22]

V zapojení 3 nemůže LED svítit, protože pokud je tranzistor optočlenu otevřený, uzemní bázi druhého tranzistoru, tím je tento zavřený, třetí tranzistor je díky tomu přes Pull-up taky zavřený.

[Michal22]

V zapojení 3 nemůže LED svítit, protože pokud je tranzistor optočlenu otevřený, uzemní bázi druhého tranzistoru, tím je tento zavřený, třetí tranzistor je díky tomu přes Pull-up taky zavřený.

[HF_Tech]

Zkus odebrat R11.

[taz]

Vyhoď R15, i když Q1 sepne k zemi, tak na bazi Q2 máš pořád poloviční napětí oproti napájecímu. To ten Q2 neotevře.

[Dumitru]

Poďla mňa keď sa zopne Q1 medzi R7 a R15 (alebo na baze Q2) nebude polovične napätie ale Vcc(12V) - Q2Veb(0.6) čiže okolo 11.4V

Polovične by bolo keby Q2 odtiaľ vyhodíme

Myslím si že 2mA (12 - 1,2 / 4700) nedokáže otvoriť pc817 tak aby jeho Vce bolo pod 0,6V (aby bolo v saturácii ) a tým pádom sa Q1 nezatvorí. V ostatných zapojeniach to nevadí

[HF_Tech]

Když vyhodí R15, tak utaví Q2. Správně by měl zvednout R7 na alespoň 220k, ale to není přícina problému.

[Hill]

Správně - R15 tam zůstat musí, jinak sepnutím Q1 vyrobíš zkrat přes emitorový přechod Q2 a kolektorový přechod Q1. A tranzistory ti udělají pápá.
Ale nějaké 2 mA do LEDky optočlenu nejsou zrovna proud, který by sepnul výstupní tranzistor téhož do saturace, když přitom vede 1 mA, jak už napsal Dumitru (viz modrou křivku v grafu - není moc hluboko v zeleném poli, vlivem tolerancí se může ocitnout i venku).
Ty optočleny 817A mají kus od kusu značný rozptyl činitele přenosu (tuším od 0,5 do 3), čili se pohybuješ v oblasti, kde 2 mA do LEDky optočlenu nemusí stačit na úplné otevření výstupního tranzistoru, tedy na něm zůstane nějaký úbytek napětí, který udrží Q1 a Q2 sepnuté.
Ale ty ho potřebuješ dostat na vodorovnou část křivky spolehlivě vpravo od zeleného pole (v přiloženém grafu). Tedy:
- zvyš proud do LEDky optočlenu (zmenši R10 na 2k2)
- zmenši proud, který musí výstup optočlenu zkratovat, tím se budeš pohybovat po jiné křivce (zvětši R9 nejméně na 47k)
S tím R9 můžeš jít ještě výše, i kdyby měl Q1 zesílení ß=100, na těch 10k, co má R15, by stačil R9=150k a ještě budeš mít 80% rezervu.

A není škoda proudem 1 mA otevírat Q2, který spíná kolektorem proud jenom 2,2 mA do LEDky (tedy, pokud je červená; u bílé by to dělalo jen asi 1,9 mA)? I kdyby ten Q2 měl ß<80, potřebuje na kolektorový proud 2 mA do báze proud 25 µA. Ve spínacím režimu mu tedy dopřej řekněme čtyř- až pětinásobek, aby se otevřel pěkně do saturace, to máme proud báze 100 až 125 µA.
Na to ale stačí v kolektoru Q1 odpor R15≤64 k.
Jestli chceš hrát na naprostou jistotu, dej tam R15=47k. A ještě budeš moci LED1 bezpečně víc rozjásat zmenšením sériového odporu R21 i pod 1k, a přesto pořád ještě zbude značná rezerva.

[Hill]

Správně - R15 tam zůstat musí, jinak sepnutím Q1 vyrobíš zkrat přes emitorový přechod Q2 a kolektorový přechod Q1. A tranzistory ti udělají pápá.
Ale nějaké 2 mA do LEDky optočlenu nejsou zrovna proud, který by sepnul výstupní tranzistor téhož do saturace, když přitom vede 1 mA, jak už napsal Dumitru (viz modrou křivku v grafu - není moc hluboko v zeleném poli, vlivem tolerancí se může ocitnout i venku).
Ty optočleny 817A mají kus od kusu značný rozptyl činitele přenosu (tuším od 0,5 do 3), čili se pohybuješ v oblasti, kde 2 mA do LEDky optočlenu nemusí stačit na úplné otevření výstupního tranzistoru, tedy na něm zůstane nějaký úbytek napětí, který udrží Q1 a Q2 sepnuté.
Ale ty ho potřebuješ dostat na vodorovnou část křivky spolehlivě vpravo od zeleného pole (v přiloženém grafu). Tedy:
- zvyš proud do LEDky optočlenu (zmenši R10 na 2k2)
- zmenši proud, který musí výstup optočlenu zkratovat, tím se budeš pohybovat po jiné křivce (zvětši R9 nejméně na 47k)
S tím R9 můžeš jít ještě výše, i kdyby měl Q1 zesílení ß=100, na těch 10k, co má R15, by stačil R9=150k a ještě budeš mít 80% rezervu.

A není škoda proudem 1 mA otevírat Q2, který spíná kolektorem proud jenom 2,2 mA do LEDky (tedy, pokud je červená; u bílé by to dělalo jen asi 1,9 mA)? I kdyby ten Q2 měl ß<80, potřebuje na kolektorový proud 2 mA do báze proud 25 µA. Ve spínacím režimu mu tedy dopřej řekněme čtyř- až pětinásobek, aby se otevřel pěkně do saturace, to máme proud báze 100 až 125 µA.
Na to ale stačí v kolektoru Q1 odpor R15≤64 k.
Jestli chceš hrát na naprostou jistotu, dej tam R15=47k. A ještě budeš moci LED1 bezpečně víc rozjásat zmenšením sériového odporu R21 i pod 1k, a přesto pořád ještě zbude značná rezerva.