mimochodem, to měření náběžné hrany bude docela frajeřina na měřicí přístroje a generátory... ani si nebudu tipovat, kolik % z osazenstva bastlírny takovým vybavením disponuje
Ne nepodstatná část bastlírny, podle častých dotazů, je ráda když sežene 7QR20 a uplácá škopek na "změření" zesilovače
Tak jo, tak já příště rovnou napíšu těm bludopiscům, že jsou úplně blbý a píšou kraviny, stejně mě tu každej má za největší fůrii tak co, aspoň si upevním reputaci a nebudu si ji kazit nějakým podobným pokusem o slušné upozornění na bludy zde šířené.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 32177 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: čt září 25 2008, 17:54 Předmět:
To je spíš záležitost pro mezinárodní platformu, nejlíp by bylo poslat to jako námět do CERNu... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
mně pořád uniká smysl vzneseného dotazu, resp. chvílema si myslím že ho chápu a chvílema zas že ani trochu
odborníků na technologii polovodičů tady viditelně moc není, lidí schopných (nejspíš v práci) změřit nanosekundové průběhy taky moc nebude...
a jinak si tu snad můžem nezávisle tlachat zrovna tak, jako třeba jak komu dělá doma stará bordel v šuplíčkách...
až budu potřebovat konstruovat výkonový směšovač na GHz, tak začnu shánět seriózní informace na seriozních místech
Založen: May 21, 2008 Příspěvky: 642 Bydliště: Moravský Krumlov
Zaslal: čt září 25 2008, 20:54 Předmět:
No s tím spínáním diody je to tak: Bezprostředně po změně polarity napětí se vybíjí bariérová kapacita diody (z počátečního napětí Ur - to které bylo předtím reverzní) tak, že obvodem teče ještě větší proud než je pak ustálený ((Ur+U)/Ri). Proud se pak ustálí na hodnotě dané parametry obvodu. Dobu vybíjení bariérové kapacity určuje vnitřní odpor obvodu ve kterém dioda pracuje. Prakticky propustný proud teče okamžitě (byť prvně jde o vybíjecí proud bariérové kapacity.
Založen: Feb 24, 2007 Příspěvky: 3995 Bydliště: Zlínsko
Zaslal: pá říjen 03 2008, 14:35 Předmět:
Já teda nevím možná je to blbost,ale ta kapacita přece není kostantní během procesu zavírání.Každá dida se taky chová trochu jako varikap a pokud se mění napětí na přechodu,k čemuž při zavírání určitě dochází,tak se mění i kapcita přechodu.To bych chtěl vidět ten výpočet,já osobně bych to nezvládl,ale to neznamená,že to neumí někdo jiný.
Pokud se Vám moje teorie zdá vadná,tak prosím mne opravte.
Teda bavím se o času rozepnutí. _________________ To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Myslím, že po nějaké době všichni zjistíme, že v daném oboru se všechno vypočítat nedá, buď nemáme k dispozici všechny údaje, nebo složitost výpočtu vzroste do té míry, že nám to výpočet zoškliví.
Takže se rádi vrátíme k měření nebo k odhadu.
když si odmyslím typ diody, tak je to přesně to co bych čekal od simulace...
takže už chybí jen dobrovolník, který nasnímá obvod z obrazovky osciloskopu s rozlišením ns a předloží sem bitmapu k polemice
Když bude chtít zobrazit náběžnou hranu diody 1N4002 v ns, která zajímala Fůrii, a nebude chtít přitom zobrazit odběžnou hranu dlouhou jako Lovosice, bude si muset vystřihnout nebo posunout měřítko...
a dostane podobný obrázek jako z té simulace.
Založen: Jul 21, 2006 Příspěvky: 25741 Bydliště: skoro Brno
Zaslal: po říjen 06 2008, 11:08 Předmět:
Udělal jsem bleskové měření, zatím není víc času.
Zapojení je FET, v kolektoru má cívku a ta je kriticky tlumená, takže vznikne přibližně kilovoltový puls se strmým náběhem a přibližně exponenciálním "dozníváním" (používá se to na detekci kovů). Na přesnější měření musím vyrobit externí přípravek. Osciloskop 250Mz, sonda 400Mhz, 1:10, 10pF.
Pomalá dioda (1N4007) sníží zmíněnou jehlu asi na 20V, čím rychlejší dioda, tím nižší "jehla". Měřeno přímo na pouzdru diody. Toť zatím vše, výklad nechám na vás, fotky myslím zatím netřeba. _________________ Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Musím potvrdit to co naměřil ZdenekHQ, naměřila jsem něco podobného v jiném obovdu. 1N4002 - 5V překmit (forward recovery), FR102 - 1V překmit, 1N5818 - bez překmitu. Tak a teď proč to tak je, když podle kapacity přechodu by se nejpomaleji měla otevírat ta Schottky
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
