Založen: Aug 08, 2007 Příspěvky: 2914 Bydliště: Tryskáčovo na Záhorí.
Zaslal: pá říjen 31 2008, 9:40 Předmět:
Andrea napsal(a):
Já jsem pořád nepochopila, co má tepelné záření společného s přeskokem elektronu mezi hladinama
Ono to bude skôr o preskoku veľkého množstva peňazí od naivného zákazníka k reklamne vycvičenému dealerovi, ale to s tými elektrónmi vyzerá vedeckejšie a bežný človek to svojimi znalosťami nedokáže vyvrátiť, a o to ide predovšetkým pri podobných "zázračných" prevratných novinkách. _________________ Keď Vám hodia pod nohy polená, zakúrte s nimi.
Samozřejmě, že není, co se týče zdroje záření. Laser vyzařuje koherentní záření, teplý šutr nekoherentní, to je vše.
A jak je možné, že teplý šutr vyzařuje spojité spektrum, když přeskoky mezi hladinama generují diskrétní energie? Laser má čárové spektrum, protože obsahuje záření jen jedné energie, právě dané přeskokem mezi dvěma hladinama.
Naposledy upravil Andrea dne pá říjen 31 2008, 10:08, celkově upraveno 1 krát.
Založen: Jan 17, 2007 Příspěvky: 6593 Bydliště: Milotice u Kyjova
Zaslal: pá říjen 31 2008, 10:31 Předmět:
mtajovsky napsal(a):
Cust napsal(a):
pod čarou
co se týče hloubky vniku: jednoduché pravidlo platící vždy - čím větší energie záření, tedy jeho kratší vlnová délka, tím větší hloubka vniku. Tedy infra záření má menší hloubku vniku než viditelné záření! nevím co v tomto případě považuješ za skinefekt...
Tohle mě zaujalo. Výpočet hloubky vniku jsem měl jako příklad na jedné, pěkně hnusné zkoušce - z "Teoretické elektrotechniky III". Hloubka vniku se počítá jako vzdálenost od povrchu, kde klesne intenzita pole na hodnotu 1/e původní intenzity. A s tím kmitočtem - není to naopak? Vyšší kmitočet - menší hloubka vniku - čili rychlejší ubývání intenzity pole? Tohle už si nepamatuji, musel bych do přednášek.
Tak jsem nahlídnul do chytrých knih.
U elektromagnetické vlny je definována ekvivalentní hloubka vniku. Ta je závislá na frekvenci a na materiálu a ne zrovna jednoduše a říká nám jakou vzdálenost musí vlna urazit, aby její amplituda klesla ne e^-1, vztah si najděte v knížkách sami - tady bych ho musel dát v .jpg. Nicméně nám se jedná o intenzitu záření (tedy jaký předá výkon) v materiálu. Závislost je taková, že nejprve ostře roste a pak exponencielně klesá k nule, čím větší energie, tím větší hloubka ve které křivka dosahuje maxima. Je to opravdu jako s tím autem na D1 viz. příspěvek výše.
Založen: Jun 05, 2005 Příspěvky: 12444 Bydliště: Ostrava
Zaslal: pá říjen 31 2008, 11:10 Předmět:
Zkusím sem dohnat jednoho tepelného technika...
Ale stručně, asi jde o ten pocit tepla. Byl jsem kdysi v objektu, kde bylo pohlahové vytápění teplou vodou (odpadní teplo z nějakého průmyslu), které prý hřeje v zimě na cca 15 st. C, víc ne. Jako další část vytápění měli v některých místnostech mramorové panely (el.) a v několika stropní infrazářiče - vypadalo to jak velké zářivkové těleso. Ty infráky hřály zajímavě, člověk seděl v křesle, okno dokořán, venku zima a bylo přitom teplo
Založen: Sep 19, 2007 Příspěvky: 3698 Bydliště: Praha
Zaslal: pá říjen 31 2008, 13:10 Předmět:
Andrea napsal(a):
A jak je možné, že teplý šutr vyzařuje spojité spektrum, když přeskoky mezi hladinama generují diskrétní energie? Laser má čárové spektrum, protože obsahuje záření jen jedné energie, právě dané přeskokem mezi dvěma hladinama.
Ten odkaz na laser jsem dal proto, že je tam jasný popis emise kvanta při přeskoku elektronu mezi energ. hladinami. Nechytejte so toho. Debata se vede o tom, kde se vůbec to záření bere, nikoliv o rozdílech v emisi koherentního a nekoheretního záření. Nekladu tu přece rovnítko šutr = laser. Pokud tedy extrahujeme jaderné reakce, tak zdrojem emise kvant zaření je elektron, který ... ale už se nebudu opakovat. O to tu celou dobu jde, že někdo tento děj zpochybnil.
citace:
Šutr vyzařuje spojité spektrum
- jednak to není pravda, druhak četla jste ten druhý odkaz? Zejména pasáž počínající jménem - Wilhelm Wien ? Já už to lépe neřeknu.
pod čarou
citace:
Laser má čárové spektrum
to taky není pravda. Klasický laser nemá spektrum, nýbrž je monochormatický.
Asi najväčší vplyv na pocit tepla má vlhkosť vzduchu, pri nižšej teplote a suchom vzduchu môže byť pocit tepla väčší ako vyššej teplote a vlhkom vzduchu..o prúdení vzduchu ani nehovoriac..
Sendyx: jaký příkon měly ty infra panely, jaký nápoj tam podávali a jakou část tepla vyrábělo to podlahové topení?
Na tepelnou pohodu má vliv i momentální stav osádky, energický rozlítaný pozitivistický aktivista bude jinak vnímat zimu než nehybný, trudnomyslný morous se špatně fungujícím oběhovým systémem v dolních končetinách
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.