Alternativní zdroj energie: alternátor dobíjení baterie

[netscan]

Dobrý den všem, jsem tu uplný nováček a obracím se na Vás ZKUŠENÉ s prosbou...

Jedná se mi o nabíjení autobaterie, či jiné vhodnější (gel, solár,....) pomocí alternátoru z automobilu. Ten bude poháněn alternativní energií - detaily sdělím. Uměl by tu někdo najít (vymyslet) zapojení elektroniky dobíjení, včetně: signalizace nabití accu, vypnutí dobíjení při 100% nabití atd... Jedná se o tzv. ostrovní systém. Alternativně by šel využít krokový motor na 24V. Možnost dlouhodobější placené spolupráce. Z důvodu nutnosti občasného osobního setkání, ideálně Praha nebo Tábor. Předem děkuji za pomoc a těším se na případnou spolupráci. Ahoj Martin

[EKKAR]

Nabití Pb aku je těžké měřit, dá se indikovat jen několik hranic, při kterých se "láme" napěťová křivka, lepší je nějaký měřič náboje s převodníkem I/f (proud/frekvence) a čítač nahoru/dolů s přepínáním inkrementace/dekrementace pomocí sledování směru proudu z/do akumulátoru.
Hlídání aku se dá vyrobit, na to stačí jen napěťový komparátor, jenže musí mít hysterezi, aby nekmital - lepší je omezit nabíjecí napětí nějakým regulátorem na hranici, při které se dá Pb aku nabít na nějakých 85-90% kapacity (to je 13,5-13,8V) a přitom ještě výrazně neplynuje - a jak se napětí na aku přiblíží k této hranici, nabíjecí proud sám poklesne až na téměř nulovou hodnotu - poteče do něj jen proud pokrývající ztráty samovybíjením. Regulátor napětí se musí navrhnout podle zdroje té alternativní energie a taky podle kapacity toho aku - když se třeba vezme solár panel s výstupním proudem 2A a k němu se trvale připojí 125Ah akumulátor, není už potřeba žádnou další elektroniku doplňovat, panel jednoduše není schopen dosat takový proud, aby to akumulátoru nějak významně ublížilo...

[EKKAR]

Nabití Pb aku je těžké měřit, dá se indikovat jen několik hranic, při kterých se "láme" napěťová křivka, lepší je nějaký měřič náboje s převodníkem I/f (proud/frekvence) a čítač nahoru/dolů s přepínáním inkrementace/dekrementace pomocí sledování směru proudu z/do akumulátoru.
Hlídání aku se dá vyrobit, na to stačí jen napěťový komparátor, jenže musí mít hysterezi, aby nekmital - lepší je omezit nabíjecí napětí nějakým regulátorem na hranici, při které se dá Pb aku nabít na nějakých 85-90% kapacity (to je 13,5-13,8V) a přitom ještě výrazně neplynuje - a jak se napětí na aku přiblíží k této hranici, nabíjecí proud sám poklesne až na téměř nulovou hodnotu - poteče do něj jen proud pokrývající ztráty samovybíjením. Regulátor napětí se musí navrhnout podle zdroje té alternativní energie a taky podle kapacity toho aku - když se třeba vezme solár panel s výstupním proudem 2A a k němu se trvale připojí 125Ah akumulátor, není už potřeba žádnou další elektroniku doplňovat, panel jednoduše není schopen dosat takový proud, aby to akumulátoru nějak významně ublížilo...

[netscan]

Tak nějak jsem si to představoval. Jenže tomuto já nerozumím.... Jedná se o dobíjení baterie pomocí alternátoru, či jiného vhodného motoru (např. krokový motor), který bude poháněn parním strojem. Jinýma slovama, jedná se o parní elektrocentrálu....to ostatní mám již hotové a připravené.

[EKKAR]

Krokový motor má mizernou účinnost, to už je lepší ten alternátor. O jaký výkon se jedná?

[EKKAR]

Krokový motor má mizernou účinnost, to už je lepší ten alternátor. O jaký výkon se jedná?

[netscan]

Výkon parního stroje je dle vstupního tlaku, ten se pohybuje od 2-6Atm, kde jsou otáčky cca 3 - 4 000/min. Údajně 300 - 800W Alternátor to utáhne na 100%, jen se musí dát větší setrvačník. O co se konkrétně jedná uvedu v SZ.

[PLV]

Ten parní stroj mě zajímá. To máš klasický dvojčinný parní stroj nebo nějaký vynález? Pokud by jsi použil automobilový alternátor, tak k regulaci se dá použít stávající regulátor alternátoru.

[vrky]

Alternátor pal má 14V 55A to je 770W. Zapojit ho typicky s regulátorem a baterií (jako v autě).

[EKKAR]

To samé jsem mu poslal v SZ - altík z auta je nejlepší regulovat jeho vlastním reglerem.

[EKKAR]

To samé jsem mu poslal v SZ - altík z auta je nejlepší regulovat jeho vlastním reglerem.

[Vogon]

A smím se zeptat co je na tom parním soustrojí tajného že je nutné to posílat přes SZ. Já jenom že by mě to taky zajímalo.
Hledám nějaký zdroj na chalupu; doteď jsem to řešil soustrojím altík a motor z golfa ale ten parní stroj je zajímavý nápad.

[EKKAR]

Tajného nic - prostě se mne po SZ optal na vhodnost bastlit nějaký regulátor samo-domo, tak jsem mu na to odpověděl.

[EKKAR]

Tajného nic - prostě se mne po SZ optal na vhodnost bastlit nějaký regulátor samo-domo, tak jsem mu na to odpověděl.

[netscan]

Neni to nic tajneho Zde jsou videa na stroj v akci, lze s nim dobijet, jako pohon lodi,....
http://s689.photobucket.com/albums/vv253/parostroje/?start=80

[netscan]

Ptal jsem se vynalezce parniho stroje na regulaci nabijeni se stavajicim alternatorem a jeho dobijeci elektronikou. Bylo mi receno ze to neni vhodne, nevyuzije se potencial parniho stroje a navic je mala ucinnost + dalsi info, kteremu jako nelektronik, jsem nerozumel. Pouzivali optickou branu, ale to by chtelo zjistit primo od pana Sedeho.

[EKKAR]

Po přečtení předchozího příspěvku a po skouknutí videí musím konstatovat, že:

1) tazatel asi umí mluvit s bytostmi za záhrobí, protože za "vynálezce" parního stroje jsou obecně označování pánové Thomas Newcomen (24.2.1664 - 5.8.1729) a James Watt (19.1.1736 - 19.8.1819).

2) výrobce na videích zobrazených strojků si právem stěžuje na nízkou účinnost - protože sice používá k řízení vstupu a výstupu páry do válce rotačních šoupátek, ale přitom používá pouze JEDNOČINNÉ uspořádání válce a pístu - kdyby použil dvojčinný princip, měl by rázem dvojnásobný výkon, protože tlaková energie páry by se měnila na pohyb v obou směrech pohybu pístu = po dvojnásobnou dobu než u stávajícího uspořádání, kdy se více než polovinu doby 1 cyklu celý stroj pohybuje pouze setrvačností (proto ten masivní setrvačník - bez něj by se to celé netočilo a pokud ano, tak trhaně). Navíc takto uspořádaný jednoválec se z určitých poloh sám ani nerozběhne - musí dostat vnější impuls.

3) dvouválcové uspořádání stroje to nezachrání, protože ani dvouválec v jednočinné funkci se z určitých poloh nerozběhne sám - aby byl jednočinný stroj schopný rozběhu DANÝM SMĚREM z jakékoliv polohy klikového hřídele, za předpokladu zachování jednočinného principu by to musel být nejméně 4válec časovaný po 90° (ani 3válec časovaný po 120° nezajišťuje rozběh potřebným směrem 100%ně ve všech polohách - pokud není dvojčinný).

4) ani jeden z předvedených strojů nemá regulaci výkonu v tak širokém pásmu, aby jí bylo možné uregulovat pokles otáček způsobený zátěží (alternátorem) - to, že se nějaký stroj naprázdno točí docela závratnými otáčkami ještě neznamená, že je schopný odevzdávat také odpovídající výkon na hřídeli. Doporučil bych řešiteli studium archívních materiálů podniků ČKD Lokomotivy Praha Smíchov (bývalá Ringhoferovka) a Škoda Plzeň závod Lokomotivy - a najít si zejména pojmy "ROZVOD PARNÍHO STROJE" a nebo "PLNĚNÍ PARNÍCH VÁLCŮ" - bude to pro něj velmi zajímavé počtení, protože jak vidno, o problematice expanze tlakového média toho moc neví.

A konečně - to "netscan" - doporučil bych se přeorientovat na jiný zdroj mechanické práce pro ostrovní zdroj energie, například vítr - nebo rovnou na fotovoltaiku. Ty předvedené parní strojky jsou spíš výukové modely než funkční a reálně zatěžovatelné motory, postrádají jakoukoliv možnost regulace, vždycky běhají jen naprázdno bez jakékoliv zátěže, na videu sice je na hřídeli alternátor, ale není vidět že by cokoliv "rozsvítil" nebo pracoval do nějaké zátěže (nejsou vidět žádné kabely ani případné měřáky elektrických parametrů) - pan "vynálezce" asi výkon odhaduje nasliněným palcem přiloženým na setrvačník nebo ještě nějak jinak... To samé varianta pohonu lodi - ten kus přívěsného motoru se sice na vzduchu krásně točí - ale co to udělá s vrtulí ponořenou do vody? Pro mne z toho plyne jediný výsledek - pokud by se jednalo stále o tuto koncepci, nemá to smysl dál v něčem pokračovat. Dokud nebude jako pohon použit dvojčinný stroj s aspoň dvěma válci (důvod - samorozběh z libovolné pozice hřídele bez vnějšího rozběhového impulsu pouze otevřením přívodu tlakového média) a dokud nebude vyřešená regulace výkonu aspoň možností změnit plnění válce, nemá cenu o takovém zdroji energie uvažovat pro vývoj nějaké další aplikace - je příliš nedotažený. Navíc evidentně pracuje s mokrou párou a není dostatečně vyřešený problém odvodu kondenzátu a případné kavitace. Ergo kladívko - je to jen hračka někoho, kdo si myslí, že objevil Atlantidu...

Idea použít malý parní stroj k výrobě elektřiny je dobrá - ale z pohledu účinnosti je nesmysl vycházet pouze z teoretického energetického obsahu paliv nebo z jejich ceny - je potřeba se na to podívat z hlediska účinnosti, pohotovosti a spolehlivosti - a ta by byla nejlepší v případě nějaké kogenerační tepelně-elektrické výrobní jednotky. Tam v případě kombinace s parním strojem naroste výhoda v možnosti použít místně dostupná neušlechtilá paliva typu biomasa proti jednotkám, využívajícím ropná paliva - ale už v momentě, kdy se vezme do úvahy možnost spalování bioplynu v upraveném zážehovém motoru poměr výhod opět klesá. Je to prostě "souboj" mezi účinností motorů s vnitřním spalováním a motorů se spalováním vnějším - a v případném dorovnání nevýhody nižší účinnosti motorů s vnějším spalováním možností použít alternativní paliva, pro motory s vnitřním spalováním nevyužitelná. Na tohle téma už se popsalo moc listů papíru a výsledek stále není.

[EKKAR]

Po přečtení předchozího příspěvku a po skouknutí videí musím konstatovat, že:

1) tazatel asi umí mluvit s bytostmi za záhrobí, protože za "vynálezce" parního stroje jsou obecně označování pánové Thomas Newcomen (24.2.1664 - 5.8.1729) a James Watt (19.1.1736 - 19.8.1819).

2) výrobce na videích zobrazených strojků si právem stěžuje na nízkou účinnost - protože sice používá k řízení vstupu a výstupu páry do válce rotačních šoupátek, ale přitom používá pouze JEDNOČINNÉ uspořádání válce a pístu - kdyby použil dvojčinný princip, měl by rázem dvojnásobný výkon, protože tlaková energie páry by se měnila na pohyb v obou směrech pohybu pístu = po dvojnásobnou dobu než u stávajícího uspořádání, kdy se více než polovinu doby 1 cyklu celý stroj pohybuje pouze setrvačností (proto ten masivní setrvačník - bez něj by se to celé netočilo a pokud ano, tak trhaně). Navíc takto uspořádaný jednoválec se z určitých poloh sám ani nerozběhne - musí dostat vnější impuls.

3) dvouválcové uspořádání stroje to nezachrání, protože ani dvouválec v jednočinné funkci se z určitých poloh nerozběhne sám - aby byl jednočinný stroj schopný rozběhu DANÝM SMĚREM z jakékoliv polohy klikového hřídele, za předpokladu zachování jednočinného principu by to musel být nejméně 4válec časovaný po 90° (ani 3válec časovaný po 120° nezajišťuje rozběh potřebným směrem 100%ně ve všech polohách - pokud není dvojčinný).

4) ani jeden z předvedených strojů nemá regulaci výkonu v tak širokém pásmu, aby jí bylo možné uregulovat pokles otáček způsobený zátěží (alternátorem) - to, že se nějaký stroj naprázdno točí docela závratnými otáčkami ještě neznamená, že je schopný odevzdávat také odpovídající výkon na hřídeli. Doporučil bych řešiteli studium archívních materiálů podniků ČKD Lokomotivy Praha Smíchov (bývalá Ringhoferovka) a Škoda Plzeň závod Lokomotivy - a najít si zejména pojmy "ROZVOD PARNÍHO STROJE" a nebo "PLNĚNÍ PARNÍCH VÁLCŮ" - bude to pro něj velmi zajímavé počtení, protože jak vidno, o problematice expanze tlakového média toho moc neví.

A konečně - to "netscan" - doporučil bych se přeorientovat na jiný zdroj mechanické práce pro ostrovní zdroj energie, například vítr - nebo rovnou na fotovoltaiku. Ty předvedené parní strojky jsou spíš výukové modely než funkční a reálně zatěžovatelné motory, postrádají jakoukoliv možnost regulace, vždycky běhají jen naprázdno bez jakékoliv zátěže, na videu sice je na hřídeli alternátor, ale není vidět že by cokoliv "rozsvítil" nebo pracoval do nějaké zátěže (nejsou vidět žádné kabely ani případné měřáky elektrických parametrů) - pan "vynálezce" asi výkon odhaduje nasliněným palcem přiloženým na setrvačník nebo ještě nějak jinak... To samé varianta pohonu lodi - ten kus přívěsného motoru se sice na vzduchu krásně točí - ale co to udělá s vrtulí ponořenou do vody? Pro mne z toho plyne jediný výsledek - pokud by se jednalo stále o tuto koncepci, nemá to smysl dál v něčem pokračovat. Dokud nebude jako pohon použit dvojčinný stroj s aspoň dvěma válci (důvod - samorozběh z libovolné pozice hřídele bez vnějšího rozběhového impulsu pouze otevřením přívodu tlakového média) a dokud nebude vyřešená regulace výkonu aspoň možností změnit plnění válce, nemá cenu o takovém zdroji energie uvažovat pro vývoj nějaké další aplikace - je příliš nedotažený. Navíc evidentně pracuje s mokrou párou a není dostatečně vyřešený problém odvodu kondenzátu a případné kavitace. Ergo kladívko - je to jen hračka někoho, kdo si myslí, že objevil Atlantidu...

Idea použít malý parní stroj k výrobě elektřiny je dobrá - ale z pohledu účinnosti je nesmysl vycházet pouze z teoretického energetického obsahu paliv nebo z jejich ceny - je potřeba se na to podívat z hlediska účinnosti, pohotovosti a spolehlivosti - a ta by byla nejlepší v případě nějaké kogenerační tepelně-elektrické výrobní jednotky. Tam v případě kombinace s parním strojem naroste výhoda v možnosti použít místně dostupná neušlechtilá paliva typu biomasa proti jednotkám, využívajícím ropná paliva - ale už v momentě, kdy se vezme do úvahy možnost spalování bioplynu v upraveném zážehovém motoru poměr výhod opět klesá. Je to prostě "souboj" mezi účinností motorů s vnitřním spalováním a motorů se spalováním vnějším - a v případném dorovnání nevýhody nižší účinnosti motorů s vnějším spalováním možností použít alternativní paliva, pro motory s vnitřním spalováním nevyužitelná. Na tohle téma už se popsalo moc listů papíru a výsledek stále není.

[Vogon]

Skutečně to vypadá spíš jako hračka než cokoliv praktického. Na jednom videu se povedlo rozsvítit asi pět žárovek ale podle tvaru a barvy světla to vypadá na hodně podžhavené autožárovky a podle zvuku parostroje je zřejmé že běží o hodně pomaleji.
škoda, už jsem se těšil, že budu mít parní stroj, úžasné síly zdroj...

edit: I když na druhou stranu, záleží na tom co od toho člověk čeká.

[EKKAR]

Je vidět, že už nejezdí po dráze páry (rozuměj parní lokomotivy) - dokud jezdily, vědělo se toho mezi lidem kutilským o parních strojích mnohem víc. Pojmy jako "dyšna", "křižák", "odkapnice" nebo třeba "Heusingerův rozvod" byly daleko známější. Já třeba nechápu, proč tvůrce těch strojků na videu používá oddělenou pístnici od ojnice, když pracuje jen s jednočinným válcem - stačilo by na horní konec válce umístit otočný čep a pístnice by mohla být jednodušší, nedělená - obzvlášť pokud používá přívod páry hadicemi. Postavit potom takto koncipovaný 4válec už by neměl být problém. Dál - pokud má být chod parního motoru stabilní, je potřeba regulovat plnění válců, takže bych se asi poohlédl po nějaké formě regulačních šoupátek, třeba s natáčecím nebo lineárně posuvným mechanismem pro možnost plynulé změny úhlu plnění válce. Touto regulací se dají udržet stabilní otáčky v širším rozmezí výkonů. Řídit se to může jak mechanicky (starý dobrý Wattův odstředivý regulátor), nebo elektronicky - přes snímač otáček a regulační servosmyčku, která bude regulovat plnění válců. Ani jedno jsem na těch videích neviděl. A konečně - okamžitý výkon se odvíjí od rozdílu mezi vstupním a výstupním tlakem média, plochy pístu a počtu cyklů za jednotku času - ani jedno u zobrazených strojků viditelně nedává naději na nějaký extra výkon, o účinnosti nemluvě. Jsou to prostě HRAČKY - ne seriózní agregáty, schopné dlouhodobé spolehlivé funkce.

[EKKAR]

Je vidět, že už nejezdí po dráze páry (rozuměj parní lokomotivy) - dokud jezdily, vědělo se toho mezi lidem kutilským o parních strojích mnohem víc. Pojmy jako "dyšna", "křižák", "odkapnice" nebo třeba "Heusingerův rozvod" byly daleko známější. Já třeba nechápu, proč tvůrce těch strojků na videu používá oddělenou pístnici od ojnice, když pracuje jen s jednočinným válcem - stačilo by na horní konec válce umístit otočný čep a pístnice by mohla být jednodušší, nedělená - obzvlášť pokud používá přívod páry hadicemi. Postavit potom takto koncipovaný 4válec už by neměl být problém. Dál - pokud má být chod parního motoru stabilní, je potřeba regulovat plnění válců, takže bych se asi poohlédl po nějaké formě regulačních šoupátek, třeba s natáčecím nebo lineárně posuvným mechanismem pro možnost plynulé změny úhlu plnění válce. Touto regulací se dají udržet stabilní otáčky v širším rozmezí výkonů. Řídit se to může jak mechanicky (starý dobrý Wattův odstředivý regulátor), nebo elektronicky - přes snímač otáček a regulační servosmyčku, která bude regulovat plnění válců. Ani jedno jsem na těch videích neviděl. A konečně - okamžitý výkon se odvíjí od rozdílu mezi vstupním a výstupním tlakem média, plochy pístu a počtu cyklů za jednotku času - ani jedno u zobrazených strojků viditelně nedává naději na nějaký extra výkon, o účinnosti nemluvě. Jsou to prostě HRAČKY - ne seriózní agregáty, schopné dlouhodobé spolehlivé funkce.