Ohradník po připojení na ohradu "nekope"

[_luky_]

[souba]

Vyzkoušej jinou cívku.


Pokud nevyzkoušíš nedělej předčasné závěry.
Pokud nejde o život není kam spěchat.

[Artaban001]

Ahoj. Origo ohradník funguje tak, že měnič nabíjí kondenzátor na určité napětí - dejme tomu na 400V. Až napětí dosáhne žádané velikosti, obvod z tyristorem ho vybije do impulsního trafa - výboj na sekundáru má takovou intenzitu, že pokud ho schytáš celej, tak odletíš. To dlouhý vedení ohradníku ho "zjemní". Dlouhý vedení má totiž nějakou kapacitu proti zemi a VN impuls je dost strmý. Tudíž se ho část stratí na to, aby se ty dráty nabily. Tudíž počítej s tím, že Ti zapalovací cívka stačit nebude..

[Majkl1111]

Tak proč je 90% návodů na ohradník právě s použitím autocívky? Ohrada o velikosti 10mx10m není ohrada, ale venkovní chlívek. Do pytla a já vyhodil 4 kilý za instalatérskou vodovzdornou krabici.
Jdu hledat nějaký jiný rozumný řešení.

[Artaban001]

[procesor]

Majkl: Aké je usporiadanie toho ohradníku...popíš priemer drôtu, výšku od zeme, jeden či dva drôty. Dĺžka ohrady je 400m.
Skúsim vypočítať jej kapacitu.
Jednoduchý drôt polomeru r vo výške h nad zemou má kapacitu na km takto:
( dvojvodič bude mať iný výpočet)
Potom sa preráta táto kapacita aspoň približne na primárnu stranu a posúdi sa prírastok k tej 220nF čo je tam paralelne k tranzistoru. Keďže tá cievka vraj má tesnú väzbu medzi primárom a sekundárom a pomer až 1:100(neviem presne, možno to niekto vie a povie) výpočet aj keď orientačný ničo napovie o priebehoch napätia po rozopnutí spínača.

[Majkl1111]

Mám tam cca 400 metrů po dvou páskách. V každej pásce jsou tuším 4ks drátů o průměru 0,2mm. Nižší je cca 30cm a horní 110cm.

[procesor]

Veľmi hrubo, ...tá ohrada má okolo 5-10nF kapacitu. Taký kondenzátor na 15kV sotva pozháňaš. Preto na primárnej strane sa dá pripojiť cca 50-100uF/500V paralelne k tomu 220nF.
Ak to bude s takou kapacitou "kopať" (malo by sa to dosiahnúť zmenou šírky impulzu do cievky), potom by to malo kopať aj v ohradníku (samozrejme bez toho veľkého kondenzáturu).
Keby bola známa indukčnosť primáru cievky dalo by sa to spočítať (širka impulzu a tým aj energia).
Nevýhodou zapaľovacej cievky zo škovky je, že nie je moc stavaná pre elektronické zapaľovanie. Má dosť veľký vnútorný odpor, aby vo voze prežila, ak je trvalo pripojená na batériu (ak je motor v kľude a "kladivko je zopnuté pri zapnutom kľúči).
Lepšie by na tom boli VN cievky z motorov s elektronickým zapaľovaním.

Ešte k tej kapacite:
Je zrejmé, že bez pripojeného ohradníka sú pomery na primárnej strane VN cievky podstatne iné ako po pripojení.
Impulz na primáre musí dosiahnuť cca 200-250V. To nie je problém s 220nF kondenzátorm. Ak sa tam pripojí 100- 200x väčší kondenzátor musí byť v cievke akumulované oveľa-oveľa viac energie aby bolo dosiahnuté max. napätie cca 200V.

Ešte k tej kapacite:
Sekundár toho VN je vinutý tenučkým drôtom a má veľký vnútorný odpor rádove 10k a viac(+/-). Preto by to chcelo nejakých pár ohmov (1-2) zaradiť ku tomu kondenzátoru aby to prežil spínač.

[Majkl1111]

Díky, zkusím si s tím pohrát.

[BOBOBO]

Dobré výsledky jsou s VN trafy ruských televizí - vytrhneš ve sběrném dvoře .

[Venda]

Asi tam budeš mít nějakou zradu, protože zdroj s indukční cívkou ze starých škodovek stačil na 500-600m ohradu s dvěma páskama s koňma, na hříbata cca polovina, na psa do 100m. Musí to být dobře odizolovaný, když to někdo má na dřevě a je vlhko, tak to všechno uteče do země.

[Majkl1111]

Až rozmrzne, stejně musím celou ohradu předělat. Srnky mi to v zimě rozmasakrovali.

[procesor]

Trafo z telky máva (často) VN diódu na výstupe (to nie je na závadu), ale obyčajne potrebuje 80...130V na vstupe. Takže by sa to len tak ľahko nedalo napájať batériou a bol by potrebný DC/DC menič.

[Hanizek]

procesor: Když jsem stavěl ohradník, tak jsem si na to trafo namotal vlastní primár - je to jen pár závitů. Určitě je to jednodušší než měnič.

[procesor]

Jasné, pre správneho bastliara je to tak. Ja som reagoval na príspevok o vytiahnutí VN trafa z TV a "je-to".