Bouřka

[Hill]

Žádnou simulací simulací se zatím nepodařilo jednoznačně prokázat vyšší účinnost aktivního jímače na žádném pracovišti (četné pokusy odborníků z mnoha světových pracovišť měly zjistit, kam častěji uhne výboj, jestli k aktivnímu nebo k pasivnímu jímači), jakkoli ji lze vzhledem k současně teoreticky známému modelu chování blesku očekávat.
Hlavní bolest aktivního jímače je totiž v tom, že po prvním zásahu se odpaří elektronika v něm, čímž se z něj stane jímač pasivní a šance jsou 1:1.
Tak se konečně posuzují i podle platné normy.

V šedesátých letech se u nás častěji stavěly hromosvody RAG typicky jako oddálené jímače na příhradovém sloupu zakončeném velkou ocelovou deskou, v níž byl umístěný malý radioaktivní zářič. Ten vytvářel vodivý kanál z ionizovaného vzduchu a za bezvětří byla jeho vyšší účinnost nesporná - zhoršovala se s rychlostí větru, což byl nedostatek dost podstatný. Navíc nebylo zcela možné zabezpečit pouzdro zářiče před rozbitím a kontaminací okolí.
Asi na nich ale něco dost bylo - po zrušení jednoho z nich není bouřky, aby o půl kilometru dál a o pár metrů níže, kde dříve nepamatovali, aspoň jednou dvakrát netřísklo, zatímco kolem jsou kopce s převýšením přes 60m - a tam nic. Asi jde v tom dolíku o výron radonu a horší rozptyl v oblasti tří ulic, měření v domech ale vyšší koncentraci neprokázalo a venku se neměřilo...

Tím chci jen potvrdit, co tu už výše je, že jakákoli ochrana před bleskem jen snižuje riziko škod způsobených na životech, zdraví či majetku, ale neexistuje dokonalá ochrana, která by riziko vyloučila úplně.
Jde o přírodní úkaz, který přes veškerou snahu nelze zcela jednoznačně ani modelovat ani matematicky definovat, a to mu proti nám poskytuje výhody.
A tak je třeba se k ochraně před bleskem stavět.

[Hill]

Žádnou simulací simulací se zatím nepodařilo jednoznačně prokázat vyšší účinnost aktivního jímače na žádném pracovišti (četné pokusy odborníků z mnoha světových pracovišť měly zjistit, kam častěji uhne výboj, jestli k aktivnímu nebo k pasivnímu jímači), jakkoli ji lze vzhledem k současně teoreticky známému modelu chování blesku očekávat.
Hlavní bolest aktivního jímače je totiž v tom, že po prvním zásahu se odpaří elektronika v něm, čímž se z něj stane jímač pasivní a šance jsou 1:1.
Tak se konečně posuzují i podle platné normy.

V šedesátých letech se u nás častěji stavěly hromosvody RAG typicky jako oddálené jímače na příhradovém sloupu zakončeném velkou ocelovou deskou, v níž byl umístěný malý radioaktivní zářič. Ten vytvářel vodivý kanál z ionizovaného vzduchu a za bezvětří byla jeho vyšší účinnost nesporná - zhoršovala se s rychlostí větru, což byl nedostatek dost podstatný. Navíc nebylo zcela možné zabezpečit pouzdro zářiče před rozbitím a kontaminací okolí.
Asi na nich ale něco dost bylo - po zrušení jednoho z nich není bouřky, aby o půl kilometru dál a o pár metrů níže, kde dříve nepamatovali, aspoň jednou dvakrát netřísklo, zatímco kolem jsou kopce s převýšením přes 60m - a tam nic. Asi jde v tom dolíku o výron radonu a horší rozptyl v oblasti tří ulic, měření v domech ale vyšší koncentraci neprokázalo a venku se neměřilo...

Tím chci jen potvrdit, co tu už výše je, že jakákoli ochrana před bleskem jen snižuje riziko škod způsobených na životech, zdraví či majetku, ale neexistuje dokonalá ochrana, která by riziko vyloučila úplně.
Jde o přírodní úkaz, který přes veškerou snahu nelze zcela jednoznačně ani modelovat ani matematicky definovat, a to mu proti nám poskytuje výhody.
A tak je třeba se k ochraně před bleskem stavět.

[EKKAR]

Na vojně jsem se setkal s odborníkem na stavbu a zabezpečení komunikačních antén před atmosférickým přepětím - měl "v popisu práce" i ochranu před EMI od případných jaderných explozí - a tento člověk tvrdil, že jediná opravdu 100%ně funkční ochrana je zakopat příslušnou elektroniku několik desítek až stovek metrů hluboko a NEVYVÁDĚT Z NÍ ŽÁDNOU KABELÁŽ NA POVRCH... Měl na danou problematiku i akademický titul z oblasti fyziky a elektrotechniky/elektroniky a rozhodně to nebyl žádný génius typu Cimrmana, který by o sobě tvrdil že jeho teorie jsou jediné platné na světě... Naopak byl to mimo služební dobu člověk velice společenský, lidský a bastlíř na slovo vzatý - na důstojníka úkaz přímo hraničící se zázrakem...

[EKKAR]

Na vojně jsem se setkal s odborníkem na stavbu a zabezpečení komunikačních antén před atmosférickým přepětím - měl "v popisu práce" i ochranu před EMI od případných jaderných explozí - a tento člověk tvrdil, že jediná opravdu 100%ně funkční ochrana je zakopat příslušnou elektroniku několik desítek až stovek metrů hluboko a NEVYVÁDĚT Z NÍ ŽÁDNOU KABELÁŽ NA POVRCH... Měl na danou problematiku i akademický titul z oblasti fyziky a elektrotechniky/elektroniky a rozhodně to nebyl žádný génius typu Cimrmana, který by o sobě tvrdil že jeho teorie jsou jediné platné na světě... Naopak byl to mimo služební dobu člověk velice společenský, lidský a bastlíř na slovo vzatý - na důstojníka úkaz přímo hraničící se zázrakem...