Panasonic TC-1636FR z Francie, nejde barva

[kokun]

[kokun]

[jarda]

Nejde o opovržení, jde o fakt. Má to RCA /cinch/, a jde mi i o jiné možnosti SCART. Mám i satelit i IPTV...

[kokun]

Na jednu stranu o tom víš "velké prd" - jako jsi třeba psal o tom Panákovi, že má TRINITRON obrazárnu:

[kokun]

Na jednu stranu o tom víš "velké prd" - jako jsi třeba psal o tom Panákovi, že má TRINITRON obrazárnu:

[Hill]

Taky mi nějak uniká smysl tvého požadavku na nějaký "lepší" vstup, než CVBS, když tu televizi musíš krmit signálem ze settopboxu.
Svisle se ti nezobrazí už z principu víc řádků, než 576, takže na settopboxu nemůžeš použít vyššího rozlišení, než SD, i kdyby uměl přijímat mpeg4.
Nakonec ten settopbox může výslednou kvalitu obrazu ovlivnit i víc, než televizor, a to bez ohledu na to, který vstup použiješ. Na HDMI zapomeň, tím se nepřenáší analogový signál. Ve scartu máš podobně, jako u RCA cinche, zapojený patrně jen vstup CVBS. Pro RGB by televize vyžadovala dost rozsáhlou úpravu, pro S-video by byla sice jednodušší, ale je otázka, jestli bys rozdíl proti CVBS poznal.
Snad jen využití modulátoru v settopboxu a kanálového voliče v TVP bych zrovna nadšeně nedoporučoval - touto cestou dojde k omezení šířky pásma, tedy vodorovného rozlišení.

[Hill]

Taky mi nějak uniká smysl tvého požadavku na nějaký "lepší" vstup, než CVBS, když tu televizi musíš krmit signálem ze settopboxu.
Svisle se ti nezobrazí už z principu víc řádků, než 576, takže na settopboxu nemůžeš použít vyššího rozlišení, než SD, i kdyby uměl přijímat mpeg4.
Nakonec ten settopbox může výslednou kvalitu obrazu ovlivnit i víc, než televizor, a to bez ohledu na to, který vstup použiješ. Na HDMI zapomeň, tím se nepřenáší analogový signál. Ve scartu máš podobně, jako u RCA cinche, zapojený patrně jen vstup CVBS. Pro RGB by televize vyžadovala dost rozsáhlou úpravu, pro S-video by byla sice jednodušší, ale je otázka, jestli bys rozdíl proti CVBS poznal.
Snad jen využití modulátoru v settopboxu a kanálového voliče v TVP bych zrovna nadšeně nedoporučoval - touto cestou dojde k omezení šířky pásma, tedy vodorovného rozlišení.

[jarda]

http://translate.google.com/translate?hl=cs&sl=en&u=http://forums.digitalspy.co.uk/showthread.php%3Ft%3D306179&prev=/search%3Fq%3DCVBS%2Ba%2Bscart%26hl%3Dcs%26client%3Dubuntu%26hs%3DDBr%26channel%3Dfs%26prmd%3Dimvnsfd&sa=X&ei=Wg9eUMulDeWC0QGD4YDIDA&ved=0CCkQ7gEwAA

[kokun]

Njn - ale "z hov*na bič neupleteš a když upleteš, tak nepráská"

Že ty zrovna chceš od každé té telky tu vlastnost, kterou zrovna nemá
Myslíš, že ty báby, při tom vaření, rozeznají to, že to není propojeno z RGB, ale "jenom" z CVBS?
Nepoznají ani jestli právě vaří Babica, anebo Polreich

A to sis vzal ženskou, anebo "robota Emila"?

[kokun]

Njn - ale "z hov*na bič neupleteš a když upleteš, tak nepráská"

Že ty zrovna chceš od každé té telky tu vlastnost, kterou zrovna nemá
Myslíš, že ty báby, při tom vaření, rozeznají to, že to není propojeno z RGB, ale "jenom" z CVBS?
Nepoznají ani jestli právě vaří Babica, anebo Polreich

A to sis vzal ženskou, anebo "robota Emila"?

[jarda]

Je normální chtít maximum z možného, a jen debatujeme Bylo by jednodušší vrtat 1 dírku přes stěnu než pro protáhnutí SCART konektoru, a i tak hledám ve stylu 2 x měř a 1 x řež, půjde to v kuchyni přes kachličky...
http://www.tvfreak.cz/forum/showthread.php/22744-Multiroom-Opticum-Scart-CVBS-X-RGB

[kokun]

[kokun]

[jarda]

Přání se nezměnilo, a nehoří. Bývá dobré držet se Komenského, totiž "Všelikeré kvaltování toliko pro hovada dobré jest".
Nechvátám, zvažuji pro a proti a přibírám další možnosti z toho, co mám skladem, a co jsem i dnes oprášil. A samozřejmě beru v potaz všechny názory, a nejsem zbrklý v hodnocení. Nebývá první názor pravdivým. Brainstorming. Zůstávám na úrovni problému a jeho řešení. Ta FR se mi prostě líbí. A o pracnost nejde. Zítra vyzkouším s RCA Toshibu, nevím, v jakém je stavu, a uvidím, jak dál.

[Hill]

Četl jsem a s základními fakty souhlasím, je v tom ale také řada pověr (připomínají mi předražené kabely z bezkyslíkaté mědi pro audiofily a podobné lahůdky).

RGB přenáší signály o základních barvách každý zvlášť, kdežto v CVBS se přenáší po jednom vodiči jak černobílý obraz, tak chrominanční signál zakódovaný a namodulovaný na nosnou barvy odpovídající příslušnému systému, t.j. PAL, NTSC nebo SECAM.
PAL a NTSC využívají toho, že jasový signál nemá spojité spektrum, ale čárové, v němž se vyskytují mezery opakující se po 50 Hz. Do nich je vloženo kmitočtové spektrum modulované barvonosné. Oba signály tedy lze v přijímači navzájem oddělit bez viditelného omezení vodorovného rozlišení černobílého obrazu. Zejména zde záleží na provedení a kvalitě propusti PAL(NTSC) a variantě zapojení dekodéru, jak velká část informace se přitom ztratí.
SECAM, protože pracuje s frekvenční modulací nosné barvy, pochopitelně neumožní využívat mezer ve spektru jasového signálu, proto má vždy omezené vodorovné rozlišení s určitým překrytím pásem využívaných černobílým obrazem a barevnou informací, viditelnost rušivých struktur se zmenšuje vf prremfází a deemfází (obvod "cloche"). Navíc se nepřenáší obě maticované složky (R-Y)' a (B-Y)' současně, ale střídavě - v každém řádku jen jedna z nich. Zpožďovací vedení se pak postará o "zapamatování" barvy z minulého řádku a zajistí tak přítomnost všech tří signálů (tím třetím je jasový signál Y) na vstupu matice RGB současně. Pochopitelně se tak zmenšuje svislé barevné rozlišení na polovinu a na vodorovných rozhraních v obrazu mohou vznikat barvy, které v záběru původně nebyly.

Jinak řečeno: PAL v Evropě má šířku pásma jasového kanálu cca 5MHz se šířkou pásma složkových signálů barvy asi 1,3MHz, stejně jako evropská verze NTSC (americká a východoasijská verze NTSC má šířku pásma jasového kanálu asi 3,9MHz, navíc jeho složkové signály nemají stejnou šířku pásma).
A to bez ohledu na to, jestli použiješ úplný televizní signál (CVBS) nebo povedeš černobílý signál jedním a na nosnou 4,43MHz namodulovaný chrominanční signál druhým drátem konektorem S-video.

Z toho vyplývá, že přenos obrazu formou signálů RGB je v analogové technice jedinou cestou, z níž lze dostat maximální vodorovné rozlišení. Potíž ovšem vznikne v okamžiku, kdy máš televizi, která má zvenčí přístupné signály jen jasový a oba složkové, ale k vytvoření signálů RGB dochází v matici "uprostřed integráku" a jeho výstup je přímo přizpůsobený buzení RGB koncových stupňů. V tomto místě už se s připojením vnějších signálů RGB nepočítalo a ani by to dost dobře nešlo (nejde regulovat jas, kontrast ani sytost barev, nefunguje automatická kompenzace závěrných napětí obrazovky a vůbec...).
Pokud tedy nemáš uvnitř televize ze scartu vyvedené signály RGB, prostě je ti výstup RGB ze settopboxu k ničemu.

Nicméně, i v DVB se pracuje se svislým rozlišením 576 řádků, v každém až 720 bodů (u DVD často jen 352 bodů), ale obarvení už má poloviční rozlišení jak svisle, tak vodorovně (4:2:0). Další informace si přečti tady - a těm můžeš věřit.
Z uvedeného vyplývá, že při použití MPEG-2, ať už z DVB nebo z DVD, ve spojení s analogovou televizí jako zobrazovačem se význam propojení konektory S-video i RGB poněkud přeceňuje - z dekódovaných signálů Y, Pr a Pb se totiž musí signály RGB vymaticovat (je tedy jedno, zda ještě v settopboxu či až v TVP), trochu může zhoršit kvalitu jejich kódování do PALu a v TVP jejich dekódování, ale o tom už jsem psal - záleží na mnoha okolnostech, které rozhodnou o tom, jak moc to je znát.
Dnes je tedy nejefektivnější přenášet rovnou z dekodéru DVB signály YUV (častěji označované jako YPrPb), což je věc, s níž se tehdy u televizí nepočítalo...

[Hill]

Četl jsem a s základními fakty souhlasím, je v tom ale také řada pověr (připomínají mi předražené kabely z bezkyslíkaté mědi pro audiofily a podobné lahůdky).

RGB přenáší signály o základních barvách každý zvlášť, kdežto v CVBS se přenáší po jednom vodiči jak černobílý obraz, tak chrominanční signál zakódovaný a namodulovaný na nosnou barvy odpovídající příslušnému systému, t.j. PAL, NTSC nebo SECAM.
PAL a NTSC využívají toho, že jasový signál nemá spojité spektrum, ale čárové, v němž se vyskytují mezery opakující se po 50 Hz. Do nich je vloženo kmitočtové spektrum modulované barvonosné. Oba signály tedy lze v přijímači navzájem oddělit bez viditelného omezení vodorovného rozlišení černobílého obrazu. Zejména zde záleží na provedení a kvalitě propusti PAL(NTSC) a variantě zapojení dekodéru, jak velká část informace se přitom ztratí.
SECAM, protože pracuje s frekvenční modulací nosné barvy, pochopitelně neumožní využívat mezer ve spektru jasového signálu, proto má vždy omezené vodorovné rozlišení s určitým překrytím pásem využívaných černobílým obrazem a barevnou informací, viditelnost rušivých struktur se zmenšuje vf prremfází a deemfází (obvod "cloche"). Navíc se nepřenáší obě maticované složky (R-Y)' a (B-Y)' současně, ale střídavě - v každém řádku jen jedna z nich. Zpožďovací vedení se pak postará o "zapamatování" barvy z minulého řádku a zajistí tak přítomnost všech tří signálů (tím třetím je jasový signál Y) na vstupu matice RGB současně. Pochopitelně se tak zmenšuje svislé barevné rozlišení na polovinu a na vodorovných rozhraních v obrazu mohou vznikat barvy, které v záběru původně nebyly.

Jinak řečeno: PAL v Evropě má šířku pásma jasového kanálu cca 5MHz se šířkou pásma složkových signálů barvy asi 1,3MHz, stejně jako evropská verze NTSC (americká a východoasijská verze NTSC má šířku pásma jasového kanálu asi 3,9MHz, navíc jeho složkové signály nemají stejnou šířku pásma).
A to bez ohledu na to, jestli použiješ úplný televizní signál (CVBS) nebo povedeš černobílý signál jedním a na nosnou 4,43MHz namodulovaný chrominanční signál druhým drátem konektorem S-video.

Z toho vyplývá, že přenos obrazu formou signálů RGB je v analogové technice jedinou cestou, z níž lze dostat maximální vodorovné rozlišení. Potíž ovšem vznikne v okamžiku, kdy máš televizi, která má zvenčí přístupné signály jen jasový a oba složkové, ale k vytvoření signálů RGB dochází v matici "uprostřed integráku" a jeho výstup je přímo přizpůsobený buzení RGB koncových stupňů. V tomto místě už se s připojením vnějších signálů RGB nepočítalo a ani by to dost dobře nešlo (nejde regulovat jas, kontrast ani sytost barev, nefunguje automatická kompenzace závěrných napětí obrazovky a vůbec...).
Pokud tedy nemáš uvnitř televize ze scartu vyvedené signály RGB, prostě je ti výstup RGB ze settopboxu k ničemu.

Nicméně, i v DVB se pracuje se svislým rozlišením 576 řádků, v každém až 720 bodů (u DVD často jen 352 bodů), ale obarvení už má poloviční rozlišení jak svisle, tak vodorovně (4:2:0). Další informace si přečti tady - a těm můžeš věřit.
Z uvedeného vyplývá, že při použití MPEG-2, ať už z DVB nebo z DVD, ve spojení s analogovou televizí jako zobrazovačem se význam propojení konektory S-video i RGB poněkud přeceňuje - z dekódovaných signálů Y, Pr a Pb se totiž musí signály RGB vymaticovat (je tedy jedno, zda ještě v settopboxu či až v TVP), trochu může zhoršit kvalitu jejich kódování do PALu a v TVP jejich dekódování, ale o tom už jsem psal - záleží na mnoha okolnostech, které rozhodnou o tom, jak moc to je znát.
Dnes je tedy nejefektivnější přenášet rovnou z dekodéru DVB signály YUV (častěji označované jako YPrPb), což je věc, s níž se tehdy u televizí nepočítalo...

[jarda]

Souhlas, a nechci z toho dělat akademické fórum. I když mi na pracnosti nezáleží. Tak testnu Toshibu přes CVBS a uvidím. A budu muset respektovat i názor žen, je to pro ně. Já nevařím, nepeču a nemažím. A sleduji v dílně na jednom monitoru přes settop box TV a na druhém buď něco dělám, nebo klábosím.