Nabíječka autobaterií

[buddyns]

Ok, tak za cca 18 hodin dám echo.
Když budu baterii používat v dílně na udržení paměti autorádia, tak za jak dlouho od nabití se má dobít znova ? Bude stačit 1x do měsíce ?

[EKKAR]

Jestli to autorádio na ni nebude hrát, tak 1x měsíčně stačí.

Kdyby ale hrálo, tak bych ji radši připojil trvale na nějakej dobíječ se stabilním napětím nastaveným na 13,8V a s omezením proudu na řádově 0,5-1A.

V takovým režimu bude hlavní odběr rádia krejt baterie a během nečinnosti se zase dobije (přes noc) z toho stabilizovanýho zdroje. Maximální proud by bylo nutno přizpůsobit době činnosti rádia a proudu který odebírá, aby se odebraná energie stačila v době klidu zase do akumulátoru dobít.

[EKKAR]

Jestli to autorádio na ni nebude hrát, tak 1x měsíčně stačí.

Kdyby ale hrálo, tak bych ji radši připojil trvale na nějakej dobíječ se stabilním napětím nastaveným na 13,8V a s omezením proudu na řádově 0,5-1A.

V takovým režimu bude hlavní odběr rádia krejt baterie a během nečinnosti se zase dobije (přes noc) z toho stabilizovanýho zdroje. Maximální proud by bylo nutno přizpůsobit době činnosti rádia a proudu který odebírá, aby se odebraná energie stačila v době klidu zase do akumulátoru dobít.

[buddyns]

Když bude autorádio zaplé, tak ho budu napájet spínaným zdrojem.
Nevymaže se paměť z momentě když přepnu mezi zdrojem a baterii ?
Pokud ano dalo by se to vyřešit ? Třeba né přepínat to mechanickým přepínačem ale tranzistorem atd.

[EKKAR]

Pokud nechceš zároveň s provozem rádia tu baterku ze stejnýho spínáku i dobíjet, tak stačí dioda do přívodu kladnýho pólu od té baterky k rádiu.. Měla by mít co nejmenší úbytek napětí v propustným směru a měla by vydržet i náhodný zapnutí rádia bez toho spínáku - takže klidně nějakou Schottkyho dvojitou, vybranou ze starýho PC zdroje, oba systémy paralelně. Anodu diody na baterku, katodu na + přívodní svorku rádia. V momentě kdy zapneš na tu samou svorku připojenej spínák a bude dávat napětí vyšší, než bude v ten samej okamžik na baterii, ta dioda se zavře a proud poteče jen ze spínáku.

[EKKAR]

Pokud nechceš zároveň s provozem rádia tu baterku ze stejnýho spínáku i dobíjet, tak stačí dioda do přívodu kladnýho pólu od té baterky k rádiu.. Měla by mít co nejmenší úbytek napětí v propustným směru a měla by vydržet i náhodný zapnutí rádia bez toho spínáku - takže klidně nějakou Schottkyho dvojitou, vybranou ze starýho PC zdroje, oba systémy paralelně. Anodu diody na baterku, katodu na + přívodní svorku rádia. V momentě kdy zapneš na tu samou svorku připojenej spínák a bude dávat napětí vyšší, než bude v ten samej okamžik na baterii, ta dioda se zavře a proud poteče jen ze spínáku.

[buddyns]

Myslel jsem spíš něco takovýho

[EKKAR]

A proč to komplikovat reletem? Když dáš dost silnou diodu, bude to idiotensichr und bombenfest a nebude hrozit riziko, že se smažou nastavení.

[EKKAR]

A proč to komplikovat reletem? Když dáš dost silnou diodu, bude to idiotensichr und bombenfest a nebude hrozit riziko, že se smažou nastavení.

[rnbw]

Zdroj by som pripojil cez diodu na bateriu a hotovo. Tym by sa bateria nabijala pocas prevadzky radia. Akurat musi davat zdroj vhodne napatie.

[rnbw]

Zdroj by som pripojil cez diodu na bateriu a hotovo. Tym by sa bateria nabijala pocas prevadzky radia. Akurat musi davat zdroj vhodne napatie.

[buddyns]

Ok, v dílně jsem v rychlosti našel tuto http://www.gme.cz/univerzalni-a-rychle-diody-do-10-a/p1000k-p221-047/ bude stačit ?
Popřípadě tato http://www.gme.cz/schottkyho-diody-nad-10-a/mbr20100ct-p223-097/#popis

[BOBOBO]

Bohužel se zde zvrhlo vše na napětí , ale dost do toho vstupuje proud . Je třeba u té nabíječky měřit jak napětí , tak současně proud . Až sem alespoň tři dvoučíslí vrazíš , tak ti napíšeme , zda se tato nabíječka pro tebou udaný aku hodí . Např. 12,5V/6A , 14,0V/3A , 15,2V/2A . Ale já bych se stejně u hermetik neodvažoval jít až na 15V , podle mne je to zbytečné .

[buddyns]

Naprázdno nabíječka dává 20V, jakmile jsem připojil svorky na autobaterii napětí na svorkách bylo 13.4V a proud jsem naměřil 3.1A

[BOBOBO]

Takže běžně budeš nabíjet přes noc . Je to OK . Jen nwm , jak budeš kontrolovat nabití . Jestli máš ještě nějaký funkční aku se špinty a hustoměr , udělej výzkum . Třeba nebude ta 70ka ani výrazně plynovat .

[EKKAR]

[EKKAR]

[varok]

Nebo může být jako u svářeček navinuté jako rozptylové. Myslím, že to tak měly i nějaké typy zvonkových traf v takovém světlém plastu. Trafo má dvě cívky, na každém slouku samostatně. Na jedné je jen primár a na druhé sekundár.

[lintik]

[EKKAR]

Jenže tenhle způsob vinutí traf (každá cífka na jiným sloupku jádra) NENÍ ROZPTYLOVEJ - to je jen způsob konstrukce, kterýmu se říká JÁDROVÝ. Opačná konstrukce (vinutí na společný kostře na jednom centrálním sloupku) se pojmenovává PLÁŠŤOVÝ (transformátor) viz popis konstrukce zde: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=pl%C3%A1%C5%A1%C5%A5ov%C3%A9%20vinut%C3%AD&source=web&cd=1&ved=0CC8QFjAA&url=https%3A%2F%2Fmportal.zcu.cz%2FCoursewareZ%2FDownloadDokumentu%3Fid%3D27639&ei=zvSDUdPZFYnltQbKl4CYAg&usg=AFQjCNFfTkyzT1FguMwSux60_4PD2XbQ3A&bvm=bv.45960087,d.ZWU .


Rozptylový trafo je takový, který má část magnetickýho obvodu buď zkratovanou (magnetickým bočníkem), nebo má v jádru vložený "magnetický odporník" ve formě mezery, v případě svářečkových traf dokonce s měnitelnou šířkou té mezery. Mezera omezuje magnetický tok jádrem a tím snižuje zkratový proud. Když se ale jádro trafa poskládá bez mezery a jak primární, tak sekundární cívky se navinou podle vzorců platných pro napájecí trafo, je jádrový transformátor úplně stejně "tvrdý", jako plášťový. Naopak pokud se počet namotanejch závitů oproti výpočtu ZVÝŠÍ na primáru i na sekundáru ve stejným poměru, bude se jádro trafa míň sytit (bude v něm nižší magnetickej tok) a bude provozně "měkčí" = bude mít vyšší vnitřní odpor a z toho plynoucí i větší pokles napětí při zatížení. A to jsou právě podmínky, podle kterejch se motají trafa do nabíječek...

[EKKAR]

Jenže tenhle způsob vinutí traf (každá cífka na jiným sloupku jádra) NENÍ ROZPTYLOVEJ - to je jen způsob konstrukce, kterýmu se říká JÁDROVÝ. Opačná konstrukce (vinutí na společný kostře na jednom centrálním sloupku) se pojmenovává PLÁŠŤOVÝ (transformátor) viz popis konstrukce zde: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=pl%C3%A1%C5%A1%C5%A5ov%C3%A9%20vinut%C3%AD&source=web&cd=1&ved=0CC8QFjAA&url=https%3A%2F%2Fmportal.zcu.cz%2FCoursewareZ%2FDownloadDokumentu%3Fid%3D27639&ei=zvSDUdPZFYnltQbKl4CYAg&usg=AFQjCNFfTkyzT1FguMwSux60_4PD2XbQ3A&bvm=bv.45960087,d.ZWU .


Rozptylový trafo je takový, který má část magnetickýho obvodu buď zkratovanou (magnetickým bočníkem), nebo má v jádru vložený "magnetický odporník" ve formě mezery, v případě svářečkových traf dokonce s měnitelnou šířkou té mezery. Mezera omezuje magnetický tok jádrem a tím snižuje zkratový proud. Když se ale jádro trafa poskládá bez mezery a jak primární, tak sekundární cívky se navinou podle vzorců platných pro napájecí trafo, je jádrový transformátor úplně stejně "tvrdý", jako plášťový. Naopak pokud se počet namotanejch závitů oproti výpočtu ZVÝŠÍ na primáru i na sekundáru ve stejným poměru, bude se jádro trafa míň sytit (bude v něm nižší magnetickej tok) a bude provozně "měkčí" = bude mít vyšší vnitřní odpor a z toho plynoucí i větší pokles napětí při zatížení. A to jsou právě podmínky, podle kterejch se motají trafa do nabíječek...