Sycení jádra cívky permeabilita(změna), změna indukčnosti L

[studentmmem]

Mám vzduchovou cívku a zajímá mne, jak se mění permeabilita.

V podstatě mne zajímá je nějaký vzorec, který mi říká, když znám konstrukci cívky a napětí. Jak se mi změní po přivedení na pěti na cívku její permeabilita a výsledná indukčnost(která je na ni závislá), protože používám různá jádra na stejnou vzduchovou cívku.

[Tahle otázka mě zajímá nejvíce.
Dále mám vzduchovou cívku. Když ji změřím má nějakou indukčnost L po přivedení napětí a krátkém odpojení třeba po jedné minutě změření je její indukčnost 10krát větší(ta pozvolna klesá než se ustálí na konkrétní hodnotě). Čím je toto způsobeno a nějaký vzorec, který to vysvětluje. Měl jsem za to že L je pevně danou konstantou, která vznikne konstrukcí cívky a může se pouze změnit nasycením jádra.

Když do výpočtů pak používám L na vztahování(Síla - F) nějakého jádra a vytahování používám jaké L to z ustáleného stavu nebo to, co tam je po odpojení?

Děkuji za jakoukoli odpověď.[/b]

[serviceman]

Čím to měříš?

[forbidden]

Jak může permeabilita záviset na napětí?

[forbidden]

Jak může permeabilita záviset na napětí?

[BOBOBO]

Mám zato , že jsi nám nenapsal , z jakého materiálu jádro jest . Možná zde poběží o maghysterezi , jenže v naší praxi se takovéto materiály v podstatě nepoužívají . V tom by mohl být ten čokl .

[Hill]

[Hill]

[studentmmem]

Děkuji za rychle reakce.

V tom je jeden z problémů u jader netuším materiál. Je to vše staré.
Ale beru v potaz první jádro, od něj se už pak odrazím.

Naprázdno naměřím 130mH a 620mH(s jádrem) z toho plyne, když to podělím, že materiál jádra má něco k 5 permeability.
Když to připojím a odpojím indukčnost mi zroste asi pětkrát, než se to opět ustálí zpětně na 620mH.

Pro měřil jsem to normálně ručním měřičem na indukčnost.

Já myslel, taky že nemůže, ale první magnetizace konstantním napětím, mě napadlo, že došlo ke změně v jádru(právě ta hystereze mne také napadla).
http://home.tiscali.cz/ok1ayy/pdata/Ferity01.pdf koukal jsem tu na příklad dva, proto mne napadla nějaká změna, ale zde je to i fregvenčně závislé, což v mém případě není.

[studentmmem]

Hill - v tom máš pravdu teď sem se na to díval, problém je možná také v tom, toho jsem si všiml až nyní, že část toho jádra je napevno v cívce.

V kostře cívky je asi 1/10 jádra. Takže už nemohu tvrdit, že je z cela vzduchová.

[serviceman]

Já bych se radši "odrazil" od toho druhého případu vzduchové cívky, která tě, jak píšeš, zajímá víc. Pustíš do ní (ss?) proud, vypneš, a naměříš jinou indukčnost?

[studentmmem]

Ještě jsem zkusil tedy vzít to jádro a za sunout ho do jiných vzduchových cívek. Které mají pouze kostru.

Výsledek je, že s jádrem a bez jádra L.
1.540H
0.376H

3.74H
0.92H

Což je permeabilita 4.1 toho jádra, ale jsou trošku volnější.

Ale nezkoušel jsem je odpojit a připojit, protože ta cívka s kterou si hraji je na 24 voltů a tyhle ty jsou na 300V a 230V s takovým zdrojem doma nedisponuji.

[studentmmem]

serviceman
Ano po odpojení naměřím asi pětkrát větší indukčnost, po nějakém čase se opět hodnota ustálí spět na původní, něž byla cívka připojena ke zdroji.

Ale jak jsem bral v potaz, je tam kus jádra i přesto v té vzduchové cívce nevím proč výrobce dával kus jádra na pevno a k tomu pohyblivé jádro.

Zkusím si koupit jenom čistě obyčejnou vzduchovou cívku a změřit si zda vždy zůstává L konstantní(po odpojení a připojení něco do 24 voltů). Já si myslel právě, že podle vzorců je to konstanta a tohle mne vyvedlo úplně z míry.

[serviceman]

Z míry ses vyvedl sám tím, že píšeš o vzduchové cívce, která ale vzduchová není - jakkoliv je zbytek jádra malý - někde, zdánlivě i úplně mimo cívku, se v jejím magnetickém poli nachází nějaký feromagnetický materiál.

[studentmmem]

serviceman
Ano to máš pravdu, ale otázka je jak je možné tedy, že je ta indukčnost různá. Jestli se dá nějak dopočítat, jakou indukčnost ta cívka dosahuje maximální, když je připojena na napětí. Pokud tedy jádro má na tento efekt nějakou reakcí, jak je vidět má - prostě se změní indukčnost.

[kulikus]

[serviceman]

Hill na to už odpověděl. Stejnosměrným proudem posouváš pracovní bod a i po jeho vypnutí tam zůstává nějaká remanence, která je podle proudu různě velká a pracovní bod je tedy různě posunut.

[studentmmem]

kulikus

Za češtinu se omlouvám, ta asi lepší nebude.
Studuji chemii a toto je trošku mimo mě elektro a magnetizmus.