Nabíječka baterií pomocí peltierova článku

[danhard]

To je výhoda toho petrolejkovýho generátoru, ten se utavit nedá

[Olchor]

Docela by mě zajímalo, jak to bylo ufachčený. Asi spousta klasických svařených kovových termočlánků v sérii...

[danhard]

Přesně tak, normální krejzlík z termočlánkovejch materiálů.

[koob]

Zde se u TEG článku uvádí teplota 235°C. To je tedy ta pracovní teplota, tedy teplota kterou mohu zahřát jednu stranu článku? Já to právě pochopil jako Δt, tedy rozdíl mezi teplotou jedné a druhé strany článku.

http://www.aliexpress.com/store/product/10PC-LOT-Seebeck-Thermoelectric-Power-Generation-Peltier-Module-TEG1-241-1-4-1-2-55x55MM-MAX/901312_871406098.html

http://www.alibaba.com/product-detail/Thermoelectric-Power-Generation-Peltier-Module-TEG1_60006583774.html?spm=a2700.7724857.35.1.UOmdPh

(zde dokonce jen 200°C a to se jdená o totožný článek)

[Artaban001]

když se Ti bude chtít, tak si udělej kovový termosloup. Návody najdeš na netu. Nemají tak "vysokou"* účinnost, jako polovodičové, ale zase je můžeš zhavit do ruda. navíc pořizovací materiál Tě moc nepoloží. (železný a konstantanový drát)
* Mezi námi, mizernou účinnost mají i ty polovodičové (nevím kolik, ale snad jednotky procent), ty kovový snad nějaký zlomky procent..

[Olchor]

to koob - ano, to je max. teplota, na kterou můžeš zahřát i jen jednu stranu článku. Vevnitř jsou polovodičové sloupečky, pájené pájkou, která snese max. těch 235°C,
účinnost bývá 2 - 4%, víc ani ťuk. U drátěných článků nevím, ale odhadoval bych tak o řád míň.

[koob]

Olchor: OK, dík za info... Budu tedy muset pod článek umístit nějaký materiál s velkou tloušťkou...

[Olchor]

Jo, dal bych tam tak 5mm Al desku a pro experimenty přidal na teplou stranu článku měřicí termočlánek na hlídání teploty.

[Hill]

Kdysi se to nazývalo Seebeck - Peltierovy články. A tvrdilo se, že Peltièr odvádí teplo, Seebeck vyrábí elektrický proud. Ovšem to vyšlo v knížce Mladý technik 6 v roce 1966, tak už to třeba ani není pravda.
Nicméně na základě toho ani já pro termočlánek vyrábějící na principu teplotního spádu elektrickou energii nepoužívám název Peltièrův, ten znám právě jen v souvislosti s přesunem tepla potažmo chlazením působením elektrického proudu.

[Hill]

Kdysi se to nazývalo Seebeck - Peltierovy články. A tvrdilo se, že Peltièr odvádí teplo, Seebeck vyrábí elektrický proud. Ovšem to vyšlo v knížce Mladý technik 6 v roce 1966, tak už to třeba ani není pravda.
Nicméně na základě toho ani já pro termočlánek vyrábějící na principu teplotního spádu elektrickou energii nepoužívám název Peltièrův, ten znám právě jen v souvislosti s přesunem tepla potažmo chlazením působením elektrického proudu.

[Mira_A]

[Olchor]

Ten materiál ale vede teplo v daném směru tam i zpátky stejně ( jinak by to porušovalo 2 termodynamický zákon), jen ve směru třeba kolmém vede jinak ( ale zas tam i zpět stejně) Pro dané použití nevidím přínos. Nejpravděpodobnější příčina divného chování TEG je přehřátí.

[Atlan]

Ten teromoclanok je istota konstatntan sa za zohnat a nabodovat to je tiez mozne, a mozes to zhavit do ruda, aj ked to bude mat horsiu ucinnost rozdielom teploty to dobehnes namiesto yoho polovodica s nekvalitnou pajkou.

[Olchor]

No jo, ale musíš jich dát aspoň tak 500 seriově, aby to něco dalo...

[koob]

Žádnou fólii jsem na článku neměl, ale rozhodně tam nějakou umístím, pro lepší přenos tepla na článek. Nyní řeším, že budu asi muset ty 2 peltiery spojit paralelně. Nevítě někdo jestli je to může poškodit? Známý mi tvrdí, že prý může, ale nějak se mi to nezdá... Potřebuji totiž větší proud, aby mi to spustilo nabíjení i telefonu... zatim mi to nabijí pouze moji mp3, která tak velký proud nepotřebuje...

[Mira_A]