Takový malý příklad na zamyšlení:
Máme MOSFET s kapacitou hradla vůči kanálu 1nF, (izolované) hradlo je nabité na 5V a tranzistor je částečně otevřený. Co se stane, když za těchto podmínek posuneme hradlo do dvojnásobné vzdálenosti od kanálu?
Pravděpodobně se zdvojnásobí Ugs, zatímco náboj na G a Id se nezmění. To by vypadalo na to, že tranzistor je spíš řízen nábojem než napětím. Zase na druhou stranu, mechanická manipulace s hradlem není zrovna typická operace při provozu tranzistoru.
Andrea napsal(a):
A co jsi zjistil, čím je tedy dle tebe řízený MOSFET?
Přemýšlím o tom. Je to opravdu docela problém. Zkusím popsat názor, který mám zrovna teď, ale možná ho ještě budu muset přehodnotit, protože je to fakt dilema. Možná budu mluvit trochu z cesty, omluvou mi budiž, že spíš programuju a moje představy o MOSFETech jsou velice zjednodušené a neúplné.
Takže zatím jsem došel k tomu, že obecně to asi říct nejde, protože záleží mimo jiné na režimu, ve kterém tranzistor provozujeme. Zkusím některé vypsat:
1) Uds>Ugs, Ugs je malé, takže se ještě nezačal tvořit kanál. Na tom Tvém obrázku mosfet1.gif je Qg od 0 do asi 3nC. Id skoro neteče, tranzistor se chová asi jako dva kondenzátory mezi G a S a mezi G a D. Asi se nedá říct, že by byl nějak řízen. Taky těžko říct, jestli je napětí způsobeno nábojem, nebo je to obráceně. Takže nelze rozhodnout.
2) Uds>Ugs, na obrázku mosfet1.gif je Qg od asi 3nC do 10nC, Ugs je konstantních asi 3V. Se zvyšujícím se Qg se postupně natahuje kanál od S k D. Id je pořád víceméně 0. V tomto případě je délka kanálu řízena jednoznačně nábojem. Napětí je totiž konstantní. Jelikož je ale Id skoro nula, není to moc zajímavý režim.
3) Uds>Ugs, na obrázku mosfet1.gis je Qg od asi 10nC. Kanál je natažen až k D a tam je zaškrcen. Napětí v kanálu postupně roste - u S bude 0, u zaškrcení bude o prahové napětí nižší než na hradle. To zaškrcení se ustálí tak široké, aby skrz teklo právě tolik proudu, kolik pojme kanál, takže tranzistor se chová jako zdroj proudu. Ustálí se určité rozložení náboje podél kanálu z obou stran dielektrika - na hradle i v kanálu. Tohle rozložení náboje záleží na Ugs, tvaru kanálu, dielektrika atd. Když to budu počítat, tak vyjdu z napětí Ugs, z toho spočítám průběh náboje na hradle a v kanálu a pak součtem zjistím celkový náboj Qg. Kdybych to měl počítat obráceně, tj. z Qg určit Ugs, tak je to naprosto šílený. Proto si to představuju spíš tak, že to celé řídím napětím Ugs a zbytek se odvíjí od toho napětí. Asi je to subjektivní, ale v tomhle režimu bych to chápal, že tranzistor je řízen napětím.
4) Uds<<Ugs. Tady se tranzistor nechová jako zdroj proudu, ale spíš jako proměnlivý odpor. Napětí mezi hradlem a kanálem je všude zhruba stejné, takže je to takový kondenzátor. Zase je těžko říct, jestli je napětí způsobené nábojem, nebo naopak. Záleží asi hlavně na tom, jak ten tranzistor budím. Když to bude normální spínací tranzistor, tak mu elektrodou přivádím hlavně napětí, které má nějaký význam, a náboj je pro mě parazitní jev. Když to bude nějaký tranzistor s izolovaným hradlem v EPROM nebo DRAM paměti, tak ho zase spíš řídím nábojem, který mám někde schovaný. Takže záleží na způsobu buzení. Nicméně, trochu bych v tomhle případě preferoval to řízení nábojem, protože právě množství náboje v kanálu (a tedy na hradle) určuje vodivost. Napětí mě zase tak moc nezajímá, pokud jde o pochopení funkce tranzistoru. To je ten Tvůj příklad s oddálením hradla.
Takže si myslím, že je to jednak subjektivní věc, a i ten můj subjektivní pohled se ještě liší případ od případu. Obecně říci nelze nic a klidně bych to nazýval tranzistor řízený polem, jen abych to odlišil od bipolárů. I když, samozřejmě, lze říct, že i MOSFET je řízený proudem - tím proudem se řídí rychlost otevření.
Zajímavé úvahy, ale je v nich dost chyb. Například při 2) není Id = 0 nýbrž už tranzistorem teče proud a z hlediska spínacího pochodu je to velmi zajímavý a důležitý režim, to je to tzv. Miller plateau. Při 3) není Uds>Ugs ale Uds už je téměř nulové. Na obrázku jsou naměřené průběhy při spínání tranzistoru IRFP460 při různých Uds, bohužel tam není proud Id, ale i tak z toho je lecos vidět.
No, chyby tam budou. Já s tímhle vážně nedělám. Myslím si ale, že to Miller kdovíco na tom časovém průběhu je něco jiného. To bude souviset s Millerovou kapacitou, takže půjde vyloženě o změnu dUds/dt. Při konstantním Uds se tenhle jev prostě nemůže projevit, takže na obrázku mosfet1.gif ho ani nemůžu najít (tam je Uds konstantní). Myslím si, že ty dvě zploštění na těch dvou obrázcích si neodpovídají, není to totéž. Přiznám se, že nevím přesně, co to zploštění na mosfet1.gif znamená, jako laik si představuju, že se buduje kanál a že je to slabý efekt, který na tom časovém průběhu ani není moc vidět, ale to je fakt jen moje laická představa. Tím, že to Miller blbost na obrázku mosfet1.gif vůbec nemůže být vidět, si jsem ale poměrně jistej.
Aha. Ono to bude jinak. Ono na tom obrázku mosfet1.gif nebude Uds konstantní. A bude to skutečně zobrazovat tu Miller věc. Já bych totiž čistě laicky skoro čekal, že vytvořením kanálu se kapacita hradla trochu zvýší, protože PN přechod má taky izolační vlastnosti. Záleží, jak to je v tom tranzistoru přesně udělané. A myslel jsem, že to ten obrázek zobrazuje, protože by to vypadalo přesně tak. To víš, já v tom nedělám. Takže pokud to tak je, tak ty moje body 1) a 2) jsou blbost. Zůstávají body 3) a 4). Takže stále platí, že záleží na režimu.
Jinak, ten Millerův jev bych do tohodle totiž vůbec netahal. To je vyloženě parazitní jev. Jakási zpetnovazební kapacita, která ze zesilovače udělá integrátor. Se samotným principem MOSFETU to nesouvisí. To si můžu přidat mezi G a D ještě externí kondenzátor a bude se to chovat ještě jinak. Nebo bych mohl chování tranzistoru posuzovat podle indukčnosti přívodů - ta tam taky vždycky bude.
Je zajímavé,co takový dotaz na pájení MOSFETU vyvolá za reakce.Nikdo se zatím nepozastavil nad možností zničení fetu (a nejen fetu) napětím na které se člověk nabije třeba pošoupnutím po židli nebo zvednutím se.Proto se používají všelijaké náramky, antistatické podlahy a pod.Mně se osvědčilo velice jednoduché opatření-ovinutí vývodů (pokud to pouzdro umožní) jemnou licnou. Potom je možné pájet čímkoliv .A teď se na mně můžete sesypat.
Založen: Jan 05, 2007 Příspěvky: 4669 Bydliště: poblíž HK
Zaslal: so červen 06 2009, 14:51 Předmět:
promise napsal(a):
Mně se osvědčilo velice jednoduché opatření-ovinutí vývodů (pokud to pouzdro umožní) jemnou licnou. Potom je možné pájet čímkoliv .A teď se na mně můžete sesypat.
Nevidim duvod, proc by se do tebe mel nekdo poustet...vzdyt to je zakladni poucka prace s FETy. Slusnout vsechny vyvody k sobe, potom pripojit na zemni potencial zarizeni, do ktereho ten FET davas kvuli vyrovnani potencialu, zapajet FET a to slusnuti odstranit. Takze to delas tak jak se to delat ma _________________ ...to co pisu nemyslim zle, ikdyz to tak muze vyznit...
Já bych viděl problém pájení trafopájkou spíš v tom, že vypínač vypíná pouze jeden pól sítě. Pokud vypíná nulák, tak se kapacitně přenese 230V na pájecí hrot - doutnavková zkoušečka svítí, ale při dotyku prstem není nic cítit. Nejedná se o veliký náboj, ale citlivé polovodiče zničit může..
Takže by nebylo od věci pro ty, co propagují pájení trafopájkou za každou cenu vybavit pájku třižilovým kabelem a uzemnit střed sekundárního vinutí..
Tak při sledování fora asi už bych zvládnul vejšku (pokus o vtip). Pořád mě vrtá hlavou kde dělam chybu. Nějak ty fety mě nemaj rády! Posílam foto kam je chci naletovat. Buď je zničim teplem nebo statikou(další možnosti co píšete). Takže kuli tomu jsem koupil (za flašku šnapsu) tu pajku WELLER jaksem dal na forum. Mam poslední dva pokusy (pak musim objednat). Dratkem zkratuji vývody připájim na plošák G-S a pak prohřát D dokud se nechytne cín (200C). Nebo mam potřít plošák pájecí pastou aby se D přiletoval na celou plochu? Prosím poraďte!!! Už jsem z toho na prášky.
Tady je foto :
Založen: Jan 05, 2007 Příspěvky: 4669 Bydliště: poblíž HK
Zaslal: po srpen 03 2009, 18:01 Předmět:
Já když letuju drainy, tak nejdřív pocínuju plošku na DPS, potom samotný křidélko(drain), přiložím to na sebe a prohřívám a prohřívám, přitom na to lehce tlačím kleštičkami, až pájka povolí a pěkně se to slije, hrot dám pryč a čekám a čekám, až to schladne. Při vývoji nějakýho krámu ty FETy letuju třeba 10x a fungují pořád. _________________ ...to co pisu nemyslim zle, ikdyz to tak muze vyznit...
Já když letuju drainy, tak nejdřív pocínuju plošku na DPS, potom samotný křidélko(drain), přiložím to na sebe a prohřívám a prohřívám, přitom na to lehce tlačím kleštičkami, až pájka povolí a pěkně se to slije, hrot dám pryč a čekám a čekám, až to schladne. Při vývoji nějakýho krámu ty FETy letuju třeba 10x a fungují pořád.
Já už te plošák mam pocínovanej od výrobce.Tak jenom pocínovat drain?
Založen: Jan 05, 2007 Příspěvky: 4669 Bydliště: poblíž HK
Zaslal: po srpen 03 2009, 20:55 Předmět:
Já bych na DPS ještě trochu pájky přidal, ať tam je dost materiálu...co bude náhodou přebývat, "uteče" okolo. _________________ ...to co pisu nemyslim zle, ikdyz to tak muze vyznit...
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
)
