Jak dostat do tv 100Hz obraz přes kompetentní vstup?

[TeslaPC]

Zdravím, před nějakou dobou jsem si domů sehnal 100Hz CRT TV, kontrétně tv Panasonic. Televize má kompetentní vstup, což jsem zjistil že je jediný vstup co dokáže televizi dodat obraz s obnovovací frekvencí 100Hz. Rád bych těch 100Hz využil naplno ne jen k tomu že obraz se vykresluje 100x za sekundu a nebliká to, ale když někde budou nějaký rychlejší scény aby se obraz ani trochu netrhal, mám k tv přes kompetentní vstup připojené DVD, ale nevím jestli tam opravdu jde z toho DVD disku obnovovací frekvence 100Hz, když na tv otevřu info tak mi tam svítí že do tv přichází 100Hz ale mě jde o to jestli těch 100Hz přichází i z toho DVD disku ze kterého běží film, jestli nejde z DVD 50Hz a pak se to jen nepřepočítává na 100. Nevíte někdo jak to je, a jak bych nebo spíš z čeho bych mohl do tv přes ten kompetentní vstup dostat plnohodnotných 100Hz?
Díky

[Ivan_01]

Len tak narýchlo z webu. PS: kompetentné video neexistuje

Kompozitné video

Kompozitné video pripojenie je také dlhé známe spojenie, ktoré používa "žltý kábel RCA". Kompozitné video pripojenie odošle analógový obrazový signál, v ktorom sú časti farieb a čiernej farby prenesené spolu.

Toto pripojenie sa používa po celé desaťročia na televízoroch, videoprojektoroch, prijímačoch domáceho kina, káblových / satelitných boxoch a nachádza sa aj ako sekundárne pripojenie na DVD prehrávače / rekordéry a aj staršie prehrávače diskov Blu-ray.

Kompozitné video, vykonané v tomto formáte pripojenia, je spojené s videom s nízkym rozlíšením (tiež označované ako štandardné rozlíšenie). Na mnohých televízoroch je vstup kompozitného videa často len označený ako "video", "video line-in" a ak je spárovaný s analógovými stereo audio vstupmi, "AV-in".
Komponentné video

Komponentné video pripojenie, ktoré sa realizuje v produktových produktoch na báze spotrebného materiálu, sa vlastne skladá z troch samostatných pripojení typu "RCA" a káblov s červenými, modrými a zelenými konektormi pripojenia, ktoré je potrebné pripojiť k zodpovedajúcim vstupom alebo výstupom, ktoré majú červenú zelenú a modrú farbu.

Na zariadeniach, ktoré poskytujú komponentné video vstupy a výstupy, môžu vstupné / výstupné pripojenia tiež niesť dodatočné označenia Y, Pb, Pr alebo Y, Cb, Cr. Čo tieto iniciály znamenajú, že červené a modré káble nesú farebné informácie video signálu, zatiaľ čo zelený kábel nesie časť B & W alebo "jas" (farba) farebného signálu.

Komponentné video je veľmi flexibilné, napriek tomu, že káblové pripojenia prechádzajú analógovým videom, možnosti sú oveľa rozsiahlejšie ako kompozitné video pripojenia, pretože sú technicky schopné odovzdávať rozlíšenie až do 1080p a môžu tiež prenášať video signály, ktoré sú buď prekladané a progresívne .

Avšak kvôli požiadavkám na ochranu proti kopírovaniu, nástupu digitálneho televízneho prenosu a Blu-ray diskov, schopnosti zdieľania komponentných videí s vysokým rozlíšením boli k 1. januáru 2011 započítané pomocou Tokenu Image Constraint.

Token obmedzenia obrazu je signál, ktorý môže byť zakódovaný na zdroj obsahu, ako je napríklad disk Blu-ray, ktorý rozpozná používanie pripojení komponentného videa. Ak je detekovaný, token obmedzenia obrazu potom môže na neoprávnených zariadeniach, ako je napríklad televízor alebo videoprojektor, vypnúť vysielanie signálu s vysokým rozlíšením (720p, 1080i, 1080p). Toto však neovplyvňuje zdroje obsahu, ktoré existovali pred tým, než bolo toto obmedzenie implementované.

Ďalším krokom bolo, že v roku 2013 bolo komponentné video oficiálne vylúčené ako možnosť pripojenia pre prehrávače diskov Blu-ray a odporúča sa, aby výrobcovia obmedzili alebo odstránili túto možnosť na iných zariadeniach so zdrojmi videa.

zdroj https://sk.eyewated.com/zdielane-vstupy-pre-kompozitne-komponentne-video/

[TeslaPC]

Možná už se nepoužívá, ale pořád si myslím že je dost zařízení které se vyráběly co ho mají, tomu svědčí to že s kompetentním výstupem tu mám nejméně 4 DVD rekordéry 1 VHS rekordér a všiml jsem si že kompetentní výstup umožňuje i PlayStation

[pocitujlasku]

kompozitny, kua, kompozitny.
ano, ma to aj v dnesnej dobe takmer kazdy dvd, settopbox, blueray, satelit. je to hlavne z dovodu, ze je tam max. kvalita PAL, takze ziadne fullhd, 4k takze to velmi neriesia, ale je to zaruka, ze to pripojis s cimkolvek, a nemusis riesit ziadne drm ani macrovision ci ine ochrany - ale za cenu nizkej kvality

[Ivan_01]

ešte raz, kompetentné video ako to nazývaš ty neexistuje. Existuje komponentné a kompozitné video. (žltý cinch alebo tri cinche modrý, zelený a červený) Nič ti nebráni pripojiť TV a VCR kompozitným káblom a budeš vidieť výsledok.

[TeslaPC]

To jsem asi já zmotal název hrozně lehce se tetno složitý název plete, kompozitním kabelem to samozřejmě připojit můžu, můžu to připojit a i klasickým SCARTem, ale ty mi nedokážou přenést obnovovací frekvenci 100Hz.

[Ivan_01]

no a vzhľadom na to, že záznamy na VHS sú v norme PAL so snímkovou frekvenciou 25 Hz, tak z videa tam 100 Hz signál nedostaneš. Procesor v TV dopočítava "mid-frame" zjednodušene duplikuje jednotlivé polsnímky a tým sa tvári ako 100Hz. A potom ešte existujú fičúry ako black frame insertion atď. ale to sme už pri plackách. študuj https://www.datart.cz/novinky/radce/obnovovaci-frekvence-televizoru-kdyz?gclid=Cj0KCQjwz7uRBhDRARIsAFqjulnyj89pvCAfwWo5OpHHh5WIfzr6HFyyp9iVM9_pgF4O3y0GilN3m1saAmBzEALw_wcB

[Hill]

Ano, je to tak: komponentní video pracuje s analogovým formátem v Gerberově soustavě, čili půlsnímkovou frekvencí 50 Hz (prokládané/interlaced řádkování po 312,5 řádku, střídavě liché a sudé řádky). Celých snímků je pak 25 za sekundu. Tuto normu zvládá jak kompozitní video (kompletní CVBS signál s barvou zakódovanou v PAL), tak komponentní (zvlášť jasový signál a zvlášť zakódované chrominanční signály Pr a Pb nebo Cr a Cb).

Snímkovou frekvenci 100 Hz nikdy analogová televize k propojení neměla, tedy pro ni není definovaná ani norma pro scart či jiný AV in.
Ani z videa, ani z DVD přehrávače nepoleze snímková frekvence 100 Hz, ale jen 50 Hz.
Přitom je úplně jedno, jestli televize zobrazuje se snímkovým kmitočtem 50 Hz nebo 100 Hz, obnovovací, resp. snímková frekvence zobrazovače není na televizní normě bezpodmínečně závislá.

Pokud zobrazovač frekvencí 100 Hz pracoval, pak se každý snímek pro zobrazení uložil do paměti zobrazovače (televize) a dvakrát zopakoval pro obrazovku, u těch dražších modelů se vytvářely ty "snímky navíc" zjednodušeně řečeno poměrně komplikovanou interpolací z předchozího a následujícího snímku.
Prostě to nemění nic na tom, že snímková frekvence na vstupu AV (popř. SCART) televize může být jen 50 Hz a řádková 15625 Hz, s jinou si televize obvykle neporadí (jen, když umí taky NTSC, to je tam v normě FCC 59,94 Hz a 15675 Hz - jak vidíš, rozdíl frekvencí celkem nepatrný).

[Hill]

Ano, je to tak: komponentní video pracuje s analogovým formátem v Gerberově soustavě, čili půlsnímkovou frekvencí 50 Hz (prokládané/interlaced řádkování po 312,5 řádku, střídavě liché a sudé řádky). Celých snímků je pak 25 za sekundu. Tuto normu zvládá jak kompozitní video (kompletní CVBS signál s barvou zakódovanou v PAL), tak komponentní (zvlášť jasový signál a zvlášť zakódované chrominanční signály Pr a Pb nebo Cr a Cb).

Snímkovou frekvenci 100 Hz nikdy analogová televize k propojení neměla, tedy pro ni není definovaná ani norma pro scart či jiný AV in.
Ani z videa, ani z DVD přehrávače nepoleze snímková frekvence 100 Hz, ale jen 50 Hz.
Přitom je úplně jedno, jestli televize zobrazuje se snímkovým kmitočtem 50 Hz nebo 100 Hz, obnovovací, resp. snímková frekvence zobrazovače není na televizní normě bezpodmínečně závislá.

Pokud zobrazovač frekvencí 100 Hz pracoval, pak se každý snímek pro zobrazení uložil do paměti zobrazovače (televize) a dvakrát zopakoval pro obrazovku, u těch dražších modelů se vytvářely ty "snímky navíc" zjednodušeně řečeno poměrně komplikovanou interpolací z předchozího a následujícího snímku.
Prostě to nemění nic na tom, že snímková frekvence na vstupu AV (popř. SCART) televize může být jen 50 Hz a řádková 15625 Hz, s jinou si televize obvykle neporadí (jen, když umí taky NTSC, to je tam v normě FCC 59,94 Hz a 15675 Hz - jak vidíš, rozdíl frekvencí celkem nepatrný).

[rnbw]

Presne tak, z hladiska signalu tieto 100Hz TV funguju presne rovnako ako kazdy iny (50Hz) televizor. Jediny rozdiel je na pohlad - obraz neblika.

[rnbw]

Presne tak, z hladiska signalu tieto 100Hz TV funguju presne rovnako ako kazdy iny (50Hz) televizor. Jediny rozdiel je na pohlad - obraz neblika.

[TeslaPC]

To jsem nevěděl, myslel jsem si že přes komponentní vstup protlačím 100Hz, ale když ne tak nevadí, ale nechápu teda proč a to je jen u Komponentního vstupu když otevřu info tak tam svítí 100Hz, přikládám obrázek. Aspon mát en Komponentní vstup o něco vyšší kvalitu obrazu, protože když to porovnám s ostatními vstupy, SCART, Kompozitní video, Analogový tuner, tak tenhle vstup má nejostřejší obraz a lepší barvy, a v obraze není ani malinko šumu.

[Hill]

Ten údaj 100 Hz v OSD je spíše reklamní finta - říká ti jen tolik, že na obrazovku se nakreslí obraz shora dolů 100x za sekundu, ale to je všechno. Vstupy i tuner stále očekávají svých 50 Hz.
Konečně - v kině se taky promítlo políčko, zakrylo se a promítlo se ještě jednou, znovu zakrylo a film se posunul na další políčko, to se zase dvakrát promítlo..., aby těch změn světlo/tma bylo 48 za sekundu, když film je točený 24 snímky.
V projektorech na filmy 16 nebo 8 mm je závěrka třícípá, každé políčko se promítá třikrát, protože zvlášť osmičky a super osmičky byly vesměs natáčené frekvencí 16 resp. 18 snímků/s.
Jenomže v televizi se nerozsvítí celá plocha stínítka CRT obrazovky najednou.
Rozsvěcí se vždy jediný bod a kreslí se zleva doprava a shora dolů. Dosvit už svítícího bodu (resp. trojice luminoforů RGB) musí být tak dlouhý, aby jeho jas příliš nepoklesl, než ho začnou elektronové svazky kreslit znovu, ale zase tak krátký, aby za pohybujícími se světly nezůstával chvost v obrazu (například).
Televize vysílala 25 úplných snímků za sekundu.
Ale každý snímek se zase vysílá nadvakrát - je rozdělený na liché a sudé řádky, čili se nakreslí napřed liché a pak mezi ně ty sudé. Tomu se říká prokládané řádkování. Díky těsné blízkosti sousedních řádků a určité neostrosti stopy paprsku to nakonec vypadá, že se kreslí do stejného místa.
Čili shora dolů se obraz nakreslí 50x za sekundu. To má dvě výhody:
- bod vlevo nahoře nepohasne za tu padesátinu sekundy, než dokreslí obraz až doprava dolů, ještě o tolik, aby obraz viditelně blikal,
-objem informace vysílané za stejnou dobu je poloviční a televizi stačí menší šířka kanálu pro stejné vodorovné rozlišení.
Jenomže rozměry stínítek časem rostly, obrazovky umožnily dosáhnout vyššího kontrastu, což vedlo k tomu, že někteří diváci už zase začali pozorovat blikání obrazu (zvlášť ti, kdo si nastavovali jas blbě, že jim chyběla v obraze černá, a doháněli to kontrastem a sytostí, někteří borci to dokázali i u televizí vnitřně seřízených tak, aby si místo černé tu šedou nastavit nemohli - nic se nedá udělal naprosto blbuvzdorné a blbci jsou vynalézaví a vždy o krok napřed).
Kvůli takovým se zavedl svislý rozklad 100 Hz, kterým se každý snímek vlastně zobrazuje 4x.
Všimni si, že do televizí s úhlopříčkou pod nějakých 56 cm se snímková frekvence 100 Hz nedávala.
Ale tohle vše sis mohl přečíst na mnoha jiných stránkách na internetu, nehledě k tomu, že je to popsané i v řadě knížek z dob dávno předinternetových.

Samozřejmě, že z komponentního vstupu může být obraz o něco ostřejší, protože se do televize veze černobílý obraz po samostatném drátu, může využívat celou šířku kanálu. Omalovánky Pr, Pb se vezou zvlášť přes vlastní vstupy a obejdou podstatnou část dekodéru barev, vlastně se z nich v televizi jen vymaticuje informace o zelené barvě.
Ale to platí jen v případě, že jak televize, tak zdroj signálu (DVD přehrávač) toto propojení korektně podporují.
Ono totiž vzájemné proložení spekter jasového signálu s chrominančním v signálu CVBS (kompozitním) vypadá geniálně, že teoreticky umožňuje jasové složce využívat celou šířku jasového kanálu, aniž by modulovaná nosná PAL (nebo NTSC) nějak pozorovatelně rušila v obrazu, dají se tedy přenášet původním TV kanálem či jediným kabelem, přesto tam v praxi k nějaké ztrátě vodorovného rozlišení v jasové složce dochází.
Ani u DVD nemůžeš vždy očekávat, že využívá plného možného rozlišení, ale to už je zase o použitém kompresním formátu dat, o hrací době, a hlavně o tom, jak se dá oko oblbnout.

Je mi trochu smutno z toho, jak rychle se zapomíná na principy používané a zdokonalované nějakých sto let, než narazila na fyzikální limity, které už další zdokonalení nedovolily. Jediná cesta vedla přes rozsáhlou a nekompatibilní změnu systému na digitální.
Ale byla to velká doba televizní techniky...

[Hill]

Ten údaj 100 Hz v OSD je spíše reklamní finta - říká ti jen tolik, že na obrazovku se nakreslí obraz shora dolů 100x za sekundu, ale to je všechno. Vstupy i tuner stále očekávají svých 50 Hz.
Konečně - v kině se taky promítlo políčko, zakrylo se a promítlo se ještě jednou, znovu zakrylo a film se posunul na další políčko, to se zase dvakrát promítlo..., aby těch změn světlo/tma bylo 48 za sekundu, když film je točený 24 snímky.
V projektorech na filmy 16 nebo 8 mm je závěrka třícípá, každé políčko se promítá třikrát, protože zvlášť osmičky a super osmičky byly vesměs natáčené frekvencí 16 resp. 18 snímků/s.
Jenomže v televizi se nerozsvítí celá plocha stínítka CRT obrazovky najednou.
Rozsvěcí se vždy jediný bod a kreslí se zleva doprava a shora dolů. Dosvit už svítícího bodu (resp. trojice luminoforů RGB) musí být tak dlouhý, aby jeho jas příliš nepoklesl, než ho začnou elektronové svazky kreslit znovu, ale zase tak krátký, aby za pohybujícími se světly nezůstával chvost v obrazu (například).
Televize vysílala 25 úplných snímků za sekundu.
Ale každý snímek se zase vysílá nadvakrát - je rozdělený na liché a sudé řádky, čili se nakreslí napřed liché a pak mezi ně ty sudé. Tomu se říká prokládané řádkování. Díky těsné blízkosti sousedních řádků a určité neostrosti stopy paprsku to nakonec vypadá, že se kreslí do stejného místa.
Čili shora dolů se obraz nakreslí 50x za sekundu. To má dvě výhody:
- bod vlevo nahoře nepohasne za tu padesátinu sekundy, než dokreslí obraz až doprava dolů, ještě o tolik, aby obraz viditelně blikal,
-objem informace vysílané za stejnou dobu je poloviční a televizi stačí menší šířka kanálu pro stejné vodorovné rozlišení.
Jenomže rozměry stínítek časem rostly, obrazovky umožnily dosáhnout vyššího kontrastu, což vedlo k tomu, že někteří diváci už zase začali pozorovat blikání obrazu (zvlášť ti, kdo si nastavovali jas blbě, že jim chyběla v obraze černá, a doháněli to kontrastem a sytostí, někteří borci to dokázali i u televizí vnitřně seřízených tak, aby si místo černé tu šedou nastavit nemohli - nic se nedá udělal naprosto blbuvzdorné a blbci jsou vynalézaví a vždy o krok napřed).
Kvůli takovým se zavedl svislý rozklad 100 Hz, kterým se každý snímek vlastně zobrazuje 4x.
Všimni si, že do televizí s úhlopříčkou pod nějakých 56 cm se snímková frekvence 100 Hz nedávala.
Ale tohle vše sis mohl přečíst na mnoha jiných stránkách na internetu, nehledě k tomu, že je to popsané i v řadě knížek z dob dávno předinternetových.

Samozřejmě, že z komponentního vstupu může být obraz o něco ostřejší, protože se do televize veze černobílý obraz po samostatném drátu, může využívat celou šířku kanálu. Omalovánky Pr, Pb se vezou zvlášť přes vlastní vstupy a obejdou podstatnou část dekodéru barev, vlastně se z nich v televizi jen vymaticuje informace o zelené barvě.
Ale to platí jen v případě, že jak televize, tak zdroj signálu (DVD přehrávač) toto propojení korektně podporují.
Ono totiž vzájemné proložení spekter jasového signálu s chrominančním v signálu CVBS (kompozitním) vypadá geniálně, že teoreticky umožňuje jasové složce využívat celou šířku jasového kanálu, aniž by modulovaná nosná PAL (nebo NTSC) nějak pozorovatelně rušila v obrazu, dají se tedy přenášet původním TV kanálem či jediným kabelem, přesto tam v praxi k nějaké ztrátě vodorovného rozlišení v jasové složce dochází.
Ani u DVD nemůžeš vždy očekávat, že využívá plného možného rozlišení, ale to už je zase o použitém kompresním formátu dat, o hrací době, a hlavně o tom, jak se dá oko oblbnout.

Je mi trochu smutno z toho, jak rychle se zapomíná na principy používané a zdokonalované nějakých sto let, než narazila na fyzikální limity, které už další zdokonalení nedovolily. Jediná cesta vedla přes rozsáhlou a nekompatibilní změnu systému na digitální.
Ale byla to velká doba televizní techniky...

[xsc]

[Crifodo]

[Hill]

Díky za doplnění, Ivo. Jen bych já zase doplnil definici "ne zcela souvisejících" slovem "zdánlivě".
Podstata problému je totiž v tom, že TeslaPC možná má nějakou představu o tom, jak analogová televize funguje, ale ta představa je značně nekonkrétní. Nad ní leží několik vrstev podrobnějších znalostí, kterými se ještě neprokousal.
A proč by měl? Analogová televize je minulost. Jenomže TeslaPC ji stále používá, existuje tedy šance, že se na analog ještě nějakou dobu nezanevře a nezapomene.
V daném případě by stačilo to první konstatování, že AV vstup, ať už kompozitní, komponentní, S-video či RGB, bez ohledu na typ konektoru, ať už je to SCART, RCA cinch, kulatý šestikolík DIN či jiný,
neumí jinou snímkovou frekvenci, než 50 Hz, a to ani v případě, že použitý zobrazovač běží s frekvencí dvojnásobnou.

A to, že programově stojí televize po většinu vysílacího času za howning, je naopak záležitost jen zdánlivě související a s principem analogového ani digitálního přenosu či zobrazení to nehne.

[Hill]

Díky za doplnění, Ivo. Jen bych já zase doplnil definici "ne zcela souvisejících" slovem "zdánlivě".
Podstata problému je totiž v tom, že TeslaPC možná má nějakou představu o tom, jak analogová televize funguje, ale ta představa je značně nekonkrétní. Nad ní leží několik vrstev podrobnějších znalostí, kterými se ještě neprokousal.
A proč by měl? Analogová televize je minulost. Jenomže TeslaPC ji stále používá, existuje tedy šance, že se na analog ještě nějakou dobu nezanevře a nezapomene.
V daném případě by stačilo to první konstatování, že AV vstup, ať už kompozitní, komponentní, S-video či RGB, bez ohledu na typ konektoru, ať už je to SCART, RCA cinch, kulatý šestikolík DIN či jiný,
neumí jinou snímkovou frekvenci, než 50 Hz, a to ani v případě, že použitý zobrazovač běží s frekvencí dvojnásobnou.

A to, že programově stojí televize po většinu vysílacího času za howning, je naopak záležitost jen zdánlivě související a s principem analogového ani digitálního přenosu či zobrazení to nehne.

[nixdorf]

len doplním Hilla: tiež 60 Hz, pre americké NTSC. Nikdy sa ním v tejto časti zemegule nevysielalo, ale je možnosť sa stretnúť s takýmto signálom vo forme kompozitného videa najmä u rôznych historických strojov zámorskej proveniencie, osembiťáky, staré PC videokarty; videokazety (nahrané za oceánom), alebo ak si tak dobrovoľne nastavíte výstup toho-ktorého "modernejšieho" zariadenia, či už DVD prehrávač ap. Len pre úplnosť, zmysel by to nemalo žiadny - NTSC je staršia norma než PAL, má menšiu šírku pásma a kvôli problémom s farbami sa ironicky prezývala Never Twice Same Color.

Ale to sú také jalové debaty všetko... jak som vtedy trocha zarýpal k tým slúchadlám ARF300 pripojeným k PC, potom zase TeslaPC chcel riešiť lacnú elektriku z peltiera, teraz zase vytrieskať z obstarožného analog videa ten najkrajší obraz a to ešte na CRT monštrozite, ktoré vyhreje celú miestnosť, v čase, keď sa bojí drahých energií... Why, just why

Za seba, taký oslí mostík trocha: zohnal som si nedávno Edisonov fonograf i zopár plesnivých voskových valčekov, ktoré už na snímanie nepostačujú, tak na ne skúšam nahrávať - a nemám ani nahrávací "vyorávák", takže som si ho musel zbastliť. A to je mi vopred jasné, že ten zvuk nebude mať ani zďaleka "kvality" vinylu, magneťáku či ani šelakovej desky 7 dekád starej, takže neriešim za tým tú matematiku, koľko mikronov hlbku má mať tá drážka na voskovom válečku pre plné premodulovanie, alebo či mi dá lepšiu frekvenčnú odozvu membrána sklenená, sľudová či vystrihnutá z kelímku. Proste, ak budem úspešný, bude to chrochtať cez plechovú hubu a to mi na 120 rokov starý stroj bohate stačí.
Alebo, čo sa týka televizie, tiež mi tu pomohli na fóre pripojiť Merkur na monochrom HGC videosignál, ktorý má iný rozklad. Neriešil som, že je ten obraz nelinearny, že posledné stlpce takmer nevidno, proste som bol rád že to mám na čom zobrazovať.