Cívka v FM demodulátoru

[slavek]

Pátrám po nějaké informaci, jaká je funkce cívky (tráfka) na FM demodulátoru viz obrázek.
Konstrukce cívek je většinou shodná - bud na jedné kostřičce, nebo 2 samostatné v jednom pouzdře, každá cívka má svoje jádro a kapacitu.
Ted se ptám, jaká je jejich funkce, a jak se dá ověřit - jako například změřením na spectráči? Na jaké frekvenci to pracuje? Jak choulostivé jsou ty kapacity?
Existuje nějaké náhradní schema , abych si představil, co to v tom obvodu s IC dělá?
Například u jedné cívky správně nastavím S krivku, ale stejně je ten signál nějaký zpackaný (nízká uroven? šířka?) protože rádio hraje mono, ve stereu už nehraje, pokud tu cívku prohodím za zdravou, tak rádio hraje normálně.
Zkoušel jsem měnit ty kondenzátory, upravit kapacitu i z venka, pridat, ubrat od 33 do 120pF na obe strany, střídavě, na jednu víc, na druhou mín...atd.
Nastavím S krivku, nastavím minimální zkreslení, AFC do rovnováhy... na měřákách všechno správně, ale zvuk nejde, nebo jen mono.
FM demodulátor (IC) 3x vyměněný... vstupní jednotku jsem testoval na jiné mezifrekvenci, filtry 10,7 taky. jsem si jistý, že to je v tom tráfku.
Proto pátrám, jaké má mít parametry a jak se dá změřit. A navíc mě zajímá , jaká je funkce té druhé části cívky, která není připojena na IC ? Mimochodem A225D tu druhou cívku nevyžaduje.
Je možné řešení odpojit tu MF část a nabastlit tam nějakou modernější, ale spíš bych to chtěl rozběhat.

Kdybych si jí třeba chtěl vyrobit (mám tu teslacke dvojkostricky z Hadexu 1PK85236 - udajně 455 a 10,7) jak by měla vypadat?

[barnodaj]

Dvojkostřička z Hadexu je ve skutečnosti ta, co je na obrázku v e shopu, ten údaj že je pro dva kmitočty je zavádějící. Je to první pásmová propust pro 10,7MHz ze staršího rádia.
Při vlastní výrobě by ty cívky měly jít použít tak, jak jsou, jenom k nim dopočítat kapacitu, pokud máš čas, tak za pokus by to stálo.
Jinak vazba mezi obvody (cívkami) je tou prostřihnutou obdélníkovou mezerou v mezistěně mezi nimi, je otázka jestli to nebude vadit. Nebo jestli ji nebude třeba zvětšit.

[slavek]

Právě jsem si s tím zase hrál, ty cívky jsou asi 13z a 17z, použil jsem pro pokusy jen jednu, tu 13z a měřil jsem co se tam děje ...

1 zjištění: na té cívce je skutečně 10,7 signál

2 zjištění: nejlíp to hraje, když trefím největší propustnost , pověsil jsem si na výstup cívky analyzátor - cvičně jsem vychytal že cca 110pF kondenzátor + doladit

3 zjištění: hraje to i bez té druhé cívky, co je ve "vzduchu"

Zítra zas budu pokračovat v pokusech. Tak jako řeším problém, ale nějak nenacházím odpovědi na svoje otázky
Ale možná by bylo nejlepší to takhle zavřít a nechat být.

[PavelFF]

Cívky jsou běžné. Je nutno zvolit kondenzátor pro rezonanci při 10,7MHz a rozumně zatlumit odporem. Takže žádná extra vysoká jakost není nutná.

Např. v AR-A12/1983 vyšel návod na funkční mf jednotku a IO A225D. Postavil jsem ji ve dvou kusech a fungovala bezproblémově.

Někde jinde v Amaru jsem četl, že dělat demodulační cívku dvojitou je spíše zbytečné a stačí jednoduchý obvod. Nepoznali prokazatelný pozitivní vliv druhé cívky na zkreslení signálu.

Už si nepamatuju si, jak se ten druhý rez. obvod projevoval v případě A225D. Mají tam kapacitní vazbu.

[PavelFF]

Cívky jsou běžné. Je nutno zvolit kondenzátor pro rezonanci při 10,7MHz a rozumně zatlumit odporem. Takže žádná extra vysoká jakost není nutná.

Např. v AR-A12/1983 vyšel návod na funkční mf jednotku a IO A225D. Postavil jsem ji ve dvou kusech a fungovala bezproblémově.

Někde jinde v Amaru jsem četl, že dělat demodulační cívku dvojitou je spíše zbytečné a stačí jednoduchý obvod. Nepoznali prokazatelný pozitivní vliv druhé cívky na zkreslení signálu.

Už si nepamatuju si, jak se ten druhý rez. obvod projevoval v případě A225D. Mají tam kapacitní vazbu.

[Hill]

Protože jde o koincidenční detektor, rozhoduje kmitočtově závislé skupinové zpoždění způsobené fázovacím obvodem, které určuje střídu impulsů na výstupu detektoru. Integrací napětí z natvarovaných impulsů vznikne nf signál. Až potud je princip jasný ze spousty podobných detektorů.
Ta druhá, volně navázaná cívka by se měla projevit linearizací fázové charakteristiky, přesněji prodloužením přímkové části S-křivky detektoru na obě strany od nuly, čili má zmenšit harmonické zkreslení výstupního signálu při špičkách.
Tak nějak to bylo kdesi popsáno, ale najít to, se mi nedaří.
Nikdy jsem to neměřil, protože například v Dominantu je v detektoru jen jednoduchý fázovací článek a nijak to nevadí, zvlášť, když se trvale upravuje kmitočtový zdvih vysílače tak, že jen velmi zřídka můžou modulační špičky dosáhnout až do oblasti pozorovatelnáho zakřivení S-křivky. Navíc to není jediná příležitost, kde cestou od zdroje signálu až k reproduktoru může signál nějaké to zkreslení nabrat.
Tak zůstává otázka, jak moc by vadilo, kdyby tam byl místo vázané propusti jen obyčejný rezonanční obvod zatlumený odporem asi 3k3.

[Hill]

Protože jde o koincidenční detektor, rozhoduje kmitočtově závislé skupinové zpoždění způsobené fázovacím obvodem, které určuje střídu impulsů na výstupu detektoru. Integrací napětí z natvarovaných impulsů vznikne nf signál. Až potud je princip jasný ze spousty podobných detektorů.
Ta druhá, volně navázaná cívka by se měla projevit linearizací fázové charakteristiky, přesněji prodloužením přímkové části S-křivky detektoru na obě strany od nuly, čili má zmenšit harmonické zkreslení výstupního signálu při špičkách.
Tak nějak to bylo kdesi popsáno, ale najít to, se mi nedaří.
Nikdy jsem to neměřil, protože například v Dominantu je v detektoru jen jednoduchý fázovací článek a nijak to nevadí, zvlášť, když se trvale upravuje kmitočtový zdvih vysílače tak, že jen velmi zřídka můžou modulační špičky dosáhnout až do oblasti pozorovatelnáho zakřivení S-křivky. Navíc to není jediná příležitost, kde cestou od zdroje signálu až k reproduktoru může signál nějaké to zkreslení nabrat.
Tak zůstává otázka, jak moc by vadilo, kdyby tam byl místo vázané propusti jen obyčejný rezonanční obvod zatlumený odporem asi 3k3.

[slavek]

Našel jsem nějakou diplomovku na téma Koincidenční detektor FM - je tam všechno detailně popsané, včetně výpočtů. V podstatě jsme se dostali ke stejnému výsledku, jako on výpočtama, vychází mu tam 12,9z , 106pF a 2,7K odpor
K tomu sestavil FM tuner jako měřící přípravek

Dotaz: Já mám na osciloskopu tu S-křivku naopak, tzn že začíná v horní polovině, znamená to něco?

[Hill]

Jestli je symetrická v obou polaritách, je to jedno.

[Hill]

Jestli je symetrická v obou polaritách, je to jedno.

[xsc]

Je to důležité jen pro generování správného napětí pro AFC. NF signál s opačnou fází ničemu nevadí.

[Nika]

V AR B5/84 na str. 186 je popis funkce koincidenčního detektoru a doporučení použít jen jednoduchý fázovací článek u A225D(TDA1047).
Z toho vychází i zapojení MF 10,7 v AR A9/86 str. 331.

[Celeron]

Souvisí to s tématem jen okrajově, nemáte někdo, nebo nevíte kde stáhnout barevný značení materiálu jader do cívek poměráků, mezulí a pod?
Mám ještě z dob bolševika pár pytlíků M4 jader různých barev a popis k tomu žádnej. Nejspíš to všecko bude Pramet.

[sis2]

Jirko, sorry za zpoždění, četl jsem to až nyní - co si pamatuju, tak barevný značení šroubovacích jader (i malých toroidů) od Prametu Šumperk bylo následující:
N01 červená
N02 světle zelená
N05 tmavě modrá
N1 žlutá
N2 tmavá zelená
H6 černá
H12 světle modrá
H20 šedá
H21 hnědá
H22 oranžová
Kdysi bývaly v oravských OMF s plošnýma cívkama (někdy) jádra barvy fialové - vzhledem k prac. kmitočtu by to mohlo být někde mezi N02 a N05 - ale třeba to bylo něco cizího

[xsc]

Mám pocit, že to byla N01P.

[josef-1]

Přkládám tabulku značení feritů.

[DukeNuke]

Ahoj, pokud kecám, tak mě omluvte. Ale matně si vzpomínám, když jsem se učil a mělo by to být nějak takto:
Cívka s kondíkem tvoří rezonanční obvod naladěn na 10,7MHz. A když má cívka příliš velkou jakost, pak je rezonanční křivka příliš strmá. A pokud vezmu přenášenou šířku pásma -3dB, pak se můžu vlézt do 19kHz, což pro mono stačí. Ovšem pro stereo je třeba šíře pásma 38kHz. Jenže pokud snížím jakost obvodu (tím rozšíří a snížím rezonanční křivku), tak zároveň přijdu o selektivitu. Takže je to řešeno tak, že jsou to vázané dva rezonanční obvody, každý mírně uhnutý od 10,7MHz. A tím se šířka pásma zvýší, aniž by došlo ke zkoršení selektivity. Více napoví obrázek - dvě rezonance vedle sebe. Dává to smysl? Obrázek jsem si vypůjčil odjinud, ale princip je ukázán správně.

[xsc]

Ne, to tebou popisované se týká MF filtru, ne obvodu demodulátoru.