Nejsem hromosvodář, ale mám k tomu dotaz. Nedaleko mne si kdosi chce postavit dům. Stavební projekt onoho domu dorazil až ke mě. Na domě má být hromosvod, tedy jímací tyče na plechové střeše a tyto jímací tyče mají být svedeny dolů a uzemněny na ocelovou armovací síť vbetonové základové desce domu. Pod tou betonovou základovou deskou má být izolace proti vlhkosti.
Takže mi není jasné, jak bude to zemnění fungovat, když armovací síť bude pěkně v "suchu". Totiž, co pamatuju, tak se dělaly zemnící desky, které byly zakopané 2m v zemi, která měla být vlhká a hromosvodáři měřili zemní odpor.
Jak to teda je dnes s tou armovací sítí odizolovanou od země?
Založen: Jun 14, 2003 Příspěvky: 2820 Bydliště: Blížejov
Zaslal: pá srpen 02 2024, 20:07 Předmět:
Trefil jste se do problému, který nejeden projektant neřeší, investor je zpravidla laik, a ve finále jsou naštvaní na revizáka, když má problém naměřit vyhovující hodnoty...
Ono už to začíná plechovou střechou, tak zpravidla není jednoduché udržet požadovanou vzdálenost S
Založen: May 22, 2006 Příspěvky: 2626 Bydliště: Posázaví (JN79LT)
Zaslal: so srpen 03 2024, 8:21 Předmět:
To je chyba v projektu. Kari sítě se dávají do podkladního betonu, který přímo "sousedí" se zeminou, štěrkovým ložem atd. Hydroizolace, respektive protiradonová izolace, se dává až na vytvrdlý podkladní beton. Následuje fólie, plystyren, fólie, beton, s výztuží, respektive anhydrit bez výztuže...to už nesouvisí s bleskosvodem.
Do betonu se zemnič dává pouze z jednoho prostého důvodu. Beton chrání zemnič před korozí, ale jinak to asi žádné výhody nemá. Osobně je podle mne lepší kolem budovy udělat od každého svodu diagonálně k budově zemnicí pásek alespoň 1m hluboko, pokud to dovoluje situace, respektive pozice budovy na pozemku. Prostě udělat kolem baráku paprsky, jako sluníčko _________________ Lepší jednou ukázat, než desetkrát vysvětlovat
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19923 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: so srpen 03 2024, 8:33 Předmět:
Ovšem zase základový zemnič omezuje riziko poškození citlivých spotřebičů rozdílem potenciálů a indukcí při přímém zásahu blesku do jímače - vlastně zčásti tvoří Faradayovu klec.
Když je zemnič mimo budovu, může se mezi základy a zemničem nějaký ten rozdíl potenciálů projevit výrazněji, co se bude dít pod základy ve vztahu k zemničům, těžko odhadnout, když blesk si dělá, co chce, třeba se trefí do distribuční sítě a zhoupne se nula na přípojce...
o je chyba v projektu. Kari sítě se dávají do podkladního betonu, který přímo "sousedí" se zeminou, štěrkovým ložem atd. Hydroizolace, respektive protiradonová izolace, se dává až na vytvrdlý podkladní beton. Následuje fólie, plystyren, fólie, beton, s výztuží, respektive anhydrit bez výztuže...to už nesouvisí s bleskosvodem.
Do betonu se zemnič dává pouze z jednoho prostého důvodu. Beton chrání zemnič před korozí, ale jinak to asi žádné výhody nemá. Osobně je podle mne lepší kolem budovy udělat od každého svodu diagonálně k budově zemnicí pásek alespoň 1m hluboko, pokud to dovoluje situace, respektive pozice budovy na pozemku. Prostě udělat kolem baráku paprsky, jako sluníčko
No hlavní výhody to má dvě. Nemusíš kopat výkop navíc a v písčité půdě je to díky dobré eletrické vodivosti betonu velice efektivní způsob, jak dosáhnout velice malého zemního odporu.
Problém je akorát praktická realizace - pokud se odflákne přechod drátu z betonu do zeminy (okolí), tak to v tom místě může během několika málo let uhnít a celá práce je k ničemu.
Docela by mě zajímalo provedení desky z prvního příspěvku. Jak je provedena hydroizolace betonové desky. U nás kraji jsem něco takového neviděl a podle popisu mi to nedává moc smysl.
zkusím zkopírovat tu část projektu a když se povede zkopírovat, dám to sem.
Mě, teda ne v souvislosti s tím projektem, ale o několik let dříve, nějaký hromosvodář povídal, že při určitém obvodu budovy (kolik metrů, to jsem zapomenul), musí být svod na více místech do více zemnících desek a jednotlivý zemnící desky mají být propojeny v zemi. Proto mne nyní zarazil ten projekt.
To je všechno v normě. Doporučení je minimálně dva svody v protilehlých rozích a u větších budov svod každých xy metrů.
Také je tam, že zemnící desky není vhodné používat. Mají ze všech řešení nejhorší poměr cena/kvalita.
Odpovím jako hromosvodář:
Nejvhodnější u novostavby je zemnič kolem celé budovy, zalitý přímo do základu, s vývody v místě svodů plus sepárátní vývod pro přizemnění HOPky. Jakékoli zakopávání pásku do země, zatloukání tyčí, zahrabávání desek a podobně je jen nouzovka tam, kde už je základ hotový.
Základový zemnič v betonu je proti zemině věčný (leda byste zakopávali nerez, který je proti pozinku násobně dražší) a zároveň vytvoří pro objekt jednotný potenciál. Beton vytvoří perfektní napojení i k suché zemině nebo ke skále.
Nad izolací je to nesmysl. Pokud to není jen špatně pochopené. Základová deska je pod izolací. Na izolaci jsou nalité podlahy. Armatura je v obojím. Samotná se ale jako zemnič nepoužívá, do základů se zalévá po obvodu pásek. Kari síť by musela mít pruty alespoň 12mm, musela by mít antikorozní úpravu a všechny díly by musely být spolehlivě vodivě spojené (svorkami nebo sváry) a spoje zase antikorozně ošetřené. Z hlediska pracnosti a nákladů je to volovina. Jinak se ale může připojit k zemniči pro srovnání potenciálu.
Pak je ještě jedna možnost. Že to je vyprojektováno podle normy platné jinde v EU. Rumunskou normu fakt neznám. _________________ Nepoužívám smajlíky. Pobavený nebo ironický tón si laskavě domyslete sami.
Založen: May 22, 2006 Příspěvky: 2626 Bydliště: Posázaví (JN79LT)
Zaslal: ne srpen 04 2024, 12:13 Předmět:
Před asi 8 lety, u nás v obci předělávala firma vrchní vedení 400V z dřevěných sloupů do země. U meho domu stál také dřevěný sloup, který měl přizeměnou vrchní kovovou konzoli pozink páskem. Ta fima odstranila sloup, a s ním vytáhla ze země i pozink pásek, který byl naprosto v perfektním stavu, jakoby ho tam před pár dny někdo zakopal. Sloup, včetně pásku byl prokazatelně instalovaný v roce 1953 _________________ Lepší jednou ukázat, než desetkrát vysvětlovat
Založen: May 06, 2007 Příspěvky: 4151 Bydliště: Zlín
Zaslal: ne srpen 04 2024, 13:34 Předmět:
Viděl jsem fotky od jednoho muzejního spolku z demontáže zbytků zabezpečovacího zařízení z hlásky Gránice u Znojma. Z hlíny vytáhli krabici s odbočnou kladkou drátovodu. Bedna byla z pozinkovaného plechu a byla tam zakopaná někdy od 2. sv. války, kdy bylo zabezpečovací zařízení instalováno. Plech vypadal jako nový, ale za Ády Čalouníka ho možná dělali poctivější.
Jiná věc je, že v síti je ss složka, která žádnému zemniči prospívat nebude.
To se samosebou stane, třeba tam kde se v zimě nesolí. V nepropustném jílu.
Mnohem častěji ale potkávám staré zemnění ve stavu více méně rozpadlém. Záleží i na kyselosti půdy, jestli se okolo hnojí a čím. Třeba kolem starších kravínů nemá zemnění na dlouhý život šanci - přitom to je místo s až extrémními nároky na uzemnění a vyrovnání potenciálů (krávu zabije 50V krokového napětí).
Ve výkopech trávím poměrně dost času a odkryté staré kabeláže s uzemněním vídám často. Taky opravujeme hromosvody po revizích, ve městech je to často docela prekérka. Svody jsou uhnilé v chodníku a není moc kam zakopávat. A zatloukat tyče už vůbec ne.
DC zemní proudy jsou jedním z důvodů, proč se v Německu dnes dělají uzemnění téměř výhradně z nerezu. Pomalu na to přecházíme taky. Ono je to dražší, ale zase se s tím líp dělá.
Ono z jednoho náhodně zahlédnutého pásku se nedá dělat obecný závěr. To je jako když někdo kouří, chlastá a dožije se ve zdraví pětadevadesáti (budiž mu to přáno). _________________ Nepoužívám smajlíky. Pobavený nebo ironický tón si laskavě domyslete sami.
dyž neska nekdo vyplázne několik mega za barák, to ho jako fakt sežere 10-20k navrch za zemnicí prvky z V4A oceli? nebo co sem to tai čtl za plky vo korozi?
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku 1, 2, 3Další
Strana 1 z 3
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
