Typ modulacie

[Neutron]

Chcem sa len opytat , ktora z tychto typov modulacii najmenej skresluje NF signal: AM , FM , Fazova , Serrasoidova , PAM , PCM , PSM.

[Hill]

vychválit jednu modulaci a ostatní zatratit: záleží, o jaké druhy zkreslení jde. Pokud jde o amplitudové zkreslení (omezení kmitočtového rozsahu) a odstup rušivých napětí (šum, impulsní rušení) je na tom obvykle nejhůř amplitudová modulace, lepší je fázová, ještě lepší FM. Digitální modulace má odolnost proti rušení zatím nejlepší, ovšem závisí na způsobu opravy chyb vzniklých v důsledku rušení. Navíc, pokud se pro vysílání použije ztrátové komprimace (mp3, ogg a podobně), nemá smysl hovořit o zkreslení: výsledný zvuk totiž není přesně originál, část informací (algoritmem komprimace vyhodnocených jako nepostřehnutených) prostě chybí.

Obecně ale u každého druhu modulace záleží na vlastnostech modulátoru (u digitálních navíc převodníku) a demodulátoru. Obojí lze udělat dobře nebo špatně. Nelineární zkreslení může tedy vzniknout u každého druhu modulace a to včetně PCM nebo jiného kódování digitálního signálu. Sice má takový přenos vysokou odolnost proti rušení, většinu chyb si sám umí opravit, ale zkreslení vnesené do signálu převodníkem A/D na vysílací nebo D/A na přijímací straně je dané parametry zařízení, ne principem přenosu.

Jde o to, že každý druh modulace má nějaké přednosti a nějaká omezení. Až s vysokou hustotou integrace přestává hrát roli cena zařízení - přijímač modulace AM, FM, PSK, PCM...už dnes přijde prakticky stejně draho jako pro samotnou AM, u vysílače záleží na tom, jaké informace má přenášet a jaký druh přijímačů se očekává kolem něj. Pamatuj, že za určitých příjmových podmínek může být zkreslení signálu z přijímače FM menší, než z digitálního. A, nebýt mezinárodně dohodnutých omezení (mimo jiné) šířky pásma u AM vysílačů, mohli bychom totéž tvrdit i o AM.

[Hill]

vychválit jednu modulaci a ostatní zatratit: záleží, o jaké druhy zkreslení jde. Pokud jde o amplitudové zkreslení (omezení kmitočtového rozsahu) a odstup rušivých napětí (šum, impulsní rušení) je na tom obvykle nejhůř amplitudová modulace, lepší je fázová, ještě lepší FM. Digitální modulace má odolnost proti rušení zatím nejlepší, ovšem závisí na způsobu opravy chyb vzniklých v důsledku rušení. Navíc, pokud se pro vysílání použije ztrátové komprimace (mp3, ogg a podobně), nemá smysl hovořit o zkreslení: výsledný zvuk totiž není přesně originál, část informací (algoritmem komprimace vyhodnocených jako nepostřehnutených) prostě chybí.

Obecně ale u každého druhu modulace záleží na vlastnostech modulátoru (u digitálních navíc převodníku) a demodulátoru. Obojí lze udělat dobře nebo špatně. Nelineární zkreslení může tedy vzniknout u každého druhu modulace a to včetně PCM nebo jiného kódování digitálního signálu. Sice má takový přenos vysokou odolnost proti rušení, většinu chyb si sám umí opravit, ale zkreslení vnesené do signálu převodníkem A/D na vysílací nebo D/A na přijímací straně je dané parametry zařízení, ne principem přenosu.

Jde o to, že každý druh modulace má nějaké přednosti a nějaká omezení. Až s vysokou hustotou integrace přestává hrát roli cena zařízení - přijímač modulace AM, FM, PSK, PCM...už dnes přijde prakticky stejně draho jako pro samotnou AM, u vysílače záleží na tom, jaké informace má přenášet a jaký druh přijímačů se očekává kolem něj. Pamatuj, že za určitých příjmových podmínek může být zkreslení signálu z přijímače FM menší, než z digitálního. A, nebýt mezinárodně dohodnutých omezení (mimo jiné) šířky pásma u AM vysílačů, mohli bychom totéž tvrdit i o AM.

[anonym]

Vdaka ti moc , zas som o nieco mudrejsi.

[Neutron]

Mozno sa to bude zdat divne , preco sa na to pytam , ale je taky typ modulacie , pri ktorom sa amplitudy nosnej vlny prevedu na pravouhle impulzy a u tychto sa menia ich hrany , t.j. stavaju sa viac alebo menej lichobeznikove v rytme zmeny modulacnej frekvencie ?

[Hill]

ale takový průběh spíše vzniká chybami přenosu. Není mi jasný smysl, proč pak vyhodnocovat strmost čela nebo týlu impulsu, neumím si představit, jak tam uhlídat zkreslení, o které ti jde. Navíc signál je při přenosu postupně znehodnocován superponovaným šumem.
A vyhodnocovat délku impulsů taky nejde: obvykle totiž při přenosu není třeba stejnosměrná složka, na výstupu dostaneš symetrický signál kolem nuly. Zkus si to nakreslit - jestli budeš chtít vyhodnocovat délku impulsů, počítá se doba mezi průchody signálu nulou. A ty budou konstantní, pokud by se měl měnit jen sklon třeba sestupné hrany. Jenže při pozvolném průchodu nulou (šikmá hrana) se uplatňuje i ten superponovaný šum, který ten okamžik průchodu posouvá dopředu nebo dozadu. Při strmém průchodu (skokovém) se toto riziko citelně sníží.
Samozřejmě, pokud při PWM modulaci mi jde jen o nulu a jedničku, čili vyhodnocuji, zda je impuls delší nebo kratší, než něco, je po problému. Jen ten analogový signál musím napřed do těch nul a jedniček zakódovat. A jsme tam, kde jsme byli...

Vědět, kam tím míříš, bylo by to jednodušší.

[Hill]

ale takový průběh spíše vzniká chybami přenosu. Není mi jasný smysl, proč pak vyhodnocovat strmost čela nebo týlu impulsu, neumím si představit, jak tam uhlídat zkreslení, o které ti jde. Navíc signál je při přenosu postupně znehodnocován superponovaným šumem.
A vyhodnocovat délku impulsů taky nejde: obvykle totiž při přenosu není třeba stejnosměrná složka, na výstupu dostaneš symetrický signál kolem nuly. Zkus si to nakreslit - jestli budeš chtít vyhodnocovat délku impulsů, počítá se doba mezi průchody signálu nulou. A ty budou konstantní, pokud by se měl měnit jen sklon třeba sestupné hrany. Jenže při pozvolném průchodu nulou (šikmá hrana) se uplatňuje i ten superponovaný šum, který ten okamžik průchodu posouvá dopředu nebo dozadu. Při strmém průchodu (skokovém) se toto riziko citelně sníží.
Samozřejmě, pokud při PWM modulaci mi jde jen o nulu a jedničku, čili vyhodnocuji, zda je impuls delší nebo kratší, než něco, je po problému. Jen ten analogový signál musím napřed do těch nul a jedniček zakódovat. A jsme tam, kde jsme byli...

Vědět, kam tím míříš, bylo by to jednodušší.