Uhlíkové rezistory

[cyberspy]

prosim kcem sa spitat ci sa v nových konštrukciach možu, a ci sa odporúčaju používat uhlíkové rezistory obzvlášt v audiotechnike, a či su lepsie ako metalizované
niekde som cital že maju menšie sumové napatie a ci to platí aj na staré TESLA rezistory

tak teraz vedel by mi prosim niekto vysvetlit ako je to snimi ...

[Davidus]

šum odporu v zesilovači nepoznáš, pokud to není nějakej starej zkorodovanej se špatným kontaktem mezi nežičkama a tělískem odporu. Tesly bych se nebál nikde použít. Nej jsou podle mě ty zelený tesly, maj minimální indukčnost.
Hlavně záleží na tom jak jsou ty rezistory skladovaný. Pokud to někde leželo na půdě, 40 let, pršelo do toho, bylo vlhko zima.. tak pak už je to problém.

[EKKAR]

"Zelený TESLY" byly právě docela poruchové - byly to typy TR190 až 193, skládaly se z metaloxidového tělíska, do kterého byl vývod zapájený do dírek v čelech válečku - celek zalakován epoxidovým lakem. A právě ten pájený spoj tělísko-vývod byl zdrojem značného počtu poruch, protože byl dělán cínovou pájkou s bodem tavení blízkým obyčejné elektronické pájce - pokud to nebyla přímo ona. Výsledkem bylo, že kdo tyto odpory byť jen trochu přehřál při pájení nebo je ohřáté podrobil nějakému namáhání vývodů, přerušil si právě to zapájení - a pak ho čekala Sysifovská práce s hledáním přerušeného odporu... O něco lepší byly "modré" typy TR160-163, byly preciznější a měly lépe pájitelné galvanicky zlacené vývody. Uhlíkový odpor byl ale v některých konstrukcích nezastupitelný - on totiž fungoval i jako svérázná pojistka, při přetížení nadproudem prostě shořel a tím se přerušil - což metaloxidy neumějí, ty se naopak spíš protaví do menšího odporu. Tím závadu ještě zhorší - vezmou s sebou daleko víc polovodičů, než by odešlo při použití uhlíkového odporu.

[EKKAR]

"Zelený TESLY" byly právě docela poruchové - byly to typy TR190 až 193, skládaly se z metaloxidového tělíska, do kterého byl vývod zapájený do dírek v čelech válečku - celek zalakován epoxidovým lakem. A právě ten pájený spoj tělísko-vývod byl zdrojem značného počtu poruch, protože byl dělán cínovou pájkou s bodem tavení blízkým obyčejné elektronické pájce - pokud to nebyla přímo ona. Výsledkem bylo, že kdo tyto odpory byť jen trochu přehřál při pájení nebo je ohřáté podrobil nějakému namáhání vývodů, přerušil si právě to zapájení - a pak ho čekala Sysifovská práce s hledáním přerušeného odporu... O něco lepší byly "modré" typy TR160-163, byly preciznější a měly lépe pájitelné galvanicky zlacené vývody. Uhlíkový odpor byl ale v některých konstrukcích nezastupitelný - on totiž fungoval i jako svérázná pojistka, při přetížení nadproudem prostě shořel a tím se přerušil - což metaloxidy neumějí, ty se naopak spíš protaví do menšího odporu. Tím závadu ještě zhorší - vezmou s sebou daleko víc polovodičů, než by odešlo při použití uhlíkového odporu.

[Killroy]

Tak tak. A ty modré TR16x jsem používal moc rád (dokud bylo nahrabáno). Metaloxid je sice kvalitnější rezistor, ale i uhlík má v konstrukcích své místo. Co se týče jeho preferencí v audiotechnice, někde jsem to také četl, ale nevím co je na tom pravdy. Místní audiospecialisté k tomu budou vědět víc..

[Killroy]

Tak tak. A ty modré TR16x jsem používal moc rád (dokud bylo nahrabáno). Metaloxid je sice kvalitnější rezistor, ale i uhlík má v konstrukcích své místo. Co se týče jeho preferencí v audiotechnice, někde jsem to také četl, ale nevím co je na tom pravdy. Místní audiospecialisté k tomu budou vědět víc..

[Hill]

Jako pracovní zátěž a do série se zdrojem předpětí báze prvního tranzistoru předzesilovače signálových napětí do řádu milivoltů, například pro mikrofon, magnetofonovou hlavu či rychlostní přenosku a třeba i pro kytarový snímač, se osvědčily odpory s kovovou vrstvou. Například uhlíkové TR112a měly větší šum a při návrhu zesilovače se muselo pohrát s jeho pracovním bodem tak, aby se šum minimalizoval. Ovšem na úkor zisku a vybuditelnosti.
Na šum MLT odporů se tak moc ohledy brát nemusely. *)
Při vyšších úrovních signálu už není situace tak kritická a volba materiálu rezistoru začne být důležitá podle jiných hledisek, například kvůli již zmíněné samojisticí schopnosti nebo zápornému součiniteli teplotní závislosti...
Teď jsem si nalistoval lanškrounský katalog a je to tak: uhlíkové odpory do 1k měly šum zhruba 4-5uV na každý volt přiloženého stejnosměrného napětí, s každou dekádou nad 1k vždy jeden mikrovolt přibyl.
Metalizované odpory řady TR161 šumí podstatně méně - jen 0,1uV/V nezávisle na hodnotě odporu.
Takže se člověk musel rozhodnout, zda do kolektoru v předzesilovači dá malý odpor, aby to šumělo co nejméně, ovšem zesílení se pak pohybovalo do 30 i při použití tranzistoru s velkou ß.
Příklad:
30x zesílený signál z magnetofonové hlavy, což bylo obvyklých 420uV/1kHz/0dB, dělá asi 12mV. V kolektoru odpor 10k pod napětím 6V, to máme až 36uV šumu jen na tomto odporu, to ještě zanedbávám ty v bázi. Jen tohle znamenalo, že odstup přes 50dB není možné dosáhnout - naštěstí u rychlostních přenosek i snímacího zesilovače magnetofonu se za tímto tranzistorem používají korekce s klesající charakteristikou směrem k vyšším kmitočtům, což šum opět potlačí.
S odpory MLT vyjde teoretický odstup signálu od šumu za stejných podmínek 60x lepší, tedy nějakých 86dB, což šlo ještě zlepšit tím že se z prvního stupně vymáčklo větší zesílení a na vlastním šumu stupně se podílel více aktivní prvek, než ty rezistory.

[Hill]

Jako pracovní zátěž a do série se zdrojem předpětí báze prvního tranzistoru předzesilovače signálových napětí do řádu milivoltů, například pro mikrofon, magnetofonovou hlavu či rychlostní přenosku a třeba i pro kytarový snímač, se osvědčily odpory s kovovou vrstvou. Například uhlíkové TR112a měly větší šum a při návrhu zesilovače se muselo pohrát s jeho pracovním bodem tak, aby se šum minimalizoval. Ovšem na úkor zisku a vybuditelnosti.
Na šum MLT odporů se tak moc ohledy brát nemusely. *)
Při vyšších úrovních signálu už není situace tak kritická a volba materiálu rezistoru začne být důležitá podle jiných hledisek, například kvůli již zmíněné samojisticí schopnosti nebo zápornému součiniteli teplotní závislosti...
Teď jsem si nalistoval lanškrounský katalog a je to tak: uhlíkové odpory do 1k měly šum zhruba 4-5uV na každý volt přiloženého stejnosměrného napětí, s každou dekádou nad 1k vždy jeden mikrovolt přibyl.
Metalizované odpory řady TR161 šumí podstatně méně - jen 0,1uV/V nezávisle na hodnotě odporu.
Takže se člověk musel rozhodnout, zda do kolektoru v předzesilovači dá malý odpor, aby to šumělo co nejméně, ovšem zesílení se pak pohybovalo do 30 i při použití tranzistoru s velkou ß.
Příklad:
30x zesílený signál z magnetofonové hlavy, což bylo obvyklých 420uV/1kHz/0dB, dělá asi 12mV. V kolektoru odpor 10k pod napětím 6V, to máme až 36uV šumu jen na tomto odporu, to ještě zanedbávám ty v bázi. Jen tohle znamenalo, že odstup přes 50dB není možné dosáhnout - naštěstí u rychlostních přenosek i snímacího zesilovače magnetofonu se za tímto tranzistorem používají korekce s klesající charakteristikou směrem k vyšším kmitočtům, což šum opět potlačí.
S odpory MLT vyjde teoretický odstup signálu od šumu za stejných podmínek 60x lepší, tedy nějakých 86dB, což šlo ještě zlepšit tím že se z prvního stupně vymáčklo větší zesílení a na vlastním šumu stupně se podílel více aktivní prvek, než ty rezistory.

[cyberspy]

a čo hovoris na TR 144 - 156 alebo 147 bohužial mam ich kopu ale bojim sa ich použivat hlavne v koncákoch

[oscilos]

A co řešíš? Kolik může stát 50 ks odporů? 50 korun... Já uhlíky používam v zesákách normálně. TR212,213,214,215 normálka.TR192,193,161 dobrý a poměrně přesný!TR296 taky pohoda ty jsou snad metalizovaný... TR223,224.. taky pohoda. Dobré zkšenosti mam také s odpory z nové řady TR27... z produkce Tesla Blatná. Co nedoporučím je TR191 mají již zmíněné vady.

[zdenoeddie666]

A jak su na tom rezistory MLT ? Chcem ich pouzit do zosilovaca (zatial som s nimi v audio nerobil).

[Hill]

U MLT se nemusíš tolik ohlížet na jejich vlastní šum, ani upravovat napájecí napětí tak, aby ten šum byl co nejmenší. V naprosté většině aplikací je to ale jedno, jestli tam dáš "uhlíkový" nebo "kovový".
Pouze v několika speciálních případech je lépe dát přednost jednomu nebo druhému materiálu. A to se třeba zrovna koncových zesilovačů netýká.

[Hill]

U MLT se nemusíš tolik ohlížet na jejich vlastní šum, ani upravovat napájecí napětí tak, aby ten šum byl co nejmenší. V naprosté většině aplikací je to ale jedno, jestli tam dáš "uhlíkový" nebo "kovový".
Pouze v několika speciálních případech je lépe dát přednost jednomu nebo druhému materiálu. A to se třeba zrovna koncových zesilovačů netýká.

[HofiX]

Zdravím všechny.

Chystám se zbastlit lampové kombo pro el. kytaru. Vzorem je ENGL E645 od kytaristy Viktora Smolskiho z RAGE.

Samozřejmě 4 kanály jsou zbytečně moc. takže se bude těžce zjednodušovat

Jsou vhodnější UHLÍKOVÉ nebo METALIZOVANÉ rezistory.

Děkuji za odpověď.

[feliz_navidad]

Pokud je budeš kupovat, dej tam metalizované. Pokud je máš, dej tam co máš, kromě vstupních - tam raději metalizované. (Záleží ale na citlivosti vstupu komba-pokud je malá, tak to neřeš). Tvým hlavním problémem bude asi stejně brum, na šumové vlastnosti si hrát moc nemusíš. Pozor jenom na max. dovolené napětí na odporu, pokud bude v pozici, kde na něm pár set V bude.

[HofiX]

Moc děkuji za odpověď.

S napětím by neměl být problém, protože maximální napětí (proti zemi) v tomto kombu je 460V a většina odporů (pokud se nemýlím) má maximální napětí 500V. Plánuju nakoupit metalizované odpory z GME.

[feliz_navidad]

Bacha na to, záleží jaká velikost, třeba klasika 0207 je na 350V.

[EKKAR]

Už v případě, že se maximální napětí v zařízení pohybuje nad 70% napětí maximálního pro nějakou součástku se vyplatí používat sériové řazení - tedy pokud je v kombu nějaké maximální napětí kolem 460V a jednotlivý odpor má Umax = 350V, vyplatí se používat místo každého jednotlivého odporu, na kterém bude při provozu napětí vyšší než cca 250V (a klidně i méně) odpory DVA - vybrané tak, aby jejich sériová kombinace dávala potřebnou hodnotu odporu. Napětí i výkon se tak rozdělí na dvě součástky a pokud se obě části sériové kombinace vyberou pokud možno co nejblíž k poměru 50:50 vzhledem k výsledné hodnotě (když už něco takového musím dělat, snažím se nepřelézat poměr 40:60), nebude hrozit nai jednomu odporu z dvojice přetížení ve srovnání s druhým.

Podobně se dá navrhnout rozdělení odporu na 3 a více dílů - nutné například u odporů oddělujících dotykové senzory ("ovládání brumem") u zařízení napájených přímo ze sítě 230V (přes kondík nebo úplně "na tvrdo"). Zde bývá obvyklá hodnota odporu mezi M1 - 1M, chybu by ale udělal ten, kdo by tam dal jen 1ks odporu klidně i vyšší wattáže - daleko bezpečnější je použití více kusů, v takovém případě klidně i 4-5ks s přiměřeněn nižším odporem.

[EKKAR]

Už v případě, že se maximální napětí v zařízení pohybuje nad 70% napětí maximálního pro nějakou součástku se vyplatí používat sériové řazení - tedy pokud je v kombu nějaké maximální napětí kolem 460V a jednotlivý odpor má Umax = 350V, vyplatí se používat místo každého jednotlivého odporu, na kterém bude při provozu napětí vyšší než cca 250V (a klidně i méně) odpory DVA - vybrané tak, aby jejich sériová kombinace dávala potřebnou hodnotu odporu. Napětí i výkon se tak rozdělí na dvě součástky a pokud se obě části sériové kombinace vyberou pokud možno co nejblíž k poměru 50:50 vzhledem k výsledné hodnotě (když už něco takového musím dělat, snažím se nepřelézat poměr 40:60), nebude hrozit nai jednomu odporu z dvojice přetížení ve srovnání s druhým.

Podobně se dá navrhnout rozdělení odporu na 3 a více dílů - nutné například u odporů oddělujících dotykové senzory ("ovládání brumem") u zařízení napájených přímo ze sítě 230V (přes kondík nebo úplně "na tvrdo"). Zde bývá obvyklá hodnota odporu mezi M1 - 1M, chybu by ale udělal ten, kdo by tam dal jen 1ks odporu klidně i vyšší wattáže - daleko bezpečnější je použití více kusů, v takovém případě klidně i 4-5ks s přiměřeněn nižším odporem.

[HofiX]

Děkuji za připomínky. Budu to brát na vědomí.