Gramofon Sony PS2350 - špatný zvuk u konce desky

[Zdencek3]

Chtěl byl poprosit o radu v rámci výše zmíněného stroje, kterého jsem se tal majitelem. Víceméně už za prostředkem desky se kvalita zvuku rapidně zhoršuje. Začínají zkreslovat sykavky a ubývá výšek. Konec desky už je skoro neposlouchatelný. Dělá to u všech desek. Vím, že zhoršování kvality směrem ke středu desky je dáno principem konstatní rychlosti otáčení, ale dle mě by to nemělo být tak markantní. Já jsem gramofon poslouchal naposledy před dvaceti lety, kdy mi bylo deset, takže už si nepamatuji, jestli to bylo zřetelné. Přenoska je tam sony VL-34G, přítlak i antiskating mám nastaven dobře, zkoušel jsem i jiná nastavení, ale nepomohlo to. Níc víc tam zřejmě nastavit už nejde, tak mě napadá snad jen opotřebená jehla, může to být tím?

[konosuke]

Je to zcela běžný jev u gramce ale že všechny desky a najednou...vyměň tu přenosku, Ortofon OM B5 tam může pásnout a je jedna z levnějších, dostupná. Von by stačil vyměnit samotný hrot pokud se sežene origoš, VL48G ano ale nevím či je vhodný do Tvé přenosky.

[Zdencek3]

Taky možnost, ale na druhou stranu mám za to, ža na přenosce jako takové se nemá co opotřebovat kromě chvějky a ta jde u téhle přenosky vyměnit za cenu kolem tří stovek...

[ok1hga]

[ok1hga]

[Dolejsi14]

Novou chvějku a přečíst tohle.

[Zdencek3]

Tak jsem objednal novou chvějku. Má označení ND134G a je pořád ještě dostupná. Pak dám vědět, jestli to pomohlo. Každopádně díky za rady.

[konosuke]

Vyměň i řemínek dokud je, při jedný rozborce přístroje. Tuhle situaci asi nevyřeší ale do budoucna vyplatí se.

[rnbw]

To radsej nie - podla zasady, ze co funguje, to sa neopravuje. Kvalita niektorych novych je pochybna, tak moze ten povodny este vydrzat dlhsie ako novy.

[rnbw]

To radsej nie - podla zasady, ze co funguje, to sa neopravuje. Kvalita niektorych novych je pochybna, tak moze ten povodny este vydrzat dlhsie ako novy.

[konosuke]

V japonském pionýru mám řemen plocháč z fabriky 20 let, přenosku původní...při delší nečinnosti aparátu vyplatí se a doporučuje sundat z kladky motorku, prodlouží se životnost.

[Zdencek3]

Řemínek byl vyměnen před dvěma měsíci ještě původním majitelem. Prý ten gramec předtím 10 let nepoužíval a ten původní se rozpadl na prach
Dost by zajímalo, jak je tenhle model starej, ale některé zdroje hovoří o začátku osmdesátých let, což se mi nějak nezdá...

[konosuke]

Bude o dost mladší...mám soňácke audio katalogy z 80. let a ten model tam nefiguruje.

[Michal22]

Hm, ale tady píšou že 1977-1979: http://www.usedprice.com/items/audio/sony/audio-turntable/
Nemůže to být tím, že máš evropské katalogy a tenhle typ byl pro USA?

[Michal22]

Hm, ale tady píšou že 1977-1979: http://www.usedprice.com/items/audio/sony/audio-turntable/
Nemůže to být tím, že máš evropské katalogy a tenhle typ byl pro USA?

[Zdencek3]

No prave na ten rok mi to pripada dost hi-tech..tedy alespon proti tomu, co se tehdy produkovalo u nas. Soudruzi z Japonska ale byli evidente o kus dal.

[Hill]

Tehdy Sony ještě o tolik napřed v gramofonech nebyl, určitě ne v těch, které se dostaly k nám. Japonci neměli centrální plánování a firmy rychle přišly na to, že na prodejnost má vliv hlavně vzhled, proto víc investovaly do toho vzhledu.
U nás se na vzhledu šetřilo, přesto Tesla tehdy uměla stejně dobré gramofony: vybavením srovnatelná NC410 se už nedělala, ale byla k mání NC420 a NC440, naproti tomu pro uživatele byla MC400 daleko komfortnější, než ten Soňák. Naopak dnešní Projecty vychází konstrukčně z SG40 a SG80 dodávaných podnikem Elektronika pro členy ČS hifiklubu, takže je maximálně jednoduchý a účelný. O TG120/NAD/NC470 se toho popsalo dost, ale to přišlo později.
A to zmiňuji jen ty gramofony v hifi třídě. Jejich smůla byla, že se jinak dobře navržený design musel přizpůsobit dostupným technologiím a materiálům. V této oblasti u nás tlačili všude vývoj dopředu hlavně nadšenci, v centrálním plánování byla tato technika na okraji zájmu strany a vlády podporovaná jen natolik, aby vyhověla potřebám ideové masáže socialistického člověka, a třeba i, co se dá dělat, když na tom ten člověk trvá, ať se tím i trochu baví... Proto ty přístroje tolik nelahodily oku, jako ty japonské, ale hrály se stejnou přenoskou stejně dobře.
Mimochodem, dvě šasi (tuším HC58 to byla) v jednom kufru s mixpultem uprostřed se prodávala v Německu jako Diskolaufwerk, ještě kolem roku 1994 - 1995 jsem je tam viděl. V tom Německu, kde předtím vládli na rozhraní vyšší střední třídy a skutečného hifi výrobci gramofonů, jako Dual, Thorens, Saba, Perpetuum Ebner, Loewe, Ortofon, Bang & Olufsen, Lenco a pár takových, které dělaly tu úplně prozzo-prozzo třídu (Transrotor, Clearaudio...), než je od poloviny osmdesátých let postupně převálcovali právě Japonci...
Jak jsme tehdy nad Teslou ohrnovali nos, po zkušenostech s obdobnými gramofony ze Západu či zámoří se všichni mými ústy litovelským omlouváme. Odvedli dobré dílo.

[Hill]

Tehdy Sony ještě o tolik napřed v gramofonech nebyl, určitě ne v těch, které se dostaly k nám. Japonci neměli centrální plánování a firmy rychle přišly na to, že na prodejnost má vliv hlavně vzhled, proto víc investovaly do toho vzhledu.
U nás se na vzhledu šetřilo, přesto Tesla tehdy uměla stejně dobré gramofony: vybavením srovnatelná NC410 se už nedělala, ale byla k mání NC420 a NC440, naproti tomu pro uživatele byla MC400 daleko komfortnější, než ten Soňák. Naopak dnešní Projecty vychází konstrukčně z SG40 a SG80 dodávaných podnikem Elektronika pro členy ČS hifiklubu, takže je maximálně jednoduchý a účelný. O TG120/NAD/NC470 se toho popsalo dost, ale to přišlo později.
A to zmiňuji jen ty gramofony v hifi třídě. Jejich smůla byla, že se jinak dobře navržený design musel přizpůsobit dostupným technologiím a materiálům. V této oblasti u nás tlačili všude vývoj dopředu hlavně nadšenci, v centrálním plánování byla tato technika na okraji zájmu strany a vlády podporovaná jen natolik, aby vyhověla potřebám ideové masáže socialistického člověka, a třeba i, co se dá dělat, když na tom ten člověk trvá, ať se tím i trochu baví... Proto ty přístroje tolik nelahodily oku, jako ty japonské, ale hrály se stejnou přenoskou stejně dobře.
Mimochodem, dvě šasi (tuším HC58 to byla) v jednom kufru s mixpultem uprostřed se prodávala v Německu jako Diskolaufwerk, ještě kolem roku 1994 - 1995 jsem je tam viděl. V tom Německu, kde předtím vládli na rozhraní vyšší střední třídy a skutečného hifi výrobci gramofonů, jako Dual, Thorens, Saba, Perpetuum Ebner, Loewe, Ortofon, Bang & Olufsen, Lenco a pár takových, které dělaly tu úplně prozzo-prozzo třídu (Transrotor, Clearaudio...), než je od poloviny osmdesátých let postupně převálcovali právě Japonci...
Jak jsme tehdy nad Teslou ohrnovali nos, po zkušenostech s obdobnými gramofony ze Západu či zámoří se všichni mými ústy litovelským omlouváme. Odvedli dobré dílo.

[Zdencek3]

Tak jehla je vyměněna a rozdíl je diametrální. V podstatě už není rozdíl mezi první a poslední skladbou, výšky jsou krystalicky čisté. Rozdíl mezi starou a novou jehlou je patrný už na první pohled. U té staré má hrot tvar kulatého pahýlu, kdežto ten nový je pěkně špičatý. Velký rozdíl jsem taky zaznamenal u desek vyrobených u nás a zahraničních - ty zahraniční prostě hrajou o level výš, nikdy jsem nevěřil, že reprodukce vinylu může být tak čistá. Takže díky kluci za podpoření mé teorie