100V rozvod z pohledu revizáka

[mi-ro]

Určitě bylo diskutováno ale nikdy uspokojivě nedořešeno. Jak se dívat z pohledu bezpečnosti na NF rozvody na úrovni 100V až 240V? Můžou být až 660V!! ale k takovým projektům páteřních rozvodů velkoměst se myslím ani nepřistoupilo.

[mi-ro]

Určitě bylo diskutováno ale nikdy uspokojivě nedořešeno. Jak se dívat z pohledu bezpečnosti na NF rozvody na úrovni 100V až 240V? Můžou být až 660V!! ale k takovým projektům páteřních rozvodů velkoměst se myslím ani nepřistoupilo.

[sinclair]

Pokud se dobře pamatuju, tak klasický stovolt měl výjimku proto, že je bezpečně galvanicky oddělený od země. Proto byl stovolt všude vedený áčkovým provedením kabelů/drátů a zásadně bez PE, nebo čehokoli dalšího. Z pohledu "revizáka" je to dokonalá TT síť. Ve skutečnosti se revizáci ani v nových stavbách o stovolt nezajímají - pokud je řádně označený a pokud si ho nelze splést s nn, anebo 24Vss nouzáky. Ty jsou vedené také áčkovými kabely.
Rozhlasové krabice mají být zevnitř i zvenčí trvanlivě označené pro případ, že by nějaký údržbář s pětkou tu krabici přece jen otevřel.

Ale vedení 120V či 240V pro RPD /podle velikosti města/, až na ne/značení vnitřních 30V rozvodů, podléhala "venku" stejným požadavkům na izolaci, jako by šlo o vedení nn.
Pracovalo se s tím ale stejně vždycky benevolentněji, protože primárně nehrozil úraz napětím proti zemi a "muzika nekope"
V zemi se 120V a 240V pro RPD vedlo speciálními kabely, určenými jen pro tento účel. Pár metrů na památku někde mám a můžu to vyfotit.
Bylo to 2 - 6 neznačených žil po 4mm2, každá s velmi tlustou izolací z tuhého bílého polyetylénu, jako měly bývalé koaxy VFKV. Po dvojicích byly označený režnou barevnou nití.
To celé stíněné 2x fest tlustou Al fólií, podloženou dvěma 0,8mm CuSn dráty a celkově oplášťované silným, černým PE pláštěm, jako mají např. kabely TCEKFY. Ten kus mého čtyřžiláku má vnější průměr asi 15mm.
Ten kabel měl mít i přesně definovanou vf impedanci /asi proto ten druh izolace žil/, protože po těch žilách prý mohla případně jít i vf modulace dálkového ovládání/měření z neobsluhovaných uzlů. Tuhle poslední info mám od člověka, co přes 25let u RPD sloužil. Pamatoval ještě první lampy.
Nejprv to byly pro účely RPD upravené ústředny a výkonové rámy z pardubické sestavy RU.
RU-C1 rámy se čtyřmi 511 811 a s výstupákem 120/240V, později silnější RU-C2 rámy se dvěma až čtyřmi 511 831, ty jen s 240V.
Po nich se nasadily modernější hloubětínské DR075, DR2,5 a mělo běhat i pár DR7,5. Souběžně s nimi se dovážely ruské, 1kW zesilovače s GU81, podle pamětníka údajně velmi dobré a spolehlivé.

Na uzlech RPD byly povinně hlídače zemních svodů páteřních vedení, kombinované s jištěním proti zkratu a vnucenému přepětí - všechno docela vychytané, až jsem čuměl. Pokud izolace vedení od země spadla pod 10kOhm, tak to správně mělo stykačem shodit příslušnou linku.
Jiná věc byl skutečný stav vedení a taky stav zapnuto-vypnuto těch hlídačů Tady u nás byly v činnosti jen všechny přepěťovky a tavné pojistky, hlídač ne. Musely z toho být jen "problémy", při dešti třeba s haluzemi mokrých stromů a tak. Ne všude byla nadzemní vedení jen z izolovaného drátu, jak bylo předepsáno.

Ano, původně byla páteřní síť velkých měst uvažovaná na hladině 960V.
Zjistilo se ale, že druhý stupeň - 240V, je u nás v ČSSR ve všech ohledech dostačující a ztráty ve čtyřmilimetrových drátech jsou únosné.
Vyšší hladiny používali v SSSR, ale kolik přesně, to nevím.
Měli tam vlastní standardy a jeden z nich byl dokonce tříprogramový, taková výkonná AM po drátech.
Vráble tam vyváželi běžná ADC-čka, jenom na 240V.
Tohle na fotkách je větší typ distribučního-blokového 30VA trafa pro cca 80-100 účastníků, bylo ještě jedno menší 15VA: